Houbarova cache # 2 - Jedle houby Mystery Cache

Mate pred sebou druhou z osmi mysterek, venovanych houbam a vede zabyvajici se houbami – Mykologii.
Cilem teto serie je poodhalit Vam tajemstvi hub a neco noveho Vas o nich naucit. Pri odlovu se muzete projit prirodou a par jejich daru si prinest domu.
Kazda cache obsahuje bonusove pismeno a cislo pro odloveni bonusove cache.

Pokud preci jen zapomenete, napiste mi, at pro nej nemusite znovu letet. Vsechny cache jsou umisteny tak, aby byly dostupne temer po cely rok a mohli je bezpecne najit i rodice s detmi.

Jsou to nesmirne stare organismy, existujici spolu se sinicemi a rasami zrejme jiz v prekambriu, tedy v dobe pred asi 2,7 miliardami let. Během teto dlouhe doby prosly nepredstavitelnym vyvojem. Doklady o vyskytu hub nalezame jiz v uhli druhohorniho a tretihorniho puvodu, ve kterem byly nalezeny chorose, jejichz pevne plodnice umoznily fosilizaci. Celkem je znamo 500 druhu fosilnich hub, ale je to pravdepodobne jen nepatrny zlomek tehdejsiho bohatstvi a rozmanitosti hub.

Zajem cloveka o houby saha az do rannich dob vyvoje lidstva, praveku. Vedle pravekeho lovce, ktery se zivil lovem zvere, existoval jeste clovek sberac. Zivil se predevsim lesnimi plody a korinky. Nemohl tedy prehlednout ani houby. Metodou pokus - omyl se snazil rozeznavat houby jedle od nejedlych a jedovatych. Houby lide pouzivali nejen ke zpestreni sveho jidelnicku, ale pozdeji i jako halucinogeny, predevsim samani. Dochovanych dukazu o zajmu cloveka o houby neni mnoho, jsou vsak na vsech kontinentech sveta. Dodnes se nachazeji malby hub v jeskynich z mladsi doby kamenne, napr. na Cukotce.

Stejne jako ostatni zive organismy, zarazujeme houby do urciteho systemu, abychom se mohli orientovat v jejich bohatstvi a ruznorodosti. Tento system je vsak znacne slozity. Houby jsou ve vedeckem pojeti ohromnou skupinou ustrojencu. Radi se sem nejen houby vysoke, ktere sbirame, ale i houby drobnohlede, cizopasne, kvasinky a plisne, ktere pusobi nemoci rostlinam, zivocichum i nam lidem. Deli se na rady, kmeny, podkmeny, tridy, podtridy, celede a druhy.

V této serii mysterek o houbach bude zminka o vice druzich, ale především o houbach vyssich – stopkovytrusnych a vreckovytrusnych, ktere sbirame v lesich. Udava se, ze techto vyssich hub se v Evrope nachazi 5-6 tisic druhu. Na celem svete je pak techto vyssich hub okolo 15-20 tisic druhu. Houby jsou zastoupeny ve vsech suchozemskych i vodnich ekosystemech na svete. Od arkticke tundry, pres vysokohorske oblasti, az po rovnikove pralesy. Najdeme je v lesich, polich, parcich, morich, rekach, potocich, rybnicich, bazinach, mocalech, poustich, dolech i ve vlhkych bytech a sklepech. Houby nas obklopuji na kazdem kroku. Kazdy den a okamzik, aniz bychom to tusili. Vyznam hub na svete je mnohostranny. Pozitivni i negativni. Lide se naucili vyuzivat jejich cinnosti ve svuj prospech a snazi se potlacit jejich nepriznive vlastnosti. Kazdy druh houby ma jmeno ceske a jmeno latinske. Houby maji ruzna jmena, zalezi na uzemi, kde rostou. Aby se dalo jednoznacne urcit, o jakou houbu jde, vsechny maji i jmeno latinske – mezinarodni.

Houby se uplatnuji v mnoha oborech. Nektere prumyslove obory jsou zalozeny na vyuziti hub a jejich schopnosti. V potravinarskem prumyslu napriklad v pekarstvi pri kynuti chleba. Ve vinarstvi, pivovarnictvi a lihovarnictvi, kde se vyuziva schopnosti kvasinek, které premeni cukr na alkohol a kyslicnik uhlicity. V mlekarenskem prumyslu prevazne pri vyrobe syru, jogurtu ci kvaseni mleka. Ve zdravotnictvi pri vyrobe leku,vitaminu skupiny B1 a B2,vitaminu A,atd. V chemickem prumyslu – při vyrobe kyseliny citronove, glukonove, mlecne. Vyzkum a pouziti hub se bohuzel take nevyhnul oblasti vojenske, kde byly pouzity houby jako soucast biologicke zbrane nazvane „Zluty ci zlaty dest“.

Houby jsou svym slozenim podobne zelenine. Obsahuji okolo 90% vody, 2,5 – 5,5% bilkovin, 0,4 – 1% tuku, 1 – 6% cukru, 0,85% popelovin. V mensim mnozstvi vitamin B1 a B2, provitamin A, vitamin D a v nekterych i vitamin C. Obsahuji mnoho aromatickych sloucenin, pryskyricnych latek, alkaloidu a kyselin. Z mineralu jsou to napriklad vapnik, draslik ci fosfor. Obsahuji tez slouceniny horciku, zeleza, fluoru, manganu, medi, kobaltu, titanu a olova. Houby v sobe také koncentruji tezke kovy, napr. kadmium, selen, rtut, olovo a do urcite miry i radionuklidy cesia a stroncia. Steny bunek hub jsou tvoreny take latkou pribuznou chitinu. Je to vysokomolekularni latka, ze ktere jsou budovany krunyre hmyzu, napr. u chroustu atd. Prave z tohoto duvodu jsou pro nekoho houby tezko stravitelne, a maji po nich zaludecni potize. Je to zpusobeno tim, ze pro castecne rozlozeni teto latky je potrebny enzym „Trehalaza“, ktery lidsky zaludek obsahuje. Nekterym lidem vsak tento enzym chybi a houby jim delaji po poziti znacne potize, i kdyz jsou jedle a vyborne. Takovy clovek by mel navstivit lekare a nechat se odborne vysetrit na pritomnost tohoto enzymu. Tato vada je bohuzel dedicna. U nekterych lidi je ale nesnasenlivost hub zpusobena z jineho duvodu – jsou na houby alergicti.