-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato krabička Vás má přivést na místo, kde lze skutečně spatřit dnes vzácného králíka divokého. Na úvodních souřadnicích si můžete lokalitu prohlédnout z dálky (doporučuji dalekohled), na st.1 budete bezprostředně blízko nor (prosím o tiché chování a co nejkratší zdržení se v místě) a potom už přijde finálka, kde si můžete (pokud jste neviděli v terénu) králíčka prohlédnout z blízka a to přímo v jeho obydlí.
V dnešní době spatřit divokého králíka v přírodě je spíš vzácnost. Dříve jste na ně mohli narazit takřka všude, a to nejen ve volné přírodě, ale i ve městských parcích či na letištích. Na vině je velice nakažlivá choroba zvaná myxomatóza, původem z jižní Ameriky, která v průběhu padesátých let minulého století králičí populaci v Evropě výrazně zdecimovala.
Tato zákeřná epidemie přišla z Francie, když si jistý pan A. Delille v roce 1952 usmyslel, že vyhubí králíky na svém pozemku pomocí myxomatózy tak, jak to učinili v Austrálii, kde se králíci úspěšně a nekontrolovatelně množili. Odchytl dva králíky, nakazil je touto smrtelnou chorobou a pak je zase vypustil na svobodu. To mělo však katastrofální následky: Ještě téhož roku uhynuli králíci v okruhu padesáti kilometrů od jeho pozemků. Další rok se už nemoc objevila v Německu a dokonce i ve Velké Británii, a na našem území byla zjištěna v říjnu roku 1954. Do roku 1959 pak téměř vyhubila celou populaci králíků.
Většina lidí si plete králíka se zajícem. Výrazné rozdíly spatříte hned na první pohled. Zatímco zajíc má protáhlé tělo a dlouhé nohy, králík má tělo mnohem zavalitější a nohy kratší. Výrazně se liší také velikostí: Zajíc dosahuje délky 60 – 70 cm a jeho tělesná váha může být až 6 kg, zatímco králík dívoký je o dost menší, tak kolem 40 cm na délku, a jeho váha činí od 1 do 2,5 kg. Navíc králík divoký má oproti zajíci kratší zaoblenější uši, zpravidla tak, že nedosáhnou na čenich, a nejsou zakončeny černou špičkou.
Další rozdíly mezi těmito dvěma byste nalezli ve stylu jejich života. Zajíc je totiž na rozdíl od králíka, naprostý samotář. Příslušníky svého druhu vyhledává pouze v době páření. Divocí králíci žijí pospolu v jakýchsi králičích koloniích, které mohou mít i několik desítek obyvatel. Vyhrabávají spletité nory, které se mnohdy rozkládají pod úctyhodným územím. V těchto norách pak tráví většinu dne.
Poslední výrazný rozdíl naleznete ve způsobu péče o mláďata. Zatímco králice po třicetidenní březosti vrhne do předem připravené a vystlané nory čtyři až osm holých, slepých a pohybu neschopných potomků, o které se poté pečlivě stará několik týdnů, zaječice vrhne po dvaačtyřicetidenní březosti dvě až čtyři mláďata do nepříliš velkého úkrytu, nejčastěji suché trávy. Mláďata zajíce jsou na rozdíl od mláďat králíků osrstěná, ihned vidí a do hodiny se už i samy pohybují. S matkou zůstanou jen asi dva dny, poté se mladí zajíčci od místa narození vzdálí. Zpět se vracejí jednou denně, aby je matka nakojila. Sedmý den po narození už ochutnávají zelené rostlinky a v pátém týdnu se obvykle osamostatní úplně. Králíčata se naopak ještě v osmém týdnu mohou dožadovat kojení, třebaže už běžně jedí to, co ostatní dospělí králíci.
Rozmnožování králíků divokých probíhá od února do října. Králice porodí své potomstvo do předem přichystané krátké nory, na jejímž konci je komůrka s hnízdem vystlaným suchou trávou a matčinými chlupy. Při každém opuštění porodní nory králice vchod důkladně zacpe. Mládata poprvé opouštějí bezpečí nory po třech týdnech života.. Králice mívá ročně pět vrhů . Pohlavní dospělost králíčat nastává po pěti až osmi měsících, takže se i může stát, že králíci z časných vrhů ještě tentýž rok přivedou na svět vlastní potomstvo
Potravu divokých králíků tvoří stejně jako u zajíců zejména tráva, různé rostliny, byliny, ale i výhonky mladých stromků. Králici však neopovrhnou ani nejrůznějšími obilovinami či zeleninou pěstovanou na polích za předpokladu, že se nachází poblíž jejich kolonie. Králíci se totiž velmi neradi vzdalují od své nory a tím i od jistého bezpečného úkrytu. V zimě, kdy je zelené potravy po málu, se pak králíci musejí mnohdy spokojit jen s kořínky zasahujících do jejich nor nebo s kůrou ze stromů.
Additional Hints
(Decrypt)
H cbzaípxh fgebzrx h fgebzxh xázra.
Cebfíz qbqežhwgr cbxlal hiáqraé an zífgr. Sbgb cbgrší, xeáyíxn miyášg.