Na cernobílém obrázku je Prední mlýn a Žitný mlýn s plovárnou, kolem roku 1900. 
Prední mlýn je znám v dokladech již ve 13. století. V roce 1296 potvrdil král Václav II. rodine rychtáre Klarice Prední mlýn jako dedicný majetek, osvobozený od mestských a královských dávek.
Pri stavbe nového Predního mlýna byla zborena poslední gotická mestská Rybářská brána – (dole na cernobílém obrazku z roku kolem 1850 je vpravo od Cerné veže). .
Kolem Predního mlýna teklo neregulované recište a uprostred, na malém ostruvku, stál Žitný mlýn (nebo také Zadní , Malý). Mezi obema mlýny byla vorová propust s jednoduchou lávkou, která se dala v prípade potreby zdvihnout. Na opacnou stranu od Žitného mlýna k Sokolskému ostrovu vedl dlouhý jez.
.
.
V roce 1900 si Sokolové zrídili z bývalého Žitného mlýna letní plovárnu s dreveným ochozem a schudky k vode. Od roku 1928 se ve meste regulovaly reky tak, že v roce 1930 byla Malše svedena do Vltavy a vody obou rek tekly k novém bubnovému Jiráskovu jezu. Recište u Predního mlýna se stalo slepým ramenem a sokolská plovárna, když ztratila jez, byla zborena. Shodou okolností bývalý Žitný mlýn s plovárnou ješte predtím v roce 1929 vyhorel.
Od roku 1915 meli mlýn postupne pronajatý bratrí Zátkové, JUDr Adolf Krýsa, Josef Havlícek a v roce1926 ho koupily Jihoceské elektrárny. V roce 1927 ho zase prodali Josefu Havlíckovi, jehož firma byla znárodnena a zaclenena do národního podniku Jihoceské mlýny, Ceské Budejovice. V 50. letech 20. století tento národní podnik zanikl, mlýn se zastavil a prostory využíval obchodní podnik Domácí potreby jako skladište.
Na malém snímku z roku 1994 je patrné, že vepredu cimburí chybí. Není presne zjišteno, kdy bylo cimburí takto odstraneno, ale stalo se to podle svedku poté, co se na zacátku 50. let rozširoval sokolský stadion a odstrelovala se velká mušle pro orchestr v místech, kde pozdeji byl vstup cvicencu na spartakiády, zvaný brána borcu. Detonace byla tak velká, že se tlakovou vlnou utrhla cást cimburí a údajně také praskla stena smerem do Mlýnské ulice.
Nyní, po dokoncené rekonstrukci Predního mlýna, je zde jedno z nepuvabnejších míst ceskobudejovického centra. Okolí slepého ramene reky Malše by mel v budoucnu oživit ješte Lannuv plavební kanál se dvema plavebními komorami a otocným mostem, kterým chce ceskobudejovická radnice navázat na projekt splavnení Vltavy a hlavne zvýšení turistické pritažlivosti mesta. Tento projekt má však i radu odpurcu, zejména z rad majitelu okolních historických budov, takže kdo ví...
Za zmínku ješte stojí, že v srpnu 2009 byl v zrekonstruované budove Predního mlýna otevren ctyrhvezdickový hotel „BUDWEIS“, kde se dá příjemně posedět jak uvnitř, tak i v letní restauraci před hotelem.
.
Po pečlivém přečtení listingu se vypravíme k Přednímu mlýnu, abychom si tuto zajímavou budovu prohlédli a doplníme souřadnice uložení kešky:
N 48° 58.ABC:
A = ciferace roku, kdy byla řeka Malše svedena do Vltavy k tehdy novému Jiráskově jezu a vzniklo tak Slepé rameno před Předním mlýnem. K výsledku přičti číslici 2.
B = 3. číslice letopočtu, kdy vyhořela plovárna, zleva.
C = poslední číslice letopočtu, kdy byl otevřen Přední mlýn jako hotel.
E 014°28.DEF:
D = na jednom z čelních rohových základních kamenů Předního mlýnu je vytesán letopočet. První číslice zprava.
E = ciferace letopočtu (roku) D, od výsledku odečti číslici 9
F = číslo měsíce vytesaného v kameni, od něho odečti číslici 2.
U kešky buďte opatrní - nejlepsi doba je ráno nebo k veceru :o). Přeji příjemný lov.
