Nejproslulejší opera Leoše Janáčka vznikla způsobem pro operní svět dosti netradičním, stejně tak netypické jsou i její další osudy. K námětu se skladatel dostal způsobem trochu anekdotickým: údajně se přišel podívat, čemu že se to jejich hospodyně směje tak hlasitě, až ho to ruší v práci. Našel ji nad zábavnou přílohou Lidových novin, v níž na pokračování vycházel seriál Rudolfa Těsnohlídka o veselých příhodách mazané lišky, s neméně veselými ilustracemi Stanislava Lolka.
Stanislav Lolek, krajinář z Mařákovy školy, malíř lesní zvěře a přírody, se narodil 13. listopadu 1873 v Paloníně u Loštic. Jako myslivecký mládenec strávil praktikantská léta ve Veselí u Mohelnice, potom v Blatné a po studiích na lesnické škole v Písku nastoupil jako lesník ve Lnářích v jižních Čechách. Ve dvaadvaceti letech odešel na malířskou akademii do Prahy, kde po šest let studoval u profesora Mařáka a profesora Ottenfelda. Studia pak ukončil roku 1902 na grafické škole v Mnichově.
Roku 1902 nabídl Romuald Promberger Lolkovi a Kašparovi výtvarnou spolupráci na chystané knížce K. L. Kukly „Zvířata a lidé“, kterou potom následujícího roku s ilustracemi obou malířů vydal ve svém nakladatelství. Nakladatel Promberger chystal se využít spolupráce obou umělců ve větší míře v připravovaných knížkách pohádek a příběhů z mysliveckého života.
Je možné, že to byl právě jeho popud, který přiměl v těchto letech Stanislava Lolka k namalování seriálu kreseb o chytré lištičce a jejím šibalství. Příběhy o ní si vyslechl jako myslivecký adjunkt při večerních hovorech na střítežské hájence.
Tyto kresby po letech objevil u Lolka, tehdy už známého malíře, redaktor Lidových novin dr. Bohumil Markalous (pozdější spisovatel Jaromír John). K Lolkovým obrázkům sestaveným do promyšleného dějového sledu napsal spisovatel Rudolf Těsnohlídek textový doprovod. Těsnohlídek ovšem děj příběhu umístil do sobě bližších prostor Bílovických lesů.
Seriál vycházel nejdřív na pokračování v Lidových novinách pod názvem Příběhy lišky Bystroušky, aby se později dočkal mnoha knižních vydání. Kresby i text se staly inspirací Leoši Janáčkovi k jeho slavné opeře Liška Bystrouška.
Nezapomeňte si zapsat na čtvrté místo Davidova pokladu bonusové číslo z logbooku. Najdete tu i druhé pomocné písmeno. Můžete použít i fotohint.
Keš je umístěna kousek od Jeleního pramenu, pod smrčkem u pařezu, kde liška velmi ráda číhala na pijící zvěř. Za betatest děkuji Delfínům
Ke stažení v pdf: http://www.uloz.to/xRQFAhX/o-mazane-lisce-pdf heslo: dan64