Historie obce od 14. století do konce 2. světové války Dle pověsti, která vypráví, že dva rytíři na své cestě se v těchto místech pohněvali a ve Smiřicích se zase smířili, má prý Hněvčeves své jméno. Jiní odvozují pojmenování od babíhněvu čili hněvčí, jehož zde hojně roste. Vlastně však znamená Hněvčeves tolik, jako Hněvkova ves.

Hněvčeves byla rodným sídlem pánů z Hněvčevsi, kteří byli i patrony zdejšího kostela. Nejstarším držitelem Hněvčevse byla místní vladická šlechta (pokud dostupné písemné záznamy sahají). R. 1366 držel Hněvčeves Zdislav z Hněvčevsi, r. 1369 Dobral, Mlach, Benda a Mikuláš z Hněvčevsi, dále Pešek z Hněvčevsi. V letech 1392-1405 drželi část Hněvčevsi Pavel a od r. 1405 Štěpán, Ctibor a Lazec Hřebcové z Hněvčevsi. Po těchto r. 1408 Otmar a Matěj Nosové, zároveň s Vaňkem, synem Jíry z Hněvčevsi. R. 1410 postoupil právo své na Hněvčeves Jan z Michalovic bratřím Haškovi a Tomáši z Lípy. R. 1431 držel ves Mikuláš z Hněvčevsi a r. 1440 Jindřich z Hněvčevsi. R. 1479 Mladota z Hněvčevsi. Po jeho smrti přešlo na Václava a Petra z Černůtek kteří r. 1503 prodali Hněvčeves Václavu Zárubovi z Hustířan. Zárubové byli držiteli cerekvického panství a tedy i hněvčeveského zboží v létech 1503-1729. Václav Záruba z Hustířan (1503-1543) znovu nechal vystavět farní kostel v Hněvčevsi, který, původně v gotickém slohu, byl husity vypálen roku 1424 a pobořen a tři generace ležel v rozvalinách. Z pozdějších pánů z Hustiřan nutno připomenout Václava Zárubu (1647-1675), který byl bezohledným pánem, jenž uloupil faře a sedlákům nejlepší pozemky a zřídil z nich v Hněvčevsi dvůr. Jan Adam Záruba z Hustířan (1682-1726) nechal přestavět farní kostel v Hněvčevsi k nynější podobě. Jan Josef Záruba (1726-1729) prodal cerekvické panství hr. Ulyssovi Maxmiliánu Browneovi, kteří pocházeli z katolického Irska. Jeho syn Filip Jiří (1757-1803) nechal vystavět hněvčeveskou faru. Od r. 1822-1832 byl držitelem cerekvického panství hr. Jan Kolovrat. Od něho koupil Cerekvici r. 1832 František Girtler rytíř z Kleebornů, v jehož rodu zůstala až do 15. července 1887, kdy přešla v držení nejvyššího soukromého císařského fondu (1887-1918). Nejkrutějším feudálem byl Václav Záruba z Hustířan, hejtman Hradeckého kraje. Na 1 korec selské půdy vymáhal 8 dní potažní roboty a půl dne pěší. Baráčníci a podruzi mu byli povinní třinácti dny pěší roboty. Za selského povstání v roce 1775 protáhlo Hněvčevsí asi tisíc buřičů ze Sadové do Cerekvice a místní poddaní se k nim přidali.

Kostel a fara
Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu s pravoúhlým presbytářem. Má pozdně gotický profilovaný portál. Loď je sklenuta dřevěnou valenou klenbou s lunetami, presbytář křížově se štukovými žebry. Dřevěná kruchta spočívá na vyřezávaných sloupech. Vnitřní zařízení kostela je z konce 18. století. Fara s mansardovou střechou byla postavena r. 1767. Kostel se již od 14. století uvádí jako farní. Je zasvědcen sv. Jiří a vystavěn byl ve slohu gotickém. R. 1424 jej Táborité vypálili a sbořili. V 16. století byl od patrona Václava Záruby z Hustířan znovu vystavěn ve slohu prostém, renesančním. Mimo hlavní jsou v kostele tři pobočné oltáře a kazatelna. Hlavní oltář jest pěkná a umělecká práce řezbářská. Obraz představuje sv. Jiří v slávě. Věž jest opatřena cibulovitou bání s lucernou, v níž zavěšeny jsou dva cimbály k bití hodin z r. 1693. Ve věži jsou 4 zvony: 1. Sv. Jiří - 12q (r.1510), 2. Sv. Václav - 6q (r.1500), 3. Sv. Josef - 3q (r.1683) a 4. Umíráček 1q těžký. R. 1886 byl na kostele a faře zřízen hromosvod. V srpnu 1893 byly na věž umístěny nové hodiny se čtyřmi ciferníky a arabskými číslicemi od firmy "Karel Adamec v Čáslavi". R. 1901 se pro zdejší kostel pořídily nové varhany, které postavila firma "Černý, Praha". Za 1. světové války došlo v říjnu r. 1917 k rekvizici zvonů, které byly po té přetaveny na kanóny. R. 1929 byly pořízeny zvony nové. Za 2. světové války r. 1942 byly dva zvony opět zabaveny. V letech 1939-1940 byla provedena oprava kostela a fary. R. 1951 dána na kostel nová eternitová krytina. R. 1953 se podařilo uvésti do chodu bicí zařízení věžních hodin. R. 1957 byla dána nová šindelová střecha na věž kostela. V letech 1966, 1976 byla prováděna oprava střechy kostela. R.1992 započato s rozsáhlou opravou kostela.

1. Zastavení

Jedna z prvních obětí bitvy u Hradce Králové roku 1866 padla v Hněvčevsi. Při srážce rakouských předních stráží s pruskými byl 2. července 1866 zastřelen rakouský polní myslivec. Před domkem čp. 15 mu stojí pomník a v kostele připomíná událost pamětní deska.
A=počet řádků českého textu na pomníku + 3

2. Zastavení

Události roku 1866 připomíná další pomník v blízkosti kostela.
D=počet písmen příjmení jména Franc

3. Zastavení

Za první světové války (1914-1918) bylo z obce odvedeno 38 mužů, z nichž padlo 12 a 1 zůstal nezvěstný. Hospodářská krize třicátých let zabrzdila odbyt zemědělských výrobků, srazila ceny a mnoho zemědělských rodin se zadlužilo. Dělnické rodiny trpěly nezaměstnaností.
B,C=V. Čepek zemřel 1. B. 191C

4. Zastavení

JUDr. Jan Podlipný (1848-1914) prvý starosta Č.O.S., horlivý pěstitel přátelských styků s Francií, primátor města Prahy. Na rodném domě JUDr. Podlipného je umístěna pamětní deska.
E,F= Zřídil: sokol E (počet písmen) a II. okrsek župy Čížkovy 1F23

Finální keš se nalézá na souřadnicích