Vážení geolovci Houbařových keší:
Tato série se pomalu, ale jistě přibližuje ke své archivaci. Všechny keše byly založeny v roce 2012, jejich místa uložení i počet (osm), mělo a zatím ještě má svůj smysl a význam. V průběhu roku 2020 bude každá keš přesně na den po osmi letech od svého založení archivována.
GC3DPJ9 Houbařova keš č. 1 archivace dne: 11.3.2020
GC3FQGX Houbařova keš č. 2 archivace dne: 6.4.2020
GC3G9ZY Houbařova keš č. 3 archivace dne: 15.4.2020
GC3GW1P Houbařova keš č. 4 archivace dne: 22.4.2020
GC3HG1J Houbařova keš č. 5 archivace dne: 6.5.2020
GC3JH90 Houbařova keš č. 6 archivace dne: 20.5.2020
GC3MBV5 Houbařova keš č. 7 archivace dne: 10.6.2020
GC3MGTK Houbařova keš č. 8 archivace dne: 15.7.2020
Procitate listing ctvrte, z osmi mysterek, venovanych houbam a vede zabyvajici se houbami – Mykologii.
Cilem teto serie je poodhalit Vam tajemstvi hub a neco noveho Vas o nich naucit. Pri odlovu se muzete projit prirodou a par jejich daru si prinest domu.
Kazda cache obsahuje bonusove pismeno a cislo pro odloveni bonusove cache.
Nezapomente si pismeno a cislo opsat.
Pokud preci jen zapomenete, napiste mi, at pro nej nemusite znovu letet. Vsechny cache jsou umisteny tak, aby byly dostupne temer po cely rok a mohli je bezpecne najit i rodice s detmi.
Houby o nez se houbari nejvice zajimaji a ktere sbiraji, patri do skupiny vyssich ci pravych hub. Patri mezi ne jak jedle, nejedle tak i jedovate druhy. Tyto vyssi houby se deli do dvou skupin :
• Vreckovytrusne : napr. Destice, Uchac obrovsky, Belolanyz, Smrz, Kacenka, Chrapac, atd.
• Stopkovytrusne : napr. Kozak, Kremenac, Bedla, Ciruvka, Liha, Spicka, Vaclavka, Klouzek, Strmelka, Pecarka, Kotrc, Kuratko, Liska, Strocek, Krasnoporka, Hrib, atd.
Rozlisovani hub
Nejcastejsimi rozlisovacimi znaky plodnic, podle kterych houby sbirame (lupenate a hribovite), jsou klobouk, tren (noha), jejich tvar a barva.
Tvar klobouku : se meni behem rustu. V mladi byva klobouk polokulovity, pozdeji bochankovity, plose rozlozeny, casto zprohybany, u nekterych druhu nalevkovite prohloubeny, atd. Okraj klobouku muze byt podvinuty, zahnuty, sklopeny, rovny, zvednuty ci zahnuty vzhuru, zvlneny, ryhovany, paprscite rozpukany. Povrch klobouku byva hladky, drsny, zilnaty, sitkaty, brazdity, zebernaty, lysy, supinaty, sametovy, vlaknity, pyrity ci stetinaty. Pokozka klobouku muze byt sucha ci slizka a lze ji bud sloupnout z casti, celou ci nejde sloupnout vubec. Na spodu klobouku jsou lupeny ci rourky, ze kterych se po uzrani uvolnuji spory ci vytrusy (seminka).
Tvar trene (nozky) : se tez meni během rustu. Byva tuhy, mekky, pruzny, krehky ci snadno lamavy (stredovy, vystredny a postranni).
Muchomurky i jine plodnice, prevazne jedovate maji na treni plachetku a prsten. Plodnice hub lze tez velmi spolehlive identifikovat mikroskopicky podle vytrusu, ktere muzeme videt i pouhym okem.
Vytrusy : maji barvu bilou, ruzovou, hnedou, cernohnedou i temne fialovou , atd.
Tvary vytrusu : jsou kulovite, ovalne, vejcite, vretenovite, mandlovite, jadrovite, hruskovite, kyjovite, fazolovite, srpkovite a další. Jedina plodnice dokaze vytvorit ohromne mnozstvi vytrusu. Napr. plodnice Vatovce obrovskeho (pychavka), která dorusta nekdy az do prumeru 50cm. Dokaze vytvorit neskutecne mnozstvi vytrusu. Pokud by se daly tyto vytrusy do rady vedle sebe, vytvorily by caru asi 0,004 mm silnou a tak dlouhou, ze by dosahla az k mesici. Jedna plodnice Vatovce o vaze 4 kg dokaze vyprodukovat okolo 1500 bilionu vytrusu.
Chemicke rozlisovani hub : Plodnice hub se daji rozlisit nejen podle vzhledu ci mikroskopicky podle vytrusu, ale i chemickymi cinidly, jez vyvolavaji reakce optickou zmenou duzniny. Takovych chemickych latek je spousta. Napr. Benzidin, Fenol, Louh, Anilinova voda, ruzne druhy kyselin, dusitany, Jod, Fuksin, Modra ci Zelena skalice, Soda atd. Temito latkami ci jejich slouceninami potrena mista na rezu houby se zbarvi napr. do cervena, fialova, svetle ci tmave zluta, hneda, nebo karminove ruzova. Zalezi na pouzitem cinidle a druhu houby.
Lidove nazvy hub
Plodnice hub maji sva prava a latinska jmena, ale tez i jmena lidova.
Kuratka : branicky, jeleni rozky, kozi brada, prsticky.
Strocek trubkovity : kominicek, trubka, cerny kornoutek, pantoflicek, trubec.
Bedla vysoka : bedle, paraple, paraplicko, biskup, biskupska cepice.
Muchomurka cervena : marimucha, vochomurka, muchovira.
Hrib hnedy : podborovak, sametak, sladak, pansky hrib, sladkohribek, pancak.
Hrib kovar : modrak, hnevus, cerny kozak, sivak, sumpelka.
Hrib strakos : kacenka, maselnik, zidacek, pisecnik, kozenac, svec, sevcik.
Hrib žlutomasý : babka.
Hrib dutonohy : dutonozka.
Klouzek obecny : podmasnik, kluzak, smetanka, maselka, loupak, maselnik, podborovnice a podboruvka.
Klouzek kravsky : kravina, korenac, plicka, kravinec, svec.
Kozak dubovy : zlutak, cervenak, kamenik, kamenicek, slunecny hrib.
Losak jeleni : jelenka, srnka, masohub, medvedice, medvedi ucho.
Ciruvka havelka : sedivka, cernutka, skripalka, popelka.
Ciruvka zelanka : strnadka, zelinka, katerinka, zelenka.
Liha nahloucena : baranicka, hromazdilka, maticka, vrhavka.
Openka menliva : lipuvka, lipatka, parezovka, vonatka.
Pstren dubovy : masojed, volsky ci jeleni jazyk, dubove maso.
Pestrec obecny : babi pupky, brambory.
Mechovka obecna : hribovinka, podhribenka, lipka.
Vaclavka obecna : hromazdilka, podpenicek, podpenka, kozenka.
Jelikoz jsou lide velmi vynalezavi, naucili se ke svemu prospechu vyuzivat i houby nejedle. Nejedle houby se dodnes v Asii pouzivaji na barveni hedvabi, potravin i napoju. Tez se pouzivaji na probarveni dreva, urceneho k vyrobe nabytku (Anglie), ci k vyrobe ozdobnych a upominkovych suvenyru pro turisty. Vytrusy hub se tez pouzivaji k mumifikaci, vyrobe pudru, pri vyrobe tuzek a k umelemu zmekcovani dreva.
Lecive houby
Houby se stejne jako rostliny pouzivaji k leceni jiz od staroveku. Mexicti Mayove i evropske narody dovedly lecit rany a povrchove infekce pomoci mikroskopickych hub – plisni. Arabove ze susenych plisni foukali na zanicene rany zeleny prach, ci z neho vyrabeli masti.
Je neuveritelne, z jakych hub ci plisni se drive lecebne pripravky vyrabeli. Napriklad plisen zvana „Mech z lidske lebky“. Vyrabela se z ni mast, jez lecila rany. Tato plisen se udajne sbirala z lebek tech, co byli obeseni, nebo popraveni za prestupky. Tento mech (plisen) rostla na nepokrytych hlavach zemrelych lidi, lezicich dlouho v marnici.
Choros troudnatec kopytovity, Ohnivec sarlatovy a Brezovnik : byly pouzivany k lokalnimu zastaveni krvaceni.
Hadovka smrduta : byla drive pouzivana jako afrodisiakum.
Jidasovo ucho : leceni nemoci usnich, krcnich otoku a nemoci ocnich.
Velky prulom a nastartovani vyzkumu hub se projevil objevem penicilinu.
Alexander Fleming (1881 -1955) : objevil produkt plisne – penicilin. V roce 1941 byl vyzkousen penicilin na nemocnych lidech. Pokusy ukazaly, ze novy lek ma ohromujici ucinek. Z podnetu britske a americke vlady se do veci zapojily farmaceuticke firmy a rychle vyvinuly metody vyroby velkeho mnozstvi penicilinu. Zpocatku byl vyhrazen jen pro obeti valky, ale v roce 1944 byl jiz k mani i pro lecbu civilnich obyvatel Velke Britanie a Spojenych statu. Po skonceni valky v roce 1945 se pouzivani penicilinu rozsirilo po celem svete.
V soucasne dobe vzbuzuji velkou pozornost vyzkumy cytostatickych latek, ktere jsou v nekterych houbach obsazeny. Jedna se predevsim o Houzevnatec jedly (Shi-Take), Vatovec obrovsky, Penizovka sametonoha, Choros brezovnik obecny, Hliva ustricna, Hliva plicni, Rezavec sikmy, Vaclavka obecna, Zampion polni ci dokonce Hrib smrkovy. Nektere latky z techto hub pomahaji brzdit chorobne bunecne deleni zivocisnych tkani, vseobecne oznacovane, jako rakovina.
Vasim ukolem je urcit spravne jmeno houby A – M
Pri lusteni muzete pouzit stranky www.naturfoto.cz
A
A = 1 Zlutokosatka Vlaknita
A = 4 Zlutokosatka Vlaknice
A = 3 Zlutokosmatka Vlaknita
B
B = 2 Drevnatka Kratkonoha
B = 1 Drevnatka Dlouhonoha
B = 3 Drevnatka Dlouhoprsta
C
C = 2 Klanolistka Obecna
C = 3 Kladolistka Obecna
C = 1 Klanoliska Obecna
D
D = 3 Pazoubek Tmavy
D = 1 Pazub Tmavocerny
D = 2 Pazoubek Tmavocerny
E
E = 2 Losackovec Palcivy
E = 1 Losakovec Palcivy
E = 3 Losak Nejedly
F
F = 3 Supinovka Pychlava
F = 8 Supinovka Jezata
F = 2 Supinovka Pychavkovita
G
G = 3 Stitovka Stinna
G = 2 Stitovka Polostinna
G = 1 Stitovec Stinny
H
H = 2 Ohnivec Palivy
H = 3 Ohnovec Jursky
H = 1 Ohnivec Jursky
I
I = 4 Slzecnik Promenlivy
I = 2 Slzecnik Menlivy
I = 1 Slzivka Menliva
J
J = 2 Helmovka Parizkova
J = 1 Helmovka Parezova
J = 3 Helmice Parezova
K
K = 3 Ryzec Obecny
K = 1 Ryzec Volsky
K = 7 Ryzec Kravsky
L
L = 1 Ohnivec Cerny
L = 2 Ohnovec Pekelny
L = 3 Ohnivec Pekelny
M
M = 2 Voskovicka Cerna
M = 1 Voskovka Cernava
M = 3 Voskovicka Cernava
Soucet vylustenych pismen/cisel A – M je 35.
Spravna cisla dosadte misto pismen do vzorce.
Souradnice jsou:
N 50° (A+F+I+K),(G+M+C-B)(D+E-H-J-L)(K-B)
E 016° (F+A-B),(D+E+G)(M+L-I)(F-K+H)
V lete okolo cache chodi hodne mudlu na houby, tak dejte prosim pozor, at Vas nenachytaji pri cinu. Po nalezeni a vraceni cache na sve misto, prosim okoli radne zamaskujte. Pri kontrole nalezam casto misto ulozeni nedostatecne maskovane. Take prosim ponechejte v blizkosti kese a v okruhu 5 - 10 metru vsechny polozene kameny, vetve, kmeny ci rosti. Nepremistujte je. Jsou tam umisteny zamerne a jsou soucasti maskovani okoli kese proti vynalezavym mudlum. Do kese nevkladejte houby, ale radeji TB, GC ci CWG na vymenu, ktere ostatni lovce jiste potesi. Pokud jste spravne spocitali souradnice, preji Vam uspesny lov a prosim:
!!! Neplaste veverky v lese !!!
