Stare Hodolany Traditional Geocache

První písemná zmínka o obci se nachází v latinsky psaném falzu z roku 1228. První hodnověrná je však až listina olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku z roku 1258.

Hodolany, obec jednoduchého ulicového typu, se ve středověku rozprostíraly v místech dnešní třídy Kosmonautů. Nepravidelně osídlený východní konec obce byl zakončen přibližně v místech nynějšího Husova sboru kapitulním hospodářským dvorem.
Z roku 1257 pochází nejstarší dochovaná památka, kterou jsou boží muka - smírčí památník. Nápis na nich prosí o motlitbu za Adama Štolbašského, který byl v lednu toho roku zavražděn na cestě z osady Dědinky do Hodolan.
Dalšími významnými památkami jsou například kaple Panny Marie (1806) a kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (1907).

Během obléhání Olomouce Švédy v roce 1642 byly Hodolany vydrancovány a vypáleny. Další ránou pro Hodolany byla výstavba olomoucké tereziánské pevnosti. S ohledem na obranyschopnost pevnosti musely být přemístěny všechny vsi vzdálené od Olomouce méně než 1 km. Z tohoto důvodu byla v roce 1746 část Hodolan na západ od dnešního vlakového nádraží zbořena a přenesena na východ. Novým centrem obce se stala Nová Víska (dnešní ulice Elišky Krásnohorské). Během roku 1758 došlo na území obce k několika vojenským střetům.

V roce 1785 došlo ke zrušení místního kapitulního hospodářského dvora kanovníka Josefa z Rolsberka. Jeho pozemky byly rozparcelovány mezi 28 nově příchozích německých rodin. Při cestě do Holice tak vznikla nová osada - Rolsberk.

Roku 1805 byla v Hodolanech postavena první škola (stojící na rohu dnešní Hodolanské a Jiráskovy ulice), která však brzy přestávala stačit. Proto došlo v roce 1850 k výstavbě přízemní školní budovy v místě pozdější měšťanské chlapecké školy (dnešní základní škola). Žáků stále přibývalo, tak byla nalevo od nové školy roku 1874 postavena jednopatrová budova pozdější dívčí obecné školy, které bylo roku 1885 přistavěno ještě jedno patro.

Život v obci zásadně ovlivnila výstavba železnice. Slavnostní zahájení provozu Severní Ferdinadovy dráhy se uskutečnilo 17. října 1841 (příjezd prvního vlaku).
O několik let později, 20. srpna 1845, přijel do Hodolan po státní dráze první vlak z Prahy. Velkoryse koncipované nádraží postavené v letech 1869 - 1870 přestalo již po několika letech stačit, a tak v roce 1902 došlo k jeho přestavbě.
Roku 1882 vznikla soukromá dráha Olomouc - Čelechovice na Hané. Trať měla své samostatné malé osobní nádraží (zhruba v místě dnešní budovy RCO). Místní dráha měla i své nákladní nádraží v místech dnešní Sladkovského ulice. Osobní nádraží místní dráhy zaniklo v roce 1931, kdy byla její trať zaústěna na olomoucké hlavní nádraží k pátému nástupišti.
Roku 1899 byla před nádraží zavedena elektrická dráha spojující Hodolany s Olomoucí, Novou Ulicí a posléze s Neředínem.

Železnice přispěla také k rozvoji průmyslu. V Hodolanech sídlily takové podniky jako lihovar Spolku moravských cukrovarů, Langrova sladovna, cementárna Hrůza a Rosenberg, železárny Kosmos, továrna na cukrovinky Zora a mnoho dalších.

Prvním starostou obce byl roku 1888 zvolen Antonín Mačák, kterého v roce 1891 nahradil Cyril Baleka. O šest let později byl Cyril Baleka na vlastní žádost zbaven úřadu a novým starostou byl zvolen Josef Homé. V roce 1904 nahradil dosavadního starostu František Benýšek. O rok později byly konány obecní volby, ze kterých vzešel první ryze český obecní výbor v čele se starostou Tomášem Mačákem. Pod jeho vedením byly Hodolany dne 2. listopadu 1913 povýšeny na město.
Tomáš Mačák byl starostou Hodolan až do 1. července roku 1919, kdy správu nad obcí Hodolany převzalo město Olomouc a Hodolany jako obec přestaly existovat.

Obě světové války poznamenaly také obyvatele Hodolan. Oběti těchto válek připomíná v Hodolanech několik památek. Vpravo vedle kostela byl v roce 1924 postaven mohutný pomník s křížem a sochami hanačky a vojáka. Je věnován obětem první světové války. Je na něm 142 jmen mužů padlých na bojištích světa. Další pomník byl v roce 1951 postaven na památku osvobození města Olomouce jednotkami Rudé armády u silnice do Lipníka. Na budově školy v Hodolanské ulici je to pamětní deska věnovaná obětem nacismu z let 1939 - 1945. Je na ní 105 jmen popravených a umučených občanů Hodolan. Také v prostorách hlavního nádraží je pamětní deska připomínající 22 jmen železničních zaměstnanců, kteří položili život za vlast v dobách okupace a v květnovém povstání. Svoje padlé a umučené zaměstnance si připomínají uvnitř bývalého závodu Kosmos, kde můžeme najít i kovovou sochu slévače "Borisa", která vzdává čest svojí práci.

Roku 1942 byla do Hodolan přesunuta scéna Českého divadla v Olomouci poté, co byla hlavní budova divadla roku 1941 uzavřena. Přestavbu budovy Lidového domu v Hodolanech navrhl nejvýraznější olomoucký funkcionalista Lubomír Šlapeta. V roce 1944 však bylo divadlo v Hodolanech uzavřeno a jeho zaměstnanci pracovně nasazeni. Po válce v roce 1947 bylo Hodolanské divadlo opraveno