Evropske rozvodi Labe –Dunaj
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keška se nachází na hřebeni Šibeničního vrchu, jihovýchodně od Přimdy, který tvoří rozvodí mezi Labem a Dunajem. Vody z území západně od kešky jsou odváděny Kateřinským potokem postupně až do Černého moře (tímto směrem odtéká voda asi ze 14 % okresu Tachov), všechny srážky východně od kešky tečou Labem až do Severního moře. Kromě této zeměpisné zajímavosti návštěva keše nabízí ( v případě slunečného počasí, což může být jenom pár dnů v roce) exkluzivní výhledy na zříceninu hradu Přimda a na Rozvadovskou kotlinu, při pohledu východním směrem můžete kromě Boru spatřit v dáli Plzeň a na vrch Radyně.
Historie hradu Přimda
Kdo a kdy postavil v místě přimdského hradu první opevněný objekt, to se již nepodaří zjistit. Údaje, uváděné v kronikách Hájkově, Dalimilově, Kosmově a ve ztracené německé kronice, patří do kategorie bájí. Podle nich zde postavil dřevěný hrad v r. 925 hrabě Altenburg, aby sem později přivedl unesenou dceru císaře. Když jim později císař odpustil a mladá dvojice odešla na císařský dvůr, hrad na vrcholku Přimdy osiřel.
Věrohodnější jsou údaje kanovníka vyšehradského, který navázal na Kosmovu kroniku. Autor uvádí, že zde začali Češi v r. 1126 stavět opevnění, které nazvali Przimda. Stavba musela být ukončena do r. 1148. V tomto roce sem byl totiž vsazen do vězení princ Soběslav z rodu Přemyslovců.
Hrad nebyl nikdy veliký. Kromě severní strany, kde byl vyhlouben hradební příkop, se terén na všechny strany prudce svažuje a ponechával jen malou plochu pro stavbu objektu. Malý prostor neumožňoval umístit přímo v hradu potřebné řemeslníky. Ti žili v podhradí. Přesto, že hrad byl malý, byl od počátku považován za spolehlivé opevnění. Proto sem kníže Vladislav II. uvrhl svého bratra Soběslava do vězení. Pohodlná cesta vedoucí dnes ke zřícenině hradu, dříve neexistovala. Vznikla v době, kdy byla postavena v místě nad Horským hotelem kaplička. Asi po r. 1850.
Doplňkovými objekty hradu byly tři strážní věže na Šibeničním vrchu, poblíž dnešní meteorologické stanice. Odtud se střežil pohyb na cestě vedoucí přimdským sedlem. Základy těchto strážních věží se uchovaly až do novější doby. Dalším předsunutým objektem hradu byla stavba v lokalitě zvané Backofen pod svahem Přimdy nedaleko cesty vedoucí k hranicím.
Od doby svého postavení až do konce 16. století, kdy se začal měnit ve zříceninu, patřil hrad střídavě panovníkovi a příslušníkům šlechtických rodů, kterým dával panovník hrad v době své finanční tísně do zástavy. Až do r. 1316, kdy byl dán prvně do zástavy, byl hrad Přimda spravován nepřetržitě královými purkrabími.
Bylo by možné dlouho vyprávět o historii hradu Přimda. Nejednalo by se jen o vlastní hrad. Hradní páni svou činností ovlivňovali i širší okolí. Uvedu z toho jen něco málo.
Kolem poloviny 13. století byli hradními pány Švamberkové, věrní králi Václavu I. Byl to zámožný rod. Podporoval kostely a města. Založili minoritský klášter ve Stříbře a také špitál v Böhmischbrucku, který dnes patří k městu Vohenstrauss v Bavorsku. Z tohoto špitálu vznikl později benediktinský klášter.
Na podzim r. 1249 byl po nezdařeném pokusu zmocnit se vlády, držen na hradě Přimda po dobu asi 4 - 5 týdnů z rozhodnutí otce krále Václava I. korunní princ, pozdější král Přemysl Otakar II.
