Zlínský zámek je od roku 1929 v majetku města. Stal se tenkrát postupně sídlem okresního úřadu, sídlila zde hudební škola, Baťův podpůrný fond, ale později také sídlo Gestapa, Rudé armády, vojenské správy i okresního výboru KSČ. Nynější Muzeum Jihovýchodní Moravy na podzim odchází do nově renovované budovy v prostorách bývalého Svitu. Město Zlín vypsalo prostřednictvím magazínu anketu, jejímž obsahem bylo, co by si přáli v zámku občané města. Vyplynulo z ní, že by zde bylo dobré umístit galerii, obřadní síň, stylovou restauraci, univerzální sál, společenský klub a další vesměs veřejné služby se zaměřením na kulturu.
Jedním z předložených nápadů je návrh na zřízení neziskové organizace zaměřené na zájmovou činnost dětí a mládeže. Obsahem by měl být studentský Art-klub, školicí středisko, dětská restaurace, aktivity dětské zájmové činnosti. Návrh má však několik otazníků. Dětská a studentská zájmová činnost může být patrně částečně přesunuta do Knihovny F. Bartoše. Navíc ve městě existují organizace jako Junák, Orel, Dům kultury, Nenuda, Astra, Salesiánský klub, Středisko volného času a mnohé další, které se volnočasovými aktivitami dětí a mládeže zabývají. Zřízení další instituce, ať už v jakékoli právní formě, by stálo jistě nové nemalé finanční prostředky. Podpora města těmto aktivitám se zdá být dostatečná, za jiné ekonomické situace by její další rozvoj byl jistě možný a chvályhodný.
Velmi dobře odborně zdůvodněný je jiný návrh. Nabízí smysluplný výstavně-prezentační celek. Jakýsi trojúhelník Zámek-Památník Tomáše Bati (Dům umění)-Baťův institut (Svit budova č. 14). To je určitě přitažlivý a zajímavý záměr. V zámku autor navrhuje umístit expozici dějin města včetně pravěku a středověku, zachytit proměny zámku i města včetně jeho socialistické minulosti. Ponechává kavárnu (restauraci?), expozici cestovatelství, archiv H+Z a doplňuje o pracoviště Moravského zemského archivu. Tento návrh je velmi fundovaný a měl by logiku, kdyby nebylo několik kdyby.
Kdyby ve městě postupně nevznikaly další muzejní prostory. Všechno prostě prezentovat nelze. V depozitářích muzeí je tolik hmotného kulturního dědictví, že na ně nebude brzy stačit několik zámků. Kdybychom neměli mít několik muzejních expozic v budovách č. 14 a 15.
Kdyby město neplánovalo za poměrně velké finanční prostředky dobudovat Památník T. Bati.
Kdyby podnikatel pan Samohýl nechystal velmi záslužný krok, kterým je vybudování muzea automobilů-veteránů. V horní |
části jeho objektu (budova č. 91, Svit) totiž předpokládá umístit část expozice H+Z a E. Ingriše. Čtyři muzea jsou na toto město hodně. Navíc navrhovaná náplň je určena především pro Zlíňáky, pro turismus je třeba hledat originálnější nápady (viz muzeum p. Samohýla). Muzejní nabídka v takovém městě, jako je Zlín, musí být nadregionální, určená širšímu okruhu zájemců. Dále se některé nápady překrývají i s expozicemi v Baťově institutu.
Ještě k ekonomice. Nároky na provozování kulturních institucí obecně neustále rostou. Když kraj přebíral Krajskou galerii (jedno poschodí v Domě umění), činil rozpočet 5,6 milionu korun, nyní je 10 milionů. I financování kultury a muzeí má své limity. Shrnuto. Některé záměry uvedeného projektu stojí za pozornost a jsou možná v kombinaci s dalšími nápady realizovatelné. Ale dle mého názoru v menší expoziční míře.
Nejblíže reálné skutečnosti je pravděpodobně další z možných představovaných cílů. Jeho podstatou je kombinace výše uvedených úvah se skutečnými možnostmi městské kasy. Doporučuje se zde přemístit výstavní síň Alternativu (ušetří se), obřadní síň, dobudovat apartmá pro významné hosty (ušetří se), muzejní expozici (ne muzeum). Dále doporučuje přesunout informační centrum, některé odbory (kultura, školství, cestovní ruch). Pravděpodobně by zde mohly být umístěny i některé z výše navrhovaných aktivit. Bylo by pak dále možno odprodat některý z domů, které jsou ve vlastnictví města, a finanční prostředky investovat do budovy zámku (ušetří se). V návaznosti na obřadní síň by jistě lépe prosperovala i stylová restaurace (nájem). Toto je téma k odborné diskuzi a je to téma životaschopné. Jistě dozná některých dalších možných dílčích změn. Ostatně radní situaci poměrně pečlivě vyhodnocují. Je však málo času. V září se uvolní zámek a za další rok knihovna a další prostory. Je nutné náměty dobře posoudit a nabídnout řešení. Možná i alternativní.
Veřejnost dění kolem zámku pečlivě sleduje, co bude v zámku, není většině obyvatel Zlína jedno. Konečné slovo bude patřit radě a zastupitelstvu města. Tak tomu v demokracii je. Je tím dána také velká naděje, že bude rozhodnuto moudře, nejen dle finančních možností města, ale i ku prospěchu jeho obyvatel, a některé užitečné navrhované nápady budou využity, nejsou totiž marné či zpozdilé.
Jsou dobrou inspirací pro konečné řešení využití i dalších uvolněných budov v našem městě. Je třeba je brát s plnou vážností. Je to naše generační povinnost.
Jiří Severin |