"Půvabná kotlina při úpatí Žaltmanu, ve které se rozkládá katastr obce Rtyně v Podkrkonoší, chová v lůně svém jeden z největších darů, které příroda člověku poskytuje, "černé démanty"…černé čili kamenné uhlí."
"Z Odolova na Jestřebích horách je to na rtyňská Zada jenom pár minut. Od křižovatky na Panské cestě se můžeme pokochat kouzelným panoramatem Krkonoš s majestátnou Černou horou a Sněžkou i pohledem do kraje bratří Čapků, abychom si připomněli jejich Krakonošovu zahradu, ale po několika krocích nás pohltí zádumčivost dávných hald a zapomenutých štol. Dolů kolem myslivny, kde kdysi býval „Jägerhaus Schacht“, je cesta sypaná černou haldovinou, aby připomněla pocestnému čtyři století uhelného hornictví. Knížecí erb s letopočtem 1871 ve štítu zděné budovy strojovny bývalé jámy „Benigne Maschinen Schacht“ zase připomíná rozmach zdejšího hornictví ve druhé polovině 19. století, kdy Svatoňovicko se Rtyní patřilo k náchodskému panství a kdy se zde dobývalo černé uhlí na výchozech svatoňovických slojí. S odstupem víc než jednoho století zde začali horníci dobývat i hluboko uložené sloje žďárecké."
Tato jednoduchá multicache Vás seznámí s důlními díly v oblasti Mangerova dolu. Vzhledem k množství a poloze jednotlivých důlních děl v této oblasti absolvujete při hledání pouze 3 zastávky. Na každé zastávce musíte najít cedulku s názvem důlniho díla, na které zjistíte souřadnice následující zastávky.
Tato keš plynule navazuje na keš Historie hornictví #9. Celková délka trasy těchto 2 keší z doporučeného parkingu je cca. 2km.
1. zastávka - Mangerův důl
N50°30,475` E016°06,204`
Jáma Petr 3
Úpadní jáma (Tonnlage Petri Schacht No.III, Mangerův důl, Mangerka). Byla založena počátkem 19. století na výchozu Hlavní sloje a od roku 1821 chráněna doměrkem dolové míry Petri Zeche.
Při úklonu 30 az 35 stupňů měla délku 70m. Původně byl důl v majetku náchodské vrchnosti (Kuronských), v letech 1839-1867 ho vlastnil Rudolf Manger, následně princ Vilém Schaumburg-Lippe. Za Mangerova působení byla jáma vybavena rumpálem a měla několik těžních pater. Po propojení na Horní štolu Petr byla těžba spuštěna na štolský obzor. Ohlubeň jámy je zavalená a na temeni rozlehlé haldy dohledatelná jen jako geoanomálie.
Mangerův důl
Úpadní jáma (Tonnlage Schacht, Petri-Grube in Ober Hertin, Sklonitá jáma Petrova dolu v Horní Rtyni, Manger Schacht, Mangerova jáma).
Byla založena po roce 1867 cca. 20m severozápadně od Mangerovy jámy Petr 3.
V té době náchodské panství prostřednictvím "Bergamtu" koupilo jámu Petr 3 od těžaře Rudolfa Mangera. Schaumburská éra znamenala pro někdejší Mangerův důl (jak se mu říkalo i nadále), význammný rozvoj.
Sklonitá jáma dosáhla při úklonu cca. 30° az 35° délky 155m, byla vybavena parním těžním strojem a na sousední rumpálové "Mangerce" byla postavena větřní pec pro umělé větrání dolu.
Úpadní jáma měla dvě těžní patra a byla rozfárána v Hlavní sloji jihovýchodním směrem k tektonické poruše u Františky a severozápadním směrem k Petrovým jámám a štolám.
Na plošině u jámy stával historický rtyňský "šichtamt", ve kterém byla vedena evidence havířů a vykonané práce. Tento důlní úřad zanikl v roce 1800, kdy byl přestěhován do Svatoňovic.
V roce 1927 se akcionáři SBS rozhodli důl obnovit. Důvodem k této otvírce byly velké náklady a malý výkon při dolování na Slepém dole a zastavený provoz na Tmavém dole po zřícení šachetní výdřevy.
Důl byl v provozu do roku 1930. Pracovalo zde průměrně 16 havířů při těžbě i při obsluze a během 3 let zde vytěžili pouze 5667 vozu drobného uhlí poměrně dobré jakosti, které se z dolu odváželo selskými povozy nebo auty. V letech 1927 až 1930 byl důl elektrifikován.
Mangerův důl byl uzavřen až před 2. světovou válkou.