Počátkem 14. století se usadili nedaleko Přimdy tři poustevníci. Tehdejší hradní pán Bohuslav ze Švamberka dosáhl toho, že je kladrubský klášter vzal do svého bratrství a nechal postavit kostel zasvěcený Svaté Kateřině a ustavil tam proboštství. Proboštství později z rušil a rcibiskup Arnošt z Pardubic. Tak vznikla farní obec Svatá Kateřina.
Když se král Jan Lucemburský dostával do finanční tísně, prodával nebo zastavoval české šlechtě hrady i města. V r. 1318 zastavil hrad Přimdu panu Vilému Zajíci z Valdeku. Potom se hrad dostal do zástavy bohatého pražského měšťana Frenzlina. Když Frenclin táhl se 103 žoldnéři (28 obrněných jezdců a 75 lehkooděnců) na pomoc králi do Rakouska proti Ludvíku Bavorskému, byl hrad Přimda přepaden. Loupežnici najatí Ludvíkem Bavorským ztekli vnější hradbu hradu, ale byli obránci odraženi.
Karel IV. zastavený hrad vyplatil. Svým zákonem Maiestas Carolina zakázal prodej nebo zastavování královského majetku. Sám ale dal krátkodobě dvakrát hrad Přimdu do zástavy.
Václav IV. Přimdu opět zastavil. V té době se v Čechách nebývale rozmohly loupeže. Také hrad Přimda se stal sídlem loupežníků. První zásah proti nim provedl na rozkaz krále Čeněk z Vartenberka dne 3.3.1416. Zajal 30 loupežníků, kteří byli již 16.3.1416 v Praze popraveni. Velitel loupežníků se zachránil na hradě. Hrad obsadil až v r. 1421 Mikuláš z Lobkovic. V tomtéž roce zastavil král Zikmund hrad rytíři Jindřichovi, řečenému Zito von Gibian. Ten měl hrad v držení během husitských válek. Husité vypálili městečko Přimdu 16.6.1429, ale hradu se nezmocnili. Jindřich Zito měl dostatečně silnou posádku pro obranu hradu, ale nemohl zabránit vypalování vesnic v okolí. Husité vypálili mimo jiné Svatou Kateřinu a vesničku Pytlíkov, ležící u cesty z Přimdy do Svaté Kateřiny.
V době panování Jiřího z Poděbrad získali Přimdu jako stálou zástavu páni ze Švamberka. Pokoušeli se vícekrát hrad i panství koupit, ale panovníci k tomu nedali souhlas. V držení Švamberků byl hrad v letech 1454-1592. V době Adama ze Švamberka vedli Chodové dlouholetý spor (1567 až 1590) o svá práva. Z žalob Chodů vyplývá, že Švamberkové nechali hrad pustnout a přidělené prostředky využívali na stavby svých dvorů a skláren.
V r. 1592 získal hrad Přimdu na krátkou dobu opět panovník. Již o rok později požádal císař Rudolf II. o plnou moc, aby mohlo být prodáno celé přimdské panství, protože potřeboval peníze na válku s Turky. Nenašel se kupec, který by mohl koupit celé panství a proto byla držba rozdrobena. S definitivním rozprodejem se začalo v r. 1596. Většinu majetku koupily šlechtické rody ze sousedství. Byli ale i menší kupci. Třeba sklářský mistr Pavel Schürer, který koupil sklárnu a lesy na Waldheimu. Na chátrající hrad se kupec nenašel.
V držení Přimdy se vystřídalo více majitelů. V roce 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav Novohradský z Kolowrat. V majetku tohoto rodu je území dodnes. S výjimkou asi 50 let nacistické a komunistické vlády v zemi
Ještě než vyrazíte ke kešce pamatujte na pitný režim a vemte si sebou dostatek vody. I když to není z města Přimdy daleko, 1,5 l petka vody se na cestu může hodit.
Additional Hints
(Decrypt)
orm ibql zr arqbfgnarf, cev ienpraí xršxl wv eáqar qbgáuav n ienprw hmáirerz qbyh!!