Skip to content

GEO - 1 Mystery Cache

This cache has been archived.

wdo: Poděkujte vtipálkovi, který včera umístil keš do volně přístupné databáze finálních souřadnic.

This entry was edited by wdo on Friday, 13 November 2015 at 06:59:47 UTC.

More
Hidden : 9/3/2011
Difficulty:
4.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   large (large)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



GEO-1 Zapomenutá sonda

8. června, 20:14
  Nicolas Farrel seděl v pohodlném křesle v řídícím centru sítě Oko a koukal do zdi. Dá-li se to ovšem tak říct. Zeď byla interaktivním displejem a její větší část momentálně připomínala horskou scenérii Mirror Lake v Oregonu. Na menší části se pak zobrazovaly stavové informace sbíhající se z celé sítě sledovacích stanic Oko. Kromě jednoho oranžového puntíku, u kterého probíhalo zaměřování, ostatní svítily pokojnou zelenou. Nicka Farella tak zajímal nejvíc probíhající freeballový zápas jeho rodného Edmontonu s věčným rivalem z Calgary. Edmonton při vyrovnaném skóre útočí, vypadá to nadějně ..., když v tom obrazovka zmléčněla a uprostřed se objevil Big Ben.

 Big Ben byla přezdívka Dr. Benjamina Herrmana, vědce drobné postavy, který byl  šéfem Jihovýchodní stanice na hoře Big Ben na Heard Islandu.

  "Nazdar, Bene, jak vám dneska zpívají tučňáci?", zavtipkoval Farrel.

  "Zdravím, Nicku", přešel Ben vtípek, aniž zvedl zrak sledující cosi v jiné části své interktivní stěny. "Máme tady něco ... zvláštního", řekl a jeho oči konečně vklouzly do obrazu. Současně s tím, se oranžový puntík změnil v červený a začal blikat výstražný nápis "Kolize". Nick Farrel pohybem ruky vypnul sirénu alarmu a Ben pokračoval: "Před pár hodinami zachytilo naše Céčko aktivní objekt. Není to žádná známá vědecká ani transportní loď. Něco hodně malého a hodně slabého a zatím hodně vzdáleného, ale vysílá to, Nicku. Něco z toho leze. Jsou to fragmenty jakési prehistorické telemetrie z doby tak před sto lety. Ale hlavně je na kolizní dráze."

  "Vidím. Co ostatní?"

  "Ověřoval jsem to Laguně u Enrica. Včera nic nezachytili, a teď už jsou pod obzorem. Zítra na to nasměrují celou trojici a určíme parametry. Tebe žádám o součinnost sond na oběžné dráze."

  Není divu, že Big Ben zachytil vysílání jako první. Jihovýchodní stanice byla v celé síti nejmladší, nejmoderněji vybavená a zejména ležela v tom nejzapadlejším koutě planety v jižní části Indického oceánu, daleko od pozemního ruchu. Síť Oko nepřetržitě propátrává oblohu a jeho cílem jsou všechny objekty, které by v budoucnu mohly ohrozit planetu. Budování sítě se táhlo 30 let a teprve Saharský meteorit, který srovnal se zemí pohoří Hoggar a na jeho místě vytvořil velké africké jezero Antaggar, projekt výrazně urychlil.

  Ještě než se tajemný předmět dostal do záběru pozemní stanice Laguna del Maule v Chile, zpracovávaly se už údaje z několika stanic na oběžné dráze a automatů projektu NeA v libračních bodech zemské dráhy kolem Slunce. Nebylo pochyb. Provedená zaměření potvrdila Benův prvotní výpočet.

12. června, 12:10
  "Je nepochybné, že jsme zachytili signály pozemské sondy. Po přesných informacích zatím probíhá usilovné pátrání, protože se jedná o příliš starý objekt vzniklý navíc jako utajovaný pod patronací armády. Situaci komplikuje také to, že se jedná o projekt neúspěšný a díky tomu zapomenutý a jeho dokumentace byla dávno zničena..."

