Motto: "Hranice? Nikdy jsem je neviděl. Ale vím, že existují v myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl
Ve světové historii zanechalo svůj otisk mnoho vynikajících mužů a žen s českými kořeny. Jedni jsou známí více, jiní méně a mnoho z nich je neprávem takřka zapomenuto.
Pojďme si některé z nich připomenout..
Augustin Heřman
"Mezi lidem na Českém Manství dlouho se vyprávěla pověst, která má nápadnou podobnost s Horymírovým skokem. Jednou prý Heřman, jsa již v držení Českého Manství, odebral se za nějakou záležitostí do New Amsterdamu. Tam byl úřady zatčen a do vazby vsazen. Proč, zůstalo navždy tajemstvím. Aby si pomohl na svobodu, Heřman tvářil se pomateným a zádumčivým. Hlídači měli s nešťastným jatcem útrpnosť a vyhovovali každému jeho přání. Jednoho dne Heřman předstíral hlubokou trudomyslnost; a proto, když hlídače požádal, aby mu na jeho věrném koni, statném hřebci, dovolili se projeti, ihned žádost jeho splnili. Heřman chvíli projížděl dvorem vězeňským. V okamžiku, kdy hlídka vešla do strážní budky, bodl koně v boky a širokým oknem vrhl se do řeky dole tekoucí - s výše dvaceti stop. Skok věru smělý, ale zdařil se. Věrný kůň vyvázl bez úrazu, uháněl se svým pánem do New Castle a jen tím zachránil ho před pronásledovateli, že přeplul řeku Delaware, brzy na to vysílením skonav." I takovou historku o Augustinu Heřmanovi, prvním českém vystěhovalci do Severní Ameriky, zaznamenal historik českých exulantů v USA Tomáš Čapek..
Kdy se Augustin Heřman narodil, není přesně známo – některé prameny uvádějí rok 1600, jiné 1605 a najít můžeme i jiná data. A tajemstvím je obestřen i jeho původ - podle jedné verze se narodil ve Mšenu na Kokořínsku jako syn evangelického kněze Efraima Heřmana a z Čech odešel kolem roku 1634 na základě nařízení o výhradním katolickém vyznání (tzv. Obnovené zřízení zemské), podle druhé verze byl Hěřmanův otec, údajně bohatý židovský obchodník, zabit v bitvě na Bílé Hoře roku 1620. Ať už tak nebo tak, jisté je, že stejně jako mnozí jiní, tak i Heřmanova rodina v pobělohorské době zamířila do Nizozemska.
Zde Heřman vystudoval geometrii a zeměměřičství a vstoupil do služeb Západoindické společnosti. Pro obchody měl mimořádné dispozice jak jazykové (kromě češtiny, němčiny a holandštiny se domluvil i španělsky, anglicky, portugalsky a francouzsky) tak diplomatické. Roku 1633 se zúčastnil plavby do Severní Ameriky a díky tomu se 2. srpna 1633 stal pravděpodobně prvním Čechem na americké půdě.
Osada Nový Amsterodam tehdy čítala nějakých 500 hlav a obchodovala především s kůžemi ulovených zvířat. Hned třetí den pobytu se Heřman připojil k jedné z loveckých výprav, aby poznal okolí. A začal si pro sebe kreslit mapky.
V létě 1640 Heřman od Společnosti odešel a začal podnikat samostatně. Téhož roku se stihl i oženit, s manželkou Johankou měli dva syny a tři dcery. V roce 1647 byl zvolen do osadní rady Nového Amsterodamu.
Nový Amsterdam kolem roku 1674
Nový Amsterdam (holandsky Nieuw Amsterdam) bylo nizozemské koloniální město v Severní Americe, z něhož se později stal New York.
Město vzniklo v roce 1625 z osady za hradbami pevnosti Fort Amsterdam na ostrově Manhattan v oblasti Nového Nizozemska (1614 – 1664). Už v roce 1609 prozkoumal oblast Henry Hudson pro Nizozemskou východoindickou společnost. V roce 1625 byla zahájena stavba citadely.
Městská práva získala osada Nový Amsterdam v roce 1653 a v roce 1665 byla včleněna do New York, nyní je historie Nového Amsterdamu připomenuta i na oficiálním znaku New Yorku, kde rok 1625 (založení Nového Amsterdamu) nahradil původně uváděný rok 1664 (vydání rozhodnutí o městských právech pro Nové Nizozemce, reprezentované Petrem Stuyvesantem a jeho radou).
O rok později Mírem vestfálským v padla i teoreticka možnost Heřmanova návratu do vlasti: jednou z podmínek míru totiž bylo, že v České zemi nesmí žít nikdo, kdo není katolického náboženství.
Kolem roku 1650 Heřman zakoupil zajatou španělskou fregatu La Garza a začal si zboží přepravovat sám. Přitom neváhal bojovat proti španělskému obchodu jako pirát (mimochodem – „přepadení lodi“ nazývali námořníci La Garza „bohoslužbou“). V roce 1654 loď ztroskotala na severozápadním pobřeží Francie. Druhá rána čekala Heřmana po návratu do Ameriky. Dům i skladiště v jeho nepřítomnosti vyhořely. Ženu a děti našel naštěstí živé a zdravé.
V roce 1660 vypukl anglicko-nizozemský spor o hranice kolonií v Americe a Heřman se stal jedním z vyjednavačů v této záležitosti. Zřejmě tehdy se seznámil s lordem Baltimorem, majitelem Marylandu (ten byl tehdy soukromou lordovou kolonií) - Heřman brzy vstoupil do Baltimorových služeb. Osvědčil se hlavně jako kartograf, když vytvořil mapu Marylandu a Virginie, včetně řady dosud neprobádaných oblastí, které sám procestoval. Za toto dílo obdržel v červnu 1662 od Baltimora panství nazvané
Bohemia Mannor. Když příštího roku žádal o naturalizaci, podepsal se jako
„Augustin Heřman z Prahy, království Českého“.
Pracoval i dále na průzkumu Marylandu a v roce 1670 dokončil poslední verzi své mapy (jiným Heřmanovým dílem je pohled na Nieuw Amsterdam, který byl někdy v letech 1650-56 vytištěn na mapě nizozemského kartografa Jana Viss- chera). Od lorda Baltimora obdržel český kolonista i další panství,
St. Augustine Mannor a
Three Bohemian Sisters (celkem 24 000 akru, tj. necelych 10 000 ha půdy). Rovněž získal titul lorda a erb (dvě zkřížené střely pod srdcem, v něm tři zkřížené trojlístky).
Heřman zemřel v požehnaném věku více než osmdesáti let, naposledy je zmiňován v roce 1684, kdy sepsal svou závěť. Své panství rozdělil synům Ephraimovi a Kašparovi, třetí díl (Three Bohemian Sisters) se stal věnem jeho tří dcer, které se vdaly do předních amerických rodin.
Na počest českého exulanta, obchodníka, cestovatele a kartografa, byla v Marylandu pojmenována městečka
Port Herman a
Hermandale. V roce 1953 v USA vyšla známka k 300. výročí vzniku New Yorku jako statutárního města. Je na ní pohled na tehdejší holandský Nieuw Amsterdam a předlohou pro známku byl obraz s podpisem Augustina Heřmana.
Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kešku této série, nezapomeňte si z logbooku opsat bonusové číslo.
Zdroj: cs.wikipedia.org, nakladatelství Libri