2. zastávka - Horní štola Petr
Odvodňovací a těžní štola (Oberer Stollen, Horní Petrova), byla založena počátkem 19. století cca. 150m severozápadně od Jámy Petr poblíž potoční rokle v "Koubově prdeli".
Dosáhla délky cca. 100m a na svém konci byla propojena s dobývkami okolních důlních děl na dolové míře Petri Zeche z roku 1812 a jejího doměrku z roku 1821.
V provozu byla pravděpodobně ještě ve 30. letech 20. století, kdy odvodňovala obnovený Mangerův důl.
Ústí štoly je dohledatelné jen jako geoanomálie a podle zbytku erodovaného odvalu.
Samotné dílo se nachází cca. 20m severně od ST2.
3. zastávka - Dolní štola Petr
Dílo nejasného původu a účelu (Unterer Stollen, Dolní Petrova).
Byla založena na přelomu 18. a 19. století nejspíš jako součást průzkumu uhlonosných poměrů v oblasti Petrova Cechu (Petri Zeche).
Na nejstarších důlních mapách náchodského panství je označeno pouze ústí díla, které je dohledatelné pouze jako geoanomálie.
V lese na počátku údolí "Koubova prdel" se před zavaleným ústím štoly zachovala pouze drobná haldička hlušiny.
Final - Kutná rýha základní
Sledná chodba k ověření kvality Půlkrábské sloje (Fundrösche, Erarische Fundrösche, Fundrösche der Gut Glücker Maasen).
Chodba byla založena v polovině 19. století v rámci erárního průzkumu západně od Jámy Petr 3 na dolové míře Gut Glücker (Dobré štěstí) a od roku 1851 byla chráněna stejnojmennou dolovou mírou.
Celková délka chodby, ražené převážně západním směrem po uhelné sloji, je cca. 200m.
Oblast ústí chodby byla už ve 2. polovině 19. století hospodářsky rekultivována a v 60. letech 20. století upravena na pracovní plošinu pro vrt RT10.
Drobný haldový materiál lze prokázat již jenom v korytě potoka.
Dalsi dulni dila v oblasti:
Koubuv surf
Kutna ryha (Rösche, Koubuv loch, Koubova dira).
Byla zalozena na prelomu 18. a 19. stoleti na dolove mire Petri Zeche v "Koubove prdeli" ve svahu pod Jamou Petr 3 naproti Dolni Petrovy stole.
Na stare dulni mape je zakresleno pouze jeji usti, delka dila neni znama.
Byla to sledna chodba k overeni vychozu Hlavni sloje.
Zavalene usti dila je dohledatelne pouze jako geoanomalie, haldovy material byl erodovan potokem.
Petrovy stoly
Skupina ctyr kutnych rych (Rösche).
Byly zalozeny na prelomu 18. a 19. stoleti na dolove mire Petri Zeche ve svahu mezi jamou Petr 2 a Horni stolou Petr.
Ve skutecnosti jde o sledne chodby na vychozu Hlavni sloje a kazda z nich dosahla delky jen cca. 15m.
V mistech zavalenych usti se z nich dochovaly melke propadliny s drobnymi haldickami.
Jama Petr 1
Nalezna jama (Tonnlage Petri Schacht No.I), byla zalozena pravdepodobne koncem 18. stoleti na vychozu Hlavni sloje a od roku 1812 chranena dolovou mirou Petri Zeche.
Pri uklonu 25 stupnu dosajhla delky asi 30m a mela dve tezni patra.
V sousedstvi lesni cesty se v mistech ohlubne jamy dochovala vyrazna zavalova deprese s odvalovym lemem.
Jama Petr 2
Upadni jama (Tonnlage Petri Schacht No. II), byla zalozena pravdepodobne koncem 18. stoleti na vychozu Hlavni sloje a od roku 1812 chranena dolovou mirou Petri Zeche.
Pri uklonu 25 stupnu dosahla delky 60m, mela ctyri tezni patra a nejnizsim z nich byla propojena s Horni stolou a jamou Petr 3 (Mangerka).
Misto zavalene ohlubne je obtizne lokalizovatelne pro velke mnozstvi melkych propadlin a malych haldicek.
Jak na kes:
Od kese Historie #9 pokracujte dolu po ceste cca 50m ke znacene odbocce k Mangerovu dolu, pote nasledujte znacky. Od ST1 ke ST2 po nenapadne cesticce lesem, ke ST3 po ceste.
Vzhledem k hustemu porostu nemusi byt souradnice presne! Tato stara dulni dila, podobne jako vetsina ostatnich, lezi mimo turisticke cesty, jsou casto zarostla a spatne pristupna.
Cache je soucasti serie "Historie hornictvi ve Rtyni".
Nezapomente si poznamenat bonusove cislo!