Vítejte na Marsu
Mars je skutečně velmi známou planetou, stačí se zeptat strýčka Googla a získáte o něm stovky, ne-li tisíce informací. Přesto, než se dostanete na závěr tohoto listingu, uvedeme zde alespoň pár základních informací a údajů. Znovu ale zdůrazňujeme, že právě kvůli dostupnosti všech možných informací bude tento listing opravdu strohý, za což se předem omlouváme!
Základní údaje
Po Merkuru je Mars druhou nejmenší planetou naší sluneční soustavy, v ní je čtvrtý v pořadí. Co se velikosti týče, je přibližně poloviční než naše planeta – jeho poloměr je cca. 3400 km, okolo slunce oběhne za cca. 1,9 roku a obíhá ve vzdálenosti cca. 229 milionů km od slunce (pro porovnání – země obíhá ve vzdálenosti 149,6 miliónů km – tuto vzdálenost astronomové nazývají jako Astronomická jednotka, zkratka AU).
Název
Již ve starověku byl díky svému červenému zabarvení pojmenován mnohými, člověk by řekl „trefnými“ názvy – např. Egypťané jej nazývali HAR DECHER (Červený objekt), Arabové jej nazývali MIRIKH (Pochodeň), indiáni mu zase říkali ANGARAKA (Hořící uhel). Ze všech starých pojmenování mu dodnes zůstal však právě Mars, což byl ve starém Řecku bůh války.
Povrch planety
Jeho typické červené zabarvení je způsobeno velkým množstvím hematitu neboli oxidu železa. Díky nízkému atmosférickému tlaku není možné, aby na planetě byla voda v tekutém stavu (i když vyschlá koryta na povrchu naznačují tomu, že na něm kdysi byla). Na severní a jižní části planety jsou tzv. polární čepičky, což jsou obrovské plochy ledu. Pro zajímavost – kdyby jižní polární čepička roztála, byl by Mars zaplaven vodou o výšce 11 metrů! A ještě jedna zajímavost pro horolezce – na Marsu se nachází nejvyšší hora (původně sopka) sluneční soustavy – Olympus Mons, vysoká skoro 27 km.
Měsíce Marsu
Kolem Marsu obíhají dva měsíce – Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza) o jejichž původu jmen se dá polemizovat. Jisté je, že jsou spjatí s bohem války Áresem, otázkou však zůstává, jestli jsou to jména jeho koní nebo synů :-). První jmenovaný má průměr 22,2 km a kolem Marsu oběhne za necelých 8 hodin, druhý jmenovaný má průměr 12,6 km a cesta kolem Marsu mu zabere něco přes 30 hodin.
Výzkum Marsu
Ve srovnání USA a Sovětského svazu vedou Američané – první úspěch zaznamenávají již v červenci roku 1965, kdy sonda Mariner 4 zasílá na zemi prvních 22 snímků Marsu, kdežto sovětské sondy s názvem Mars ztrácí postupně spojení či planetu míjejí. V roce 1976 pak na povrchu Marsu přistávají americké sondy Viking 1 a 2, které za 4 roky práce odeslaly na Zemi přes 55 tisíc snímků povrchu Marsu. Poté nastává období víceméně nezdarů, které bylo prolomeno až počátkem nového století. Dnes kolem Marsu obíhají celkem 4 družice a na povrchu je 6 aktivních vozítek.
Porovnání Země a Marsu
Keška
Pokud máte jen trochu fantazie, můžete si při odlovu keše jako na Marsu připadat (snad tím moc nehintujeme). Co se krabičky týče – jedná se o klasickou Lock & Lock velikosti regular, která je ukryta poměrně standardním způsobem.
A kde že se vlastně keš nachází? To zjistíte (jak jinak) než někde v listingu...
POZOR - DNE 24.02.2024 DOŠLO K DROBNÉMU POSUNU FINÁLE - NYNÍ SE NACHÁZÍ VNĚ "ZAKÁZANÉHO PROSTORU" - VSTUP NA PLANETU JE ČISTĚ NA ZVÁŽENÍ KAŽDÉHO JEDINCE.