KACEŘOV
Historie
Původní podoba názvu Gätzegrün pochází ze staroněmeckého Gatze a německého die Grün, volně přeloženo jako Gatzův pozemek. Prvopočáteční obyvatelstvo bylo tedy německé. Pravděpodobně poprvé je na Müllerově mapě Čech z r. 1720 doložena německá novodobá forma Katzengrün.
První písemná zmínka pochází z r. 1312, je jí listina dokumentující rozsouzení sporu o dvory ve vsi Kaceřov. Sporem bylo rozhodnuto, že po dobu svého života mají jako leníci valdsaského kláštera užívat tento majetek Bedřich Hager a Jindřich z Hartenbergu a po jejich smrti měl připadnout klášteru.
Po mnoha majitelích (Gätzengrünerové, Reissengrüner, páni z Kagerů, Globnerové, Steinbachové) a hospodářských potížích se v 70. letech 15. století stali držiteli panství Perglarové z Perglasu. Pergler Götz měl již v Kaceřově sídlo, které odpovídalo obydlí menšího feudálního statku. O pár desítek let později bylo osídlení Perglerů po obou březích Libockého potoka, nacházel se zde i mlýn, který měl hodnotu dvora.
30letá válka přinesla úbytek obyvatelstva a hospodářské ztráty, panství se z nich ale brzy vzpamatovalo.
V polovině 18. století byla postavena silnice spojující Prahu s Erfurtem, která procházela i Kaceřovem, a přinesla mu tak důležité spojení se světem.
Perglarové zůstali vlastníky panství až do konce 18. století, kdy prodal K. A Perglar Kaceřov svým čtyřem poddaným. R. 1846 pak všechny díly panství skoupil chebský obchodník J. A. Hecht.
Správní reforma z poloviny 19. století přinesla zánik patrimoniální správy, která byla nahrazena samosprávou místní. Do r. 1874 Kaceřov náležel k politické obci Chlum sv. Máří, poté se osamostatnil.
Lidé se zde zabývali převážně zemědělstvím, pěstovali chmel, ale také len, který dále sloužil místním přadlenám. Rozvíjela se i domácká výroba – např. pletené punčochy či šité rukavice. Na počátku 20. století se pak v okolí obce otevřely doly na hnědé uhlí.
Současnost
V současné době tvoří obec Kaceřov dvě sídlištní části – Kaceřov a Horní Pochlovice, které byly jako část obce připojeny v r. 1960.
V obci žije kolem 450 obyvatel, katastrální výměra činí 572 ha.
Památky
Nejvýznamnější památkou v obci je již zmíněný kaceřovský zámek s areálem hospodářského dvora, parkem a zámeckým rybníkem. Založen byl kolem r. 1770 K. A. Perglarem z Perglasu. Při jeho výstavbě byly použity zbytky starší tvrze. Patrová budova má obdélný půdorys, vstup do zámku rámuje kamenný portál, okna jsou dekorována a stavba je kryta mansardovou střechou. Po r. 1848 byl zámek využíván místním JZD, které se k němu rozhodně nechovalo jako k památce. Dnes patří zámek obci. Zámek dostal novou střešní krytinu, ale jinak je jeho stav bohužel neutěšený, při její návštěvě se můžete sami přesvědčit.
U Libockého potoka můžete najít kapličku, přestavěnou z objektu, který původně využíval jen zámecký zahradník. Jméno kapličky se nám nepovedlo nikde nalézt.
Nejstarší z kaceřovských památek je dnes již jen částečně zachovaný mariánský sloup, který stojí u silnice z Kaceřova do Chlumu sv. Máří.
U domu č. 28 ležícím na západním okraji obce stojí socha sv. Antonína z Padovy z r. 1719.
Podíváte-li se od zámku přes silnici, spatříte barokní plastiku pocházející z r. 1770 – sloupek Nejsvětější trojice.
Také zde můžete nalézt hrázděný dům (č.p. 79) či zděný statek (č.p. 28) s neogotickou fasádou.
Naším cílem je ukázat vám několik výše zmíněných památek. Úvodní souřadnice vás zavedou před osvěžovnu, u níž se nachází sloup Nejsvětější trojice, a kde lze také zaparkovat. Naproti přes silnici si poté můžete alespoň zvenčí prohlédnout zámek s kapličkou a zámeckým rybníkem.
Váš úkol:
Stage 1: Kolik střešních oken se nachází na zámku? = A
žádné – 5
jedno – 0
dvě - 3
Stage 2: Co je nejvýrazněji vyobrazeno na vitráži nad dveřmi kapličky? = B.
kříž – 3
holubice – 0
Panna Marie - 5
Kolik číší se nachází na dveřích kapličky? = C.
Finále:
N 50° 08.(3*A)(2*C)(A)
E 012° 3(B).(A+1)(3*C)(A)
Poznamenejte si někam hodnotu B, bude se vám ještě hodit. :)
Ke keši:
Krabička Lock&lock 350 ml je umístěna v bývalém zámeckém parku a lze se k ní dostat přímo od kapličky. Jedná se o poměrně klidné místo, přesto však buďte při jejím odlovu opatrní, neb mudlové nikdy nespí! V deštivém období je možné, že cesta k ní bude promáčená, zvolte tedy vhodnou obuv.
Zdroj:
BERAN P. a kol.: Sokolovsko ... nejen vzpomínky. 1999. Okresní muzeum a knihovna Sokolov.
Kaceřov - stránky obce - http://www.kacerov.cz/
Hrady.cz. - Zámek Kaceřov - http://www.hrady.cz/?OID=2654
Doufáme, že se vám bude naše keš líbit, a přejeme pohodový odlov. :)
