Podstupensky pramen Traditional Geocache

„Pramen vodárenský, vyvěrající ve skále pod parkánem...byl  v tehdejších dobách velmi nedokonale opatřen. Sklípek bez dveří  a závory, ve kterém vyvěralo hlavní zřídlo, byl z ulice jizerní  po několika chatrných schůdkách každému přístupen a všelikému, často povážlivému znečištění v šanc vydán. Byl to veřejný záchodek. Bakterie značné velikosti bylo viděti až z ulice bez mikroskopu. Odtud tekla voda do vodárny a zde se čerpala do města.“
(V.Fr. Rudolf, Staré obrázky boleslavské 1906)

Starý Podstupenský pramen opravdu neměl na přelomu 19. století valnou pověst což způsobilo jeho odstavení a úpad v zapomnění. Přesto některé památky po tomto, svého času, největším a jediném zdroji pitné vody pro historické město nad řekou Jizerou zůstaly. Pojďme se poohlédnout po stopách dávných časů.

Z historických dokumentů není zcela jasně patrno datum objevení pramene, nicméně už páni z Michalovic, kteří se ve 14. století zasloužili o znovu obnovení zašlé slávy a rozvoj města na skalním ostrohu, mohli pochvalovat jeho (na tehdejší dobu) výbornou kvalitu. Své jméno dostal stejně jako vedle stojící mlýn podle místa ve kterém se nachází - tedy pod schody (stupni) z tehdejšího centra města k řece Jizeře. Jak rychle vyrůstalo původní město, tak rychle vzrůstala potřeba jej zásobit vodou, kterou bylo třeba na skalnatý výběžek, vysoko nad hladinou řeky dopravit. Nad místem kde podzemní voda vyvěrala byla postavena pány z Cimburka roku 1496 vodní věž. Původní dřevěná stavba sloužila svému účelu - tedy spádovému rozvodu vody do kašen- do poloviny 16. století. Tehdy v letech 1554-55 byla nákladem Arnošta Krajíře z Krajku (jak se píše ve starých spisech:".... za poměrů nepříznivých, těžkých, ač stár a churav, přistoupil pan Arnošt z Krajku k dokonání velkých veřejných staveb v Boleslavi, aby zachoval vděčnou paměť po sobě....") vystavěna úplně nová zděná vodárna.

V polovině 15 století se také začala v Mladé Boleslavi psát historie mlynářství, což je sice úplně jiná kapitola, ovšem s naším tématem úzce spjata. V těsné blízkosti Podstupenského pramene se ve spleti ramen Jizery na ostrovech Rybárna a Prádlo rozkládala soustava mlýnů. Po jejich rozmachu a vystavbě Vaňkova mlýna na malém ostrůvku mezi náhony byla v jeho blízkosti postavena městská vodárna (při odlovu budete stát přesně v místech kde budova stála) s využitím vodního pohonu k čerpání vody z pramene do vodárenské věže. Později byla osazena ještě i parní turbínou. (na snímku budova s komínem vpravo dole)


Vodárnu odjakživa (snad kvůli blízkosti) spravoval a za kvalitu a množství vody ve městě odpovídal mlynář z Postupenského (Vaňkova) mlýna. Ten dokonce v případě že pramen zeslábl zajišťoval dopravu vody do města z Libušina pramene (poblíž bývalého pivovaru na Rozvoji). Městský vodák se dokonce nesměl ani od pramene vzdálit, aby měl vodu stále pod kontrolou, zacož byl také nejen náležitě odměňován (a mohl tak rozvíjet svoji živnost a statky) ale i přísně kárán radou města pokud se vyskytly nějaké problémy.
Vodárenská věž se na dlouhá léta stala zárukou dostupnosti pitné vody nahoře ve městě. Dlouhá léta sloužila, ovšem roku 1721 provoz a zub času způsobil zkázu budovy a její sesunutí. Protože ale město nemohlo zůstat bez vody byla ihned započata oprava a v roce 1723 obnovena vodárenská funkce, což nám dokládá pamětní deska na vchodem z Krajířovy ulice.

V překladu nesoucí nápis:".....vodárenská věž, která spadla na Bílou sobotu před dvěma lety, byla znovu postavena řízením Božím, slavným senátem z příspěvku města a Tvou pomocí, svatý Jane Nepomucký, když jsi slávu svého Čecha ponechal Karlovi. Naše město zde tehdy, jak vím, stálo pod patronací primátora Daniela Václava Tomasia, 1723.....".

Další velká oprava čekala věž už po necelých 40 letech, kdy Boleslav zasáhl veliký požár a nevyhnul se paradoxně ani budově plné vody. Další katastrofou, která stojí za zmínku a má vliv na vývoj vodohospodářství je veliká povodeň devastující město v roce 1888. V roce 1894 pak byla ještě vylámána izolovaná nádrž ve skále u Podstupenské studně, ovšem i tak šla kvalita vody z pramene, který byl od počátku zván v dobových materiálech "městským klenotem"z kopce stejně jako kvalita života na Ptácké ulici. Průsaky vody z Jizery a znečišťování "místními" byly stále markantnější a bylo jasné, že město musí hledat nové zdroje pitné vody. Ten byl nalezen v Chobotech u Čejetiček a pro vodu z Podstupenského pramene to znamenalo roku 1906 zapomnění. Městské vodovody ovšem zaznamenaly veliký rozmach. Byla vybudována nová síť a hlavně postavena nová vodárenská věž jen několik desítek metrů od té staré.

Ta byla navíc osazena i parním strojem pro podpůrné čerpání vody v případě zvýšené potřeby. Dnes už nestačí ani ta a nyní je v ní umístěna část magistrátu, odbor stavební a rozvoje města v regionu. Stará vodárenská věž spolu se vstupním portálem Podstupenského pramene jsou součástí historického dědictví a památkové péče v majetku města. Sic je současný stav trochu oku nelahodící, už je vypsán projekt na opravu a zkulturnění těchto staveb na jehož počátku stála rekultivace svahu pod hradbami. Takže doufejme že se brzo dočkáte nejen nového vzhledu Ptácké ulice, plánované cyklostezky ale také i lepšího pohledu na tyto památky.Závěrem ještě dáváme pohled na obě věže najednou.

Keš je umístěna v místech, kde budete mít dobrý pohled jak na vstup k Podstupenskému prameni tak i na starou vodárenskou věž. Umístění je vzhledem k provozu na Ptácké a kolizi s ostatními kešemi právě zde, na druhou stranu se ale můžete v klidu posadit a bezpečně nenápadně zalogovat. Jediným a hatícím nebezpečím jsou lidé, kteří sice využívají radu z hintu ale o geocachingu nemají vůbec tušení.

Přejeme hodně štěstí a příjemný lov.