  "Dobrá, doktore", přerušila Nickův proslov ředitelka projektu. "Co tedy konkrétně víme?"

  Nick Farrel se úkosem podíval po ředitelce a pokračoval: "Jedná se o sondu Geo-1 s kódovým označením GC3K658. Startovala v roce 1972 a měla provádět robotický sběr mikročástic v pásu asteroidů. Účelem bylo provést prvotní analýzu výskytu vzácných kovů pro pozdější průzkum a těžbu. Případné pozitivní výsledky pak měly být zúročeny ve zbrojní výrobě. Proto projekt od samého začátku podléhal utajení a byl financován výborem pro obranu. Sonda se odmlčela po 8 dnech letu a řízení letu se s ní nepovedlo obnovit kontakt. Projekt byl kontroverzní od samého počátku a kritici poukazovali na značnou neefektivitu a pochybnou návratnost. Po neúspěchu první mise kritici dosáhli jeho pozastavení a posléze zrušení. Další sondy už neodstartovaly. Promiňte...". Nick si krátce odkašlal a napil se z pohárku vody.

  "Sonda měla analýzu provádět automaticky a výsledky zasílat. Na Zemi se mělo pravděpodobně vrátit návratové pouzdro,... přesné informace chybí. Pouze v jednom z dochovaných dokumentů se hovoří o vzorcích dopravených na Zemi. "

  "Z rychlosti a dalších parametrů současné dráhy jsme spočítali, že sonda se pravděpodobně neřízeně po 49 letech skutečně přiblížila k Zemi, jenže tu minula ve vzdálenosti asi osminásobku vzdálenosti Měsíce a zamířila opět do prostoru. Objevila se znovu teď a podle parametrů dráhy, kterou máte před sebou, míří na Zemi. "

  "Jak to, že se ji povedlo zachytit až teď? Říkal jste, že spojení bylo ztraceno po startu."

  "Na tuto otázku nikdo nedokáže odpovědět. Neznáme přesnou konstrukci ani energetický zdroj sondy, vycházíme pouze ze znalostí v té době používaných technologií. Pokud má i solární panely, mohlo přiblížení ke Slunci dostatečně nabít palubní baterie a systém se aktivoval. Vysílání je přerušované, to znamená, že směrová anténa není orientovaná a zachycujeme ji jen, když míří k Zemi. To mohlo způsobit ztrátu spojení v počáteční fázi. Při předchozím průletu ji nikdo nečekal ani nehledal, proto mohla uniknout. Navíc to bylo v době Velké války o vodu a lidstvo trápily jiné problémy. To jsou ovšem jen dohady."

  "Hrozí nějaké nebezpečí, doktore?"

  "Z našeho pohledu se jedná o těleso třídy M3, shoří v atmosféře. Pokud skutečně obsahuje návratovou část a průlet atmosférou přežije, dopadne jako běžný meteorit. Nemáme informace o brzdících prvcích. Pokud by to bylo nutné, dovedeme to celé zničit na první vnější hranici. Ovšem vzhledem k muzeálnosti tohoto kousku, jsem spíš pro, nechat to spadnout. Historici nám utrhnou ruce, když jim něco podobného nabídneme a geology by případný obsah mohl také zajímat. Světová armáda o těleso zájem nemá. Možná by o ten muzeální kousek měli zájem vědci v Planetárním GeoInstitutu. Můžeme jim po dopadu, co nejvíce zpřesnit polohu pro nalezení."

  "Máme předpokládané místo dopadu a čas?"

  "Zatím pouze velice hrubé. Čas 3. září, 16 hodin GMT, místo severní Atlantik, Evropa nebo severní Afrika."

  "Je potřeba provádět nějaká opatření?"

  Nick zahlédl mírné napětí ve tvářích všech tří ostatních účastníků videokonference. "Ne, ne, podle všeho nehrozí, budeme zpřesňovat odhad. Na nějaký nedestruktivní postup, zachycení nebo s odklonění, je díky zbývajícímu času už pozdě a riziko je příliš malé pro aktivaci drahých nouzových postupů. Na druhou stranu nemůžeme vyloučit zásah lidského obydlí, tato možnost existuje u každého meteoritu a ve známé historii se to stalo zatím jednou. Pravděpodobnost je téměř nulová."

  "Dobrá pánové, končím dnešní schůzku.", utnula další dotazy ředitelka. "Doktore Farelle, vy se znáte s Maxem Levisonem z GeoInstitutu, spojte se s ním a předejte jim dostupná data, pokud budou mít zájem. V případě jakékoliv zvýšení rizika nebo objevení nových skutečnosti mě okamžitě informujte."

...

13. června, 14:25
  Max Levison nadšeně přivítal možnost prozkoumat vzorky z hloubi vesmíru.  Vesmírná geologie dávno vyrostla z plenek a vzorků z asteroidů prolétajících v blízkosti Země GeoInstitut zkoumal desítky. Menší asteroidy byly běžně zachytávány pro těžbu a materiálu pro zkoumání bylo dostatek. Vzorky se odebíraly při odklánění nebezpečných objektů na řízené dráhy. Dostat se ovšem ke vzorkům ze vzdálených koutů sluneční soustavy nebyla každodenní rutina. Nickovi se od nadšeného vědce dostalo přednášky o nebývalé možnosti dostat se k materiálu, který nebyl cestou ke Slunci bombardován všemi možnými i nemožnými druhy intenzivního záření.  "Výborná příležitost, výborná", jásal.

  "Tedy, bude-li jaká, profesore", krotil jeho nadšení Nick. "Zatím musíme spoléhat na náhodu. Nevíme, kam to spadne, jestli to vydrží průchod atmosférou a zejména nevíme, jestli to vůbec nějaké vzorky obsahuje. Ten krám je ve vesmíru 120 let, je naprosto vyloučeno, že na něm ještě něco funguje ... řekl bych, kdybych na vlastní oči neviděl, že ano. Ale i tak, neukvapujme se" 

...

  Vědcům sítě Oko se přes sporadické zachycení signálu telemetrie, se sondou nepodařilo navázat aktivní kontakt, natož z ní dostat nějaká data o dosavadním letu nebo ji dokonce řídit. Big Ben jako objevitel sondy s urputností sobě vlastní pátral v elektrooptických archivech a hledal dostupné informace, ale výsledky byly mizivé. Po měsíci pátrání víme, že návratový modul existuje a je autonomní. A také po přistání s ním je možné navázat kontakt, bude-li to ovšem fungovat. Vše bylo několikanásobně šifrováno a podléhalo přísnému utajení. Komunikace s modulem byla testována pouze interně při vývoji, dokumentace měla být dodána dodatečně. To po nezdařeném odletu sondy a přerušení projektu už nikdo nevyžadoval a informace, jak s návratovým pouzdrem navázat kontakt zcela chybí. Podle ekonomických věstníků z té doby firma dodávající pouzdro později zkrachovala po neúspěšném vývoji optoneuronového ternárního počítače. To byla jedna ze slepých uliček urychlení elektronické komunikace pracující na principu nebinárních kódů. Po samotné firmě nezbylo zhola nic. Není, čeho by se dalo chytit. 

...

  Po několika měsících se sonda přiblížila k Zemi a bylo již nepochybné, že dojde ke střetu. Jako místo dopadu byl vypočtena oblast o poloměru asi 100 km se středem východně od Prahy. Přesné místo je závislé na aktuální výšce atmosféry, počasí, síle větru a dalších faktorech.

4. září, 08:12
  2. září dopoledne světového času zachytila síť změnu v projevech. Vědcům se do té doby povedlo dekódovat vysílané telemetrické údaje. Kromě údajů o napětí palubní baterie a poruše stabilizačního modulu, začal stroj vysílat v pravidelných intervalech sekvenci, kterou vidíte před sebou: 

39 34 22 04 31 61 37 78 34 65 08

30 78 39 30 69 32 29 26 05 22 22

16 10 37 36 75 70 13 74 47 40 13

38 76 07 64 21 59 31 62 07 65 66

Domníváme se, že se probudil návratový modul a předává informace pro spojení po přistání. Počítače sítě Oko se snažily marně v sekvenci objevit nějakou souvislost. Do přistání se to nepovedlo, pak se modul odmlčel.

  "Optické, gravimetrické, senzorické a radarové sledování zachytilo oddělení pouzdra a zánik nenávratové části. Modul včera zamířil do vypočtené oblasti. Bohužel na své dráze prolétal silnou bouřkou, která znemožnila jeho sledování po celé dráze a po vylétnutí se nepovedlo jej znovu zachytit. Informace o poslední fázi před dopadem zcela chybí. Dopadl v 16:12 do neobydlené části, nejsou hlášeny žádné škody. Vstup do atmosféry pod azimutem 74,7° a podle zjištěné rychlosti a hmotnosti tělesa může být v hloubce do půl metru. Není vyloučeno zanechání nějaké stopy v terénu nebo porostu. Těleso je přibližně tvaru válce o délce kolem 60 centimetrů a průměru do 15 cm. Předpokládáme, že nebude od výchozí vypočtené pozice N 50°15' E 15°52' dál, než 4 km. Skupina profesora Levisona si svoji základnu zbudovala poblíž mezinárodního letiště Hradec a zítra zahájí pátrání. ", uzavřel zprávu Nick Farrel.

12. června, 16:35
"  ... dřív, než bude ukončena dnešní schůzka, rád bych se zmínil ještě o jedné záležitosti. Jak si jistě pamatujete, před rokem jsme zachytili vysílání vracející se sondy Geo-1. Po jejím dopadu 3. září loňského roku se stroj pokusila najít skupina vědců z Planetárního geoinstitutu, ale jak jsem se před pár dny náhodou dozvěděl, bylo pátrání neúspěšné a po měsíci hledání vzdali...", řekl Nick Farrel.

  "...myslím, že bychom měli informovat veřejnost", přerušil ho dr. Herrman, který se dnešní videokonference, výjimečně účastnil... " Modul přistál, nebo chcete-li, dopadl v celkem hustě obývané kulturní krajině, žádný prales, žádná poušť. Místní obyvatelé znají každý kámen, nejlépe si všimnou nějaké změny, mohli by Levisonovi v pátrání pomoci. Přece není možné, aby se takhle velký předmět jen tak ztratil."

  Účastníci schůzky si dobírali Big Bena, že by se před polární zimou raději uklidil do tepla hledat nějakou ztracenou pixlu a střídavě pokukovali po Nickovi a po ředitelce Mendosové. Ta nakonec přišla s kompromisním nápadem: "Doktore Herrmane, vím, že nad rámec svého zaměstnání jste dál pokračoval v analýze přijatého kódu. O objektu Geo-1 jakož i o všech souvislostech víte nejvíc. Co kdybyste třeba vypracoval zprávu pro veřejnost. Nic oficiálního, nevyvolávejme paniku ani "zlatou horečku". Zvolte formu například populárního článku nebo povídky pro určitou dobrodružně zaměřenou skupinu obyvatel. Kdoví, možná to bude fungovat a někdo to najde... Pánové, končím dnešní schůzku."

...

na základě skutečných událostí sepsal

Dr. Benjamin Herrman

Big Ben Mountain, 16. června, 17:00 GMT




Varování !!!

Jestliže chcete při své honbě za body kazit geocaching pro ostatní hráče, pak vězte, že pokud budou finální souřadnice této keše publikovány na serveru FINALKY.CZ, bude keš bez odkladu archivována.

Additional Hints (Decrypt)

1. v fyrcá hyvpxn zhžr iéfg x píyv 2. v ariýmanzaá ahyn zhžr zíg iýmanz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)