Trocha historie
Portáši byli po dvě staletí součástí valašského kraje. Obyvatelé této části Moravy, která kdysi tvořila zemskou hranici s Uhrami, znali hory, byli fyzicky zdatní, urostlí a odvážní.
Portáši, známí nejprve jako sbor Valachů, či sbor věrných Valachů, byli ustaveni reskriptem Ferdinanda III. z 31. března 1638. Hraběti Salmovi bylo povoleno najmout sto mužů z Valašska pro uklidnění zoufalé situace na východní Moravě.
Roku 1663 byl sbor povolán k obraně zemských průsmyků při vpádu Tureckých a Tatarských hord. Při obraně Vlárského průsmyku padlo na 200 portášů. V roce 1677 - 1678 byli znovu povoláni moravskými stavy do služby, naštěstí se vpády Moravě vyhnuly. O dva roky později chránili znovu hranice, tentokrát k zabránění rozšíření moru šířícího se z Turecka. V té době docházelo i k vpádům odbojných uherských skupin, které bez ohledu na nebezpečí moru napadaly a drancovaly moravské pohraničí. Pak přišly další vpády Tureckých oddílů, které loupily, vraždily a odváděly obyvatele do otroctví. Rok 1704 a 1708 a útoky další povstalecké armády tzv. „Kuruců“, kteří si počínali krutěji než Turci a Tataři. Tato armáda pustošila široký kraj.
Sbor byl takto svoláván a rozpouštěn až do roku 1717, kdy na návrh moravských stavů císař potvrdil Portášský sbor s pevnou službou. Pro velitele sboru byla potvrzena hodnost lajtnant-poručík. K potřebě měl tento velitel jednoho feldvebla-šikovatele, jednoho mladšího šikovatele, pět desátníků a 54 prostých portášů. Toto rozdělení platilo pro sbor s malými výjimkami až do jeho konečného rozpuštění v roce 1830.
V roce 2005, v rámci obnovy kulturních tradic regionu byl „portášský sbor“ obnoven. Cílem občanského sdružení portášů v dnešní době je připomenutí slavné portášské historie na Moravě. Členové sdružení provádějí pochůzky po horách v dobových krojích a výstrojích. Na nich se potkávají s místními obyvateli a turisty, poskytují informace o historii „Portášů“. V dnešní době již nestráží hranice, ale jako strážci přírody ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy, ochraňují přírodu a krajinu, působí jako informátoři. Portáši požívají ochrany veřejného činitele. Protože nosí zbraň, musí absolvovat potřebný výcvik.
Více informací o historii i současnosti Valašského sboru portášského najdete ZDE
A teď ke keši... Na uvedených souřadnicích keš nehledejte, vede tudy jeden z portášských chodníčků, kudy portáši pravidelně procházeli při své náročné službě.
Také dnes, po obnovení Valašského sboru portášského těmito místy procházejí hlídky portášů, které už ale nechytají zloděje a pašeráky, ale ve spolupráci s CHKO dohlížejí na ochranu přírody, což v současné civilizované době není činnost zrovna jednoduchá.
Ani vaše cesta ke keši nebude jednoduchá a pro její zdárné zdolání budete muset absolvovat část trasy, kterou portáši pravidelně chodívají, bedlivě sledovat okolí a hledat potřebné indicie.
Následující text vás povede cestou k finálce, přičemž jeho úvodní část vám prozradí lidová říkanka a pár zdánlivě nesmyslných čísel. Tak zbystřete všechny smysly a vydejte se na cestu!
Aj jste li tu kdo z Moravy,
nech ně mú Haničku pozdraví.
Zkažte že nepřídu k obědu,
že ňa už portáši povedú.
(115+207) (318+203-418) (204+106+203) (218-120) (416-219) (318+108) (102+316) (409-209) (405-303)
(201-413) (101+113-408) (207+204) (314x417) (318x103-310) (301:318+221) (219x202-104)
(203x107-414) (120-305) (111+209) (212x203-301) (222-107+404) (311+104-211) (321-410) dále pokračujte po cestě jihozápadním směrem. Asi po 400 metrech dorazíte k rozcestí.
Z něj se vydáte na jih do prudkého kopce. Půjdete přibližně 435 metrů. Za namáhavý výstup na vrchol budete odměněni krásným výhledem do blízkého a v případě dobré viditelnosti i dalekého okolí. Zde si můžete chvíli odpočinout a zároveň zjistit první indicii potřebnou pro nalezení keše.
Určete, kterým směrem a na jakou stavbu odtud máte výhled:
- jihovýchodním směrem, na rozhlednu na Vartovně A=3
- západním směrem, na poutní chrám na Hostýně A=5
- severovýchodním směrem, na hotel a vysílač na Radhošti A=7
Máte? Tak šlapeme dál, z kopce dolů, po cestě lesem, pak po vrstevnici a po asi 766 metrech jste na velkém rozcestí, které nese jméno po blízkých historických objektech. Je tu, přístřešek, ohniště, určitě i spousta mudlů, vy ale nezastavujete, dáte se doprava a fičíte dál. Nevšímáte si žádných odboček, cesta vede chvíli do kopečka, posléze se začíná svažovat a po 785 metrech jste na dalším rozcestí.
Ani tady se nezdržujete, a v plném tempu valíte dál rovně - směrem na západ. Nejdříve rovinka, vlevo máte mýtinu osázenou mladými smrčky, vpravo je les. Po chvíli se cesta ztrácí v lese, opět se začíná svažovat a zhoršuje se i její kvalita. To vám ale nemusí moc vadit, protože jste právě dorazili ke studánce. Je na levé straně hned u cesty, ale ze směru odkud přicházíte, ji můžete lehce přehlédnout.
Tady si dopřejte osvěžení, ale pití vody ze studánky raději neriskujte! A taky tu najdete další indicii. Nad studánkou je na kameni připevněna tabulka a na ní je letopočet ve tvaru BCDE. Máte opsáno? Tak hurá na předposlední úsek. Cesta pokračuje mírně z kopce, vycházíte z lesa a směřujete k rozcestníku. Jste skoro v cíli.
Dorazili jste na další místo úzce spjaté s portáši. Pár metrů od přístřešku je tabule, z níž se dozvíte další důležité informace o jejich sboru. Ty vám pomohou zjistit, kde je keš...
V úvodní větě je popsána událost, která se na tomto místě odehrálala dne 19. F. 200G. V dolní části textu si pak přečtete, že nedaleká obec se může pochlubit tím, že měla vlastní portášskou stanici. Portáši zde působili HI let. Teď už máte všechna potřebná čísla a můžete vyrazit na finále...
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° HB.(A-H)C(A-I) + 0,028
E 01(F+I)° FI.GB(D-E) + 0,064
Finálka byla v létě 2023 přemístěna, proto je třeba k výsledku přičíst ještě červeně uvedené hodnoty!
Prosíme nálezce aby při logování neprozrazovali detaily z luštění a cesty k finálce a dopřáli tak zážitek z keše i ostatním hledačům. Pokud tohle naše přání nebudete respektovat, bude váš log smazán!