Skip to content

Po stopach zaniklych pivovaru - Caslav Multi-cache

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše

Rico Reviewer - reviewer pro ČR

More
Hidden : 3/22/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

První keš ze série věnované zaniklým pivovarům v okolí Čáslavi. Nenáročná multi-cache, která vás provede důležitými místy čáslavského pivovarnictví.

1. Po stopach zaniklych pivovaru - Caslav
2. Po stopach zaniklych pivovaru - Tupadly
3. Po stopach zaniklych pivovaru - Ovcary
4. Po stopach zaniklych pivovaru - Žleby

Historie pivovarnictví v Čáslavi se datuje již k časům jeho vzniku, tedy k roku 1260, kdy bylo město vystavěno Přemyslem Otakarem II. Nedílnou součástí středověkého města byla řada práv a privilegií, která v případě královského města uděloval sám panovník. Mezi nimi můžeme najít také právo mílové, které zaručovalo monopol řemeslníkům sdružených v ceších na provozování a prodej svých výrobků a služeb v rámci města a dále v okruhu jedné míle kolem města, což se samozřejmě týká i vaření piva. V těchto dávných časech ovšem ve městě nefungoval pivovar v podobě, jaké jej známe dnes, nýbrž se pivo vařilo v jednotlivých domech, neboť právo varné měl každý z nich. To samozřejmě neznamená, že se pivo vařilo v každém domě ve městě, jejich počet časem kolísal.


Původní měšťanský pivovar (levý dolní roh), roh ul. Jana karafiáta a Dr. L. Quise, cca 1904, archiv M.Anger

Vaření piva tímto způsobem ovšem bylo do budoucnosti neúnosné, neboť náklady na vaření se jednotlivým pravovárečníkům velmi prodražovaly. Také zde stoupal konkurenční tlak, neboť panské pivovary v okolí vyrůstali jako houby po dešti, což vedlo v roce 1523 k založení společenství pravovárečníků a nakonec roku 1654 vzniká první centrální pivovar v Čáslavi, který dodnes stojí na svém místě v dřívější Pivovarské ulici, dnes v ulici Jana Karafiáta při Kostelním náměstí. Výstav pivovaru byl v polovině 18. století kolem 1 400 hektolitrů. To ovšem neznamenalo okamžitý úpad pravovárečných domů, v roce 1713 jich v Čáslavi bylo 164, ostatně v pivovaru pracovali samotní pravovárečníci. Nicméně postupem času jednotliví měšťané prodávali či pronajímali své právo a docházeli tím k rozmělnění čáslavských pravovárečníků. To nakonec vedlo město roku 1834 k ustanovení samostatného společenstva várečníků, čímž se stalo vaření piva soukromou záležitostí.


Starý pravovárečný pivovar, později přeměněný na sladovnu pod hrází Podměstského rybníka, cca 1912, archiv M.Anger

Tímto obdobím začíná další etapa čáslavského pivovarnictví. Původní pivovar již nedostačoval, ať už díky omezeným prostorům, nebo díky zastaralé technologii. Proto bylo přistoupeno ke stavbě pivovaru nového, na Táborském předměstí při Podměstském rybníce. Jeho základem se stala středověká sladovna, která zde stála již od roku 1383, ke které bylo přistavěno dvojkřídlí se střední části ve klasicistním slohu. Za poznámku stojí jméno podniku v dobové češtině – Piwowar práwowárečenský. V rámci podniku byli dva provozy – provoz sladovní a provoz pivovarní. Nedaleko pivovaru, ve stráni, byly zřízeny sklepy s lednicemi. V tuto dobu také vznikl místní park Vodranty, k libosti místních. Prvním sládkem a nájemcem pivovaru byl Josef Černý, tehdejší sládek starého pivovaru. Kolem roku 1870, již za sládkování Jana Krátkého, vystavoval zdejší pivovar kolem 5 000 hektolitrů ročně. Pro srovnání – panský pivovar v nedalekých Tupadlech dokázal vystavit dvojnásobek – celých 10 000 hektolitrů ročně. Zde se zřejmě projevila technologická zastaralost pivovaru, neboť při stavbě se počítalo převážně s ručními pracemi, přičemž již přicházela doba páry. Dalším problémem zřejmě byl i fakt, že pravovárečníci pivovar pronajímali, místo aby se ho sami ujali. Prozření však přišlo, takže si rokem 1895 pivovar převzali do své správy a výsledek byl znát – sice již v tu dobu produkoval 9 000 hektolitrů ročně, tak před koncem století již produkoval přes 12 000 hektolitrů ročně. Velkou roli v tom měl zřejmě sládek Karel Novák, původem ze Sezemic u Pardubic, který se stal „duší“ zdejšího pivovaru. Výsledek byl znát, po začátku 20. století pivovar dokázal vyprodukovat 13 800 hektolitrů piva. V tu dobu byl oblíbený 13° granát. Právě pan Novák stále více upozorňoval na technologickou zaostalost pivovaru a tak se Čáslav dočkala výstavby třetího a moderního pivovaru.


Nový parostrojní pivovar pravovárečného měšťanstva, Žacká ul., cca 1913, archiv M.Anger

Stavba pivovaru započala v roce 1908 a o dva roky později z něj vyšlo první pivo. Kapacita pivovaru byla stanovena na 15 000 hektolitrů a měla být vstupenkou do říše „velkých pivovarů“. Bohužel, nezdařilo se. Produkce v prvním roce byla jen 12 610 hektolitrů piva a nejlepší výsledek druhého pivovaru se nikdy nepodařilo překonat. Ten ostatně už zůstal jen v záloze a dále fungoval jen jako sladovna. Je zřejmé, že výstavba pivovaru přišla příliš pozdě a nedokázal se prosadit jak v konkurenci velkých pivovarů, tak především v konkurenci okolních pivovarů, jako byli třeba Tupadly či Golčův Jeníkov. Nicméně pivo se vařilo dál a v 20. letech se produkce ustálila na přibližných 10 000 hektolitrů ročně. Dále se v pivovaru vyráběli sodové vody a limonády, čímž pravovárečníci kompenzovali nižší produkci. Těžká léta přišla během okupace, kdy byla výroba piva zastavena a dále běžela jen produkce sodovek. Produkce byla obnovena v roce 1946, nicméně pivovar byl v roce 1948 znárodněn a jeho činnost skončila definitivně v roce 1950.


Etiketa z 20.let 20.století, archiv M.Anger

A jak to vypadá s pivovary dnes? Původní budova pivovaru dále stojí, byť dnes již není příliš atraktivní, ale budova druhá bohužel padla za oběť demolici a na jejím místě dnes je parkoviště, kde zastavují autobusy fotbalových hráčů. Třetí pivovar stojí také, nakonec ho potkal osud o něco příznivější. Nějakou dobu hostil dřevozpracující firmu, která pak zkrachovala a budova chátrala. Zdálo se až, že ji nemine stejný osud, jako budovu druhého pivovaru, nicméně se ji ujala jiná firma a po rekonstrukci větší části komplexu dnes hostí penzion s restaurací, ve vedlejší budově najdeme ještě chovatelské potřeby. Pivo se zde dnes již nevaří, ale alespoň točí!


Etikety z 20.let 20.století, archiv M.Anger


Zdroje:

JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska: I. díl - Střední Čechy. 1. vydání. Praha: Libri, 2004, 372 s. ISBN 80-7277-226-0.
Za obrazovou přílohu a další cenné informace děkuji Bubeníkům.

A teď již k samotnému lovu kešky:

STAGE 1 - A:

N 49° 54.691 E 015° 23.450

Nacházíte se na úvodních souřadnicích kešky. Je zde možné spatřit zrekonstruovaný prostor sladovny, kde se dnes nachází drogerie. Na průčelí brány, resp. na jejím vrcholu, se nachází, mimo-jiné, typický znak pravovárečníků – chmelové hlávky. Spočítejte jejich počet. To číslo jest A.

STAGE 2 - B:

N 49° 54.598 E 015° 23.370

Nacházíte se u budovy, resp. jedné z budov prvního pivovaru, který se nachází na rohu ulice, naproti rybářským potřebám. Na tomto domě najděte jednociferné orientační číslo, které se nachází u čísla popisného. Pro menší nápovědu – modrá. Toto číslo jest B.

STAGE 3 - C:

N 49° 54.698 E 015° 23.193 0

Nacházíte se u budovy mlýnu, který ve svých časech zákonitě musel sloužit i potřebám pravovárečníků, neboť bylo třeba semlít usušený slad. Na tomto místě je potřeba najít čtyřciferné datum na průčelí domu a sečíst poslední dvě čísla. Součet jest C.

STAGE 4 - D:

N 49° 54.535 E 015° 23.198

Zde se nacházíte na poslední zastávce před finálkou. Pokud jste četli pozorně listing, určitě poznáváte budovu posledního pivovaru. U souřadnice při vstupu (zvenčí) najdete ceduli, kde se nachází informace k aktuálnímu provozu. Vy se zaměřte na velký a tučný první řádek, kde se nachází dva názvy aktuálních provozů. Vaším úkolem je spočítat počet všech písmen v daném řádku, které sdílí se slovem pivo. Součet jest D.

Kontrolní součet na konci by měl vycházet 25. A nyní již máte vše, co potřebujete ke spočítání finální souřadnice.

Vzoreček je:

N 49° (A+B)(A*2).(B*2)C(D-(A*4))

E 015° AB.(B-A)(C+B)(D-15)

Nic mezi sebou nenásobit, počítáme jen v závorkách. Ale to už určitě znáte.

Keška je velikosti mikro, jde o filmovku. Pro její odlov není třeba nikam lézt. Dejte prosím pozor na mudly, vyskytují se zde.

NEZAPOMEŇTE SI POZNAMENAT BONUSOVÉ ČÍSLO, BUDE SE VÁM HODIT!

Additional Hints (Decrypt)

Mriavge

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)