Na uvedených souřadnicích se nachází krásná Klášterní zahrada, plná zajímavých soch posbíraných v celém českolipském regionu.
Historie Klášterní zahrady
Klášterní zahrada byla vybudována v letech 1627 až 1629 a již od samého počátku byla neoddělitelnou součástí života řeholníků řádu sv. Augustiána, kterým kromě účelu meditačního, odpočinkového a okrasného, sloužila především jako zahrada užitková.
Byla rozdělena do čtyř základních částí:
- menší okrasná zahrada navazující na stavbu kostela
- užitková zahrada oddělená alejí
- geometricky utvářený květinový park ve francouzském stylu
- ovocný sad
Vzhledem k tomu, že byla v klášteře zřízena i lékárna, pěstovalo se v této zahradě velké množství léčivých bylin, sloužících k výrobě medikamentů i k léčbě „čerstvými“ rostlinami.
Původní majitelé zahrady
Augustiniáni obutí – Řád svatého Augustina Tento řád patří mezi řády žebravých mnichů, poustevníků, založený v roce 1256, od něhož se v 16.století oddělil méně početný Řád bosých augustiniánů.
(Na fotu jsou příslušníci řádu augustiniánů dříve a nyní.)
Nejznámějším příslušníkem řádu je Martin Luther, Johann Gregor Mendl (zakladatel genetiky), Pavel Křížkovský (skladatel) a František Matouš Klácel (filozof a národní buditel). Obsahem řehole (řádu), sepsané sv. Augustinem (12. a 13.století) je především pokora, zpěv žalmů, soukromá modlitba, četba, půst, mlčení, manuální práce, poslušnost, chudoba a čistota. Řeholním oděvem je černý hábit s dlouhou kapucí a s koženým řemenem téže barvy.
Rekonstrukce klášterní zahrady
Původní, klasicky členěná klášterní zahrada byla ve 20.letech 20.století, kdy augustiniáni v důsledku pozemkové reformy ztratili rozlehlé pozemky v okolí města, změněna na zahradu zeleninovou. Následně pak byla zahrada po řadu desetiletí ponechána ladem, bez jakýchkoli zahradnických úprav, čímž došlo k její celkové destrukci a následnému zániku jejího původního charakteru. Rekonstrukce klášterní zahrady v areálu bývalého augustiniánského kláštera v České Lípě probíhala postupně od roku 1988. V rámci stavby kulturního domu Crystal byla navíc větší část původní zahrady a sadu z areálu vyčleněna, čímž došlo k jejímu zásadnímu zmenšení a tím i k nenávratným změnám její podoby, charakteru a pohledových expozic celého klášterního areálu z jihu, od řeky Ploučnice. Řádu sv. Augustina byl klášter navrácen na základě restitučního zákona v roce 1991 a o čtyři roky později byl od tohoto řádu odkoupen státem. V roce 2003 přešel celý klášterní areál včetně zahrady do majetku Libereckého kraje, který se stal zároveň i zřizovatelem Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, sídlícího od roku 1960 v prostorách kláštera (dříve Okresní vlastivědné muzeum). Poslední etapa plánované rekonstrukce klášterní zahrady byla zahájeno 1.6.2004, a to dle již upraveného projektu, který vracel zahradě klášterní charakter. V prosinci roku 2005 byla zahrada zkolaudována a 13.května 2006 v rámci Mezinárodního dne muzeí předána veřejnosti.
Klášterní zahrada dnes
Současná zahrada má výměru 5 956 m2 a je řešena v pojetí renesančně-francouzských zahrad v čistých liniích zelených ploch a pěších komunikací. Snahou je, aby se podobala alespoň z části původní klášterní zahradě. Její centrální část tvoří zahradní divadlo (amfiteátr), které navazuje na stavbu kulturního domu Crystal. Travní plochy byly nahrazeny výsadbou okrasných květin a léčivých vonných bylin, typických pro klášterní zahrady. Dosazeny byly rovněž i další nízké živé ploty z 1300 kusů buxusů a 650 kusů habrů. Zelené plochy jsou zdobeny stříhanými živými obrubami, sledujícími pochozí plochy. Stříhaný živý plot se zelenými nikami, v nichž jsou umístěny plastiky, kryje obvodové zdi. Převislá a pnoucí zeleň doplňuje architekturu prostorů.
V zahradě si můžete prohlédnout soubor soch který vznikl v 70. letech minulého století převozem ohrožených děl z různých míst okresu Česká Lípa, do prostoru bývalé klášterní zahrady. Tento soubor barokního sochařství, představuje i přes svá značná poškození v minulosti, stále ještě poměrně kvalitní odkaz regionální sochařské produkce.
Bylinková zahrada
V dnešní bylinkové zahradě si můžete prohlédnout a přivonět k mnoha druhům nově vysázených bylinek. Najdete zde například dobromysl, levanduli, mateřídoušku, meduňku, saturejku, šalvěj, třezalku a další.. Tak jako v každé zahradě, i v té „naší klášterní“ se náramně daří plevelům. Pokud bychom se však podívali na tyto „obyčejné“ rostliny pohledem bylináře, našli bychom zde spoustu bylinek, s kterými zde zahradníci zápasí jako s plevelem a jinde ty samé pracně hledáme pro přípravu čajů a medikamentů na loukách, či podél cest a polí. Staré pořekadlo praví, „že není bylina, která by na něco nebyla“ a tím se řídili také původní obyvatelé zahrady.(Pokud máte zájem o stručný přehled volně rostoucích bylinek a na co jsou dobré, mohu zaslat mailem).
Zahradu jsem objevila až po roce a půl bydlení u České Lípy. Náhodou jsem tam zavítala při návštěvě zdejší restaurace, byl už večer a zahrada byla krásně nasvícena, zcela mně okouzlila a překvapila. Myslím si, že má zajímavou atmosféru a věřím, že si určitě kešku zaslouží a bude se vám tu líbit.
Její založení jsem konzultovala s ředitelem muzea, panem Zdeňkem Vitáčkem, který souhlasil s uložením krabičky. Tímto mu velmi děkuji za ochotný a vstřícný přístup i poskytnutí jím zpracovaných zajímavých materiálů o Klášterní zahradě. O keši ví a souhlasí s ní i paní hlavní zahradnice, tudíž jí můžete hledat zcela v klidu (i přes výstražné tabulky že celý prostor je monitorován). Pokud máte více času, tak doporučuji i návštěvu přilehlého muzea se zajímavými expozicemi (děti nadchnou hlavně vycpaná zvířata).
Něco k samotné krabičce:
V odlehlém zákoutí naleznete velkou nádobu, kde jsou pro vás připraveny fixy a papíry. Budu ráda, když se necháte inspirovat, vrátíte se do dětských let a necháte tu vlastnoručně vyrobený obrázek.
Upozornění: Klášterní zahrada je volně otevřena každý den (mimo neděli) od 9-17 hodin, v otevírací době muzea a dále dle otevírací doby přilehlé restaurace. Přístup do zahrady je z uzoučké postranní uličky, vchod je na souřadnicích N 50. 41. 139, E 014. 31. 997 a nebo po hlavních schodech od parkoviště u kulturního domu (ale ty jsou otevřeny jen občas) na souřadnicích N 50°41.078', E 14°32.055'.