Poklad Templářských rytířů
Vydejte se za tajemným pokladem Templářských rytířů.
Když v roce 1291 padla poslední evropská pevnost ve Svaté zemi (St.Jean d'Acre) , začala se křižácká vojska stahovat zpět do Evropy. Templáři se vydali po etapách přes Sicílii a Kypr do Francie. Někteří z nich putovali přes Čechy a zde zanechali svůj poklad pečlivě ukrytý.
Místo úkrytu zaznamenali do mapy, aby se sem mohli později vrátit.
Z templářů se stal mezitím ve Francii tak mocný řád, že se ho začal francouzský král Filip IV. Sličný obávat a začal usilovat u papeže o jeho zrušení. Jako záminky využíval různá křivá obvinění z kacířství nebo z neuctívání svátostí. O zrušení usiloval marně u dvou papežů, až papež Klement V. mu vyhověl. A v pátek 13. října roku 1307 začalo hromadné zatýkání templářů, kteří se kupodivu nepostavili na odpor a tak bylo zatčeno na pět tisíc templářů, včetně velmistra řádu Jacquese de Molaye. Sedm let trvaly procesy s templáři, při kterých bylo použito i útrpné právo (přiznání mučením).
V roce 1310 bylo upáleno prvních 54 templářů a po oficiálním zrušení řádu v roce 1312 byli většinou zbylí templáři propuštěni. Velmistra Jacquese de Molaye a další tři představitele odsoudili v roce 1314 na doživotí. Velmistr a velkopreceptor ale svá obvinění popřeli a tak byli ještě ten den v Paříži veřejně upáleni.
Tak skončil Řád templářů a místo pokladu zůstalo navždy v zapomnění.
Naštěstí se ale nedávno objevil deník s mapou, kde je poklad uschován.
Tato mapa je výsledkem potomků templářů, kteří přežili osudný pátek 13. října 1307 a přenesli původní mapu na mapu z jejich časů.
Jak je vidět, poklad se stále nachází v části, která není obydlená a zvyšuje tak šanci, že nebyl dosud objeven.
V deníku se píše, že po celodenní namáhavé cestě se rytíři zastavili u studánky, aby si odpočinuli a dali svým koním napít. A právě poblíž tohoto místa se rozhodli, že ukryjí svůj vzácný poklad.
Studánka by mohla být místem, které nám napoví, kde je nyní poklad ukryt. Tato studánka je mezi místními dobře známá.
Pověst o Hadí studánce
Obyvatelé Všerub se prý odvrátili od křesťanství a tak je stihl trest - mračna kobylek ničila úrodu. Po kobylkách nastoupila spousta žab. Lidé slíbili sv. Vojtěchovi, že se polepší a ten z nich kletbu sňal. Ze studánky vylezli hadi a žáby zahubili. Nad vchodem do kostela sv. Ducha pak v upomínku na tuto událost byli vyobrazeni hadi.
Žáby už je ale asi nestraší, neboť jim nedávno nedaleko vybudovali tři propojené tůně.
Cesta za pokladem
Souřadnice vás zavedou na parkoviště, kde můžete zanechat svá geovozidla, nebo můžete rovnou přejít na Stage 1.
Stage 1, kostel sv. Ducha :
Zde vpravo před vchodem do kostela sv. Ducha, před kterým se nacházíte, jsou dvě zelené tabulky pod sebou.
Spočítejte:
A) Celkový počet ,, N “ + ,, P “ na dvou zelených tabulkách vedle vchodu.
B) Celkový počet ,, L“ na dvou zelených tabulkách vedle vchodu.
C) Celkový počet „ S “ na dvou zelených tabulkách vedle vchodu.
A můžete se vydat na cestu.
Stage 2: Studánka :
N 49° 50.A90
E 013° 13.0B0
Zde již jen spočítejte:
D) Počet přesahujících trámů krovu včetně rohových na jedné ze stran přístřešku nad studánkou
E) Celkový počet přesahujících trámů krovu přístřešku nad studánkou děleno 3
Finální souřadnice :
N 49° 50.D4C
E 013° 13.0CE
Několik málo dalších informací o Řádu templářů
Řád templářů byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat už jen pouze Řád maltézských rytířů nebo Řád německých rytířů. Celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, obecně se používá termín rytíři templu, templářští rytíři či jen templáři.
Řád byl pravděpodobně založen roku 1120 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země (1096-1099). Zrušen byl v roce 1312 bulou Vox in excelso jako řád nepotřebný, čemuž dozajista pomohla nařčení z hereze. Řád nebyl nikdy obnoven.
Původním úkolem řádu bylo zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující z přístavu Jaffa do Jeruzaléma po jeho obsazení. Řád natolik zesílil, že se začal účastnit bitev, čímž se jeho původní poslání změnilo na ochranu celého nově založeného Jeruzalémského království proti nepřátelským muslimským sousedům. Znakem řádu byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže. Ve výzbroji měli většinou meč a štít. Černé či hnědé oděvy s červeným křížem nosili řádoví bratři, kaplani a turkopolové.
Řehole rytířů Templu
První řeholi řádu vypracoval pro templáře svatý Bernard. Ten ustanovil 72 článků, kterými vymezil povinnosti a zákazy týkající se mnichů tohoto řádu. Mezi ty základní patřil např. zákaz scházet se s lidmi, kteří byli exkomunikováni z církve, povinnost nosit bílý plášť (demonstrující čistotu), prostý a nezdobený oděv, povinnost sdílet jednu misku ve dvojici s jiným řádovým bratrem, jíst v mlčenlivosti, činit každý pátek pokání, vstávat s rozbřeskem, zákaz lovu (s výjimkou lvů, kteří často ohrožovali poutníky na jejich cestě do Jeruzaléma), dodržovat hierarchii v řádu, dodržovat slib mravopočestnosti, zákaz stýkat se s ženami a pohlédnout jim do tváře (zákaz se vztahoval i na příbuzné - matky a sestry), vyhýbat se kejklířům, hercům a pěvcům, povinnost nosit krátce střižené vlasy, zákaz používat jemnou obuv se zahnutou špičkou, povinnost spát v košili a spodním prádle a mnohé další.
Ekonomika řádu
Řád templářů se stal proslulý i díky svému bohatství a obchodním úspěchům. Templáři přepravovali z Evropy do Palestiny peníze a majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli. Rozvinuli dobře fungující bankovní systém, který brzy začali využívat i evropští panovníci a šlechta. Vydělávali na směně evropských měn na platidla jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté země apod.
Symboly templářů
Bojovou standartu řádu tvořil rudý osmicípý kříž na černobílém poli. Válečný pokřik templářů zněl Vive Dieu, Saint Amour a za heslo si zvolili slova Non nobis, Domine, non nobis, sed Nomini Tuo da gloriam (Ne nám, Pane, ne nám, ale svému jménu zjednej slávu). Na pečeť si nechali vyrýt dva jezdce na jednom koni. Templáři měli také nařízeno stříhat si vlasy nakrátko a měli zákaz holit se.
Templáři v českých zemích
Řád se poprvé objevil v Čechách v roce 1232. Jeho sídlem byl kostel sv. Vavřince na pražském Starém Městě. Mimo Prahu působil také v Uhříněvsi, v moravských Čejkovicích, které byly od počátku 90. let centrem řádu v Čechách, na Moravě a v Rakousku, Jamolicích (hrad Templštejn). Řádu krátce patřil také Vsetín s okolní krajinou, kterou řád začal kolonizovat a vystavěl si nedaleko jednoduchý hrad Frenundsberk.
Další mé keše, které můžete navštívit
800 let města Všeruby
Filmová cache
počet návštěv listingu
zjišťuje se od 29.03.2012
Keš byla oceněna jako plzeňská multi keš měsíce března 2012
