Něco o Radbuze:
Radbuza pramení pod vrchem Lysá (výška 869 m n. m.) poblíž osady Závist v okrese Domažlice. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky je 112 km. Plocha povodí měří 2179 km2. Teče nejprve severním směrem, v Bělé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáčí směrem severovýchodním přes Staňkov, Stod, Chotěšov a Dobřany k Plzni. Na horním toku, kde protéká Českým lesem a poté Chodskou pahorkatinou, má peřejnatý charakter s lesnatým údolím. V Bělé nad Radbuzou se říční údolí otevírá, snižuje se spád toku a Radbuza velkými meandry směřuje k Horšovskému Týnu. Střední tok řeky byl odedávna poměrně hustě osídlený a zemědělsky obdělávaný. Na dolním toku, již na okraji Plzně, byla v roce 1973 vybudována přehradní nádrž České údolí.
Vodní režim:
Průměrný průtok v ústí je 11 m3/s.
Extrémní průtoky na vodočetné stanici Staňkov:
13. 8. 2002, průtok 213,0 m3/s, katastrofální povodeň roku 2002
3. 1. 2003, průtok 157,0 m3/s
14. 1. 2004, průtok 43,3 m3/s
Jez na říčním km 23,4
Délka jezu v koruně - 15,3m
Rozdíl hladin jezu - 0,9m
Profil jezu je šikmý.
Náhon na pravém břehu.
Dobřany
První písemná zmínka o existenci Dobřany je k roku 1243. Roku 1265 připadlo město chotěšovskému klášteru. Klášter udělil měšťanům nová práva, mezi nimi snad i právo hradeb. Husitské války znamenaly zastavení rozvoje města, které bylo roku 1421 obsazeno Janem Žižkou v souvislosti s dobytím chotěšovského kláštera. 16. století bylo dobou hospodářského rozkvětu, který zastavila až třicetiletá válka. Roku 1618 byl z rozhodnutí stavovské vlády zastaven Arnoštu Mansfeldovi klášterní majetek. Dobřany se Vstiší, Vodním Újezdem, Šlovicemi a Robčicemi získal Jáchym Lubský z Lub na Řenčích, Snopoušovech a Lukavici. Dobřany měly význam pro procházející armády nejen jako obilnice. Byl zde i mlýn na střelný prach, a proto se zde střídala jedna armáda za druhou. Roku 1645 vyplenily město oddíly švédského generála Torstensona a měšťané se zachránili útěkem do Plzně. Přehledný obraz o situaci města po skončení války poskytuje berní rula z roku 1654. Bylo zde 44 osedlých sousedů, jeden soused pustý a pustý mlýn, 26 chalupníků a 24 drobných hospodářů. Do poloviny 18. století se město rozrostlo a značně překonalo stav před třicetiletou válkou. Byl zde obecní mlýn o čtyřech kolech a další mlýn o třech kolech, pivovar vařil 805 sudů za rok, zajímavým podnikem byl větrný mlýn na mletí kostí, postavený na místě šibenice. Od roku 1868 byly Dobřany přičleněny k politickému okresu stříbrskému. Významným podnikem byl měšťanský pivovar, vařící od roku 1873 v nové budově, vystavěné stavitelem Martinem Stelzerem. Roku 1910 - 1912 vybudovala firma Dobřanské kaolinové a šamotové závody se sídlem v Plzni podnik na plavení kaolinu a výrobu ohnivzdorné a stavební šamotové keramiky. Roku 1861 byla ve městě zřízena pošta a roku 1885 telegrafní úřad. Významným mezníkem v novodobém vývoji města bylo založení Zemského ústavu pro choromyslné jižně od města. V letech 1876 - 1883 zde byl na ploše rovnající se dosud městem zastavěnému území vybudován dle projektu arch. Benýška rozlehlý areál s ústavním kostelem. V roce 1924 byl dostavěn okresní dům sociální péče, v téže době byl elektrifikován ústav a poté i celé město. V roce 1925 zde bylo 11 hospod, 30 povozníků, městská jatka, městská cihelna a druhá, soukromá cihelna, 32 českých spolků a politických stran, v kasárnách byly kromě dragounů hraničářské prapory a oddíl dělostřelectva. Město bylo roku 1939 přejmenováno na Wiesengrund a mělo pouze 700 českých obyvatel. Krutě zasáhl do relativně poklidného válečného života 17. duben 1943, kdy byly Dobřany omylem napadeny britským bombardovacím svazem, původně útočícím proti plzeňské Škodovce. K nápravě škod byla ihned zahájena velká akce, které se zúčastnily stovky řemeslníků z blízkého i vzdáleného okolí. Tradiční tvář města změnilo velké sídliště východně od historického středu města, rozšířily se i čtvrtě rodinných domků. Doprava ve městě byla vyřešena výstavbou nového mostu přes Radbuzu, který byl plánován již před válkou.
Zdroj: http://www.dobrany.cz/, http://cs.wikipedia.org
Nezapomeňte na bonusové číslo F