Pozor, pozor! Zveme vsechny kacery, kteri nelovi kesky jen kvuli bodum na tuto malou, 20 kilometrovou serii na kolech, ktera Vas provede casti nasi oblibene vrchoviny, Chriby. Priroda zde rozhodne na nicem nesetrila a pro bystre oko je zde toho spousta k videni. Na miste je i varovani, ze Chriby maji dve tvare! Chvili se na nas smeje slunicko a behem par minut se umi obloha zatahnout a pripomenout nam, jako ma vitr silu nebo jak umi dest bicovat oblicej. V horsim pripade shodi na zem par pytlu s kroupami nebo snehem. Nepodcenujte prosim pripravu a do batohu si pro jistotu pribalte i plastenku a rukavice :-). Pokud zvolite okruh od doporuceneho parkoviste, ceka Vas v polovine cesty (mezi kesi c.17 a c.18)obcerstveni. zde
Jmeno Chriby se vyklada dvojim zpusobem. Za prve, z domaciho slova chrib „pahorek“, ktere je znamo ze stare cestiny (chrib- „kopec, vrch“) a za druhe, v nekolika jinych evropskych jazycich se vyskytuji jmena vyvysenin, hrbetu a horskych utvaru, ktera byla odvozena od stejneho zakladu, jenz znel grib-, hrib- „skala, pahorek“ a je praevropsky.
Chriby jsou vrchovina a geomorfologicky celek na stredovychodni Morave, lezici mezi mesty Kyjovem a Kvasicemi v Jihomoravskem a Zlinskem kraji. Jejich prubeh je orientovan od jihozapadu na severovychod, delka je asi 35 km a nejvetsi sirka cini 10 km, rozloha Chribu je asi 335 km2. Nejvyssi vrchol – Brdo ma vysku 587 m n.m.
Chriby se vyznacujici nadprumernou lesnatosti s prevahou lesu bukovych a dubo-habrovych. Z jehlicnanu se zde vyskytuji prevazne smrky. Ze vzacnejsich rostlin lze nalezt napr. Snezenku podsneznik, Aron vychodni, Okrotici bilou, Krustik modrofialovy, Krustik sirolisty, Bradacek vejcity, Vemenik dvoulisty, Vstavac bledy, Hlistnik hnizdak, Lilii zlatohlavek, aj.
Je zde bohata fauna s velkym podilem zvlaste chranenych druhu, napr. Cap cerny, Vcelojed lesni, Brambornicek cernohlavy, Krutihlav obecny, Lelek lesni, Vyr velky, Krkavec velky, Holub doupnak, Datel cerny, Strakapoud belohrbety a nektere druhy netopyru. Z bezobratlych stoji za zminku nalez Kudlanky nabozne. V poslednich letech se zde rozsiril i Bobr evropsky.
Na uzemi Chribu se nachazi rada chranenych uzemi a prirodnich rezervaci. Rostou zde i pamatne stromy. Napriklad: Ctiboruv dub – 500 let stary Dub zimni, Sekvojovec v Chabanich - asi 270 let stary sekvojovec obrovsky nebo 300 let stary Dub letni rostouci jizne od hradu Buchlova.
K Chribum se vaze take spousta povesti. Nejznamejsi je asi o Bohunce a cernem rytiri. Nesmime zapomenout ani na povest o zbojnicich na Budacine nebo o pokladech na Sklepisku. O Sklepisku ale radeji jen potichu, aby nas nekdo neslysel. Jista nadeje zde stale jeste je!
A ted zpatky k nasi male serii. Pokud kes na miste nenajdete, dejte nam prosim vedet a sami kesky nevymenujte! Logujte prosim POUZE do nasich logbooku! Do kesi z duvodu maleho mista NEVKLADEJTE nalepky ani jine veci. Dodrzujte prosim dopravni znaceni a nevjizdejte do zakazu vjezdu. Dekujeme.
V kesi neni tuzka!