První, věrohodný, doklad o hornické činnosti v oblasti Horního Slavkova pochází z roku 1355. Nejbohatším nalezištěm cínové rudy byl Hubský a Schodův peň – místo lidově známo jako na "Hubu". Zdejší bohaté ložisko bylo uloženo na velice málem prostoru a v malé hloubce. Díky tomu se město stalo začátkem 16. století hlavním evropským producentem cínu. V této době byl cín dobýván povrchově do hlouby 180 cm. Z důvodu zvýšení těžby a odvodnění dolů byla následně ražena štola začínající pod Horním Slavkovem směrem na Krásno. Název získala po svém autorovi Kašparu Pluhovi. V r. 1587 (po 48 letech práce) dosáhla štola až do Krásna. Svoji délkou 3 393 m byla nejdelší v Čechách.
Těžba cínové rudy se zde prováděla ručně (želízky a špičáky) nebo ohněm (u stěny se rozdělal oheň a pak se skála polila vodou). V době před vydáním Horního řádu byla těžba prováděna živelně. Prostory těžby nebyly jen vedle sebe, ale i pod sebou, v některých místech dosahovaly i 6 pater nad sebou. Docházelo zde proto k častým závalům (např. r. 1545, 1578, 1620), dokonce k tak velikým, že propadlina mezi Horním Slavkovem a Krásnem je viditelná dodnes.
Horníci se proti způsobu těžby a zajištění dolů bouřili a opakovaně vedli stávky. Na konci 16. století dokonce odmítali fárat z důvodu neustálého nebezpečí ztrát na životě.
Pracovní doba lamačů v 16. století:
1.směna 4 – 12 hodin (ranní)
2.směna 12 – 19 hodin (odpolední)
Cena běžného nářadí:
| Důlní kladivo podle velikosti |
6 – 8 grošů |
| Lopata |
6 grošů |
| Trakař, kolečko |
4 groše |
Týdenní mzda horníka činila 9 grošů. Nemocenské dávky při pracovním úrazu byly 6 grošů po dobu neschopnosti, k tomu jim byly propláceny výdaje za lékaře. V roce 1580 bylo zjištěno královskou komisí, že těžaři zadržují havířům mzdy a bylo konstatováno, že "v početných hornických rodinách se nedostává peněz na chleba!"
Průměrný věk lamačů se pohyboval mezi 20 – 40 lety. Horníci byly často nemocní (silikóza, revma, nemoci dýchacích cest) a trpěli častými úrazy.
Hlavní dodávky cínu putovaly zejména na německé trhy. Přibližný odhad těžby cínu:
| 1500 – 1510 |
150 tun/rok |
| 1531 – 1540 |
450 tun/rok |
| 1571 – 1580 |
300 tun/rok |
| 1601 – 1610 |
125 tun/rok |
| 1641 – 1650 |
50 tun/rok |
Výnosy z dolů byly na svoji dobu obrovské. Město bohatlo a měšťané byli zavaleni penězi. Odhadovaný roční zisk nejbohatších Pluhů byl cca 30 000 zlatých ročně. Byli tak bohatší než král. Podle údajů z kronik měl Horní Slavkov v roce 1594 481 domů a 3 000 obyvatel. Živelná těžba cínu způsobila rychlé vyčerpání hlavních nalezišť. Bohaté žíly byly vyčerpány a chudé ponechány svému osudu, protože v té době se nedovedly kvalitně zpracovat.
Období třicetileté války přivedlo těžbu cínové rudy v oblasti Horního Slavkova na pokraj zániku. Na začátku 17. století byla ukončena z důvodu vyčerpání ložisek. Počátkem 18. století byly státní správou prováděny pokusy o obnovu těžařské činnosti, ale k původním rozsahu se těžba již nikdy nevrátila. V 19 a 20. století došlo k větší důlní aktivitě v oblasti Horního Slavkova díky objevu wolframových rud a uranu.
Ale to je již jiná historie.
K samotné krabičce:
Terén je pohodový. Tedy když posledních 10 metrů nepůjdete přímo za šipkou. Doporučujeme se pozorně rozhlédnout :-)
The listing was Made in © koyamas family. Thx. :)
Další naše cache:
Zvírecí útulek
Na kraji na "Kraji"
Horni Slavkov - tezba cinu
Horni Slavkov - Dlouha Stoka
Horni Slavkov - strasidlacka
Námi vyrobené cache:
GeoWest Otto.cz II
1. SLZA - Kostelní Bríza
GeoWest Challenge 39
Skalni promenada
Rychla nakupovaci
Geowest otto.cz & 4cav (SIEGFRIED EXAMEN)
Dlouha stoka & udoli Dolskeho potoka
CWG smenarna na vyhlidce
Geowest otto.cz & 4cav (ZARATHUSTRA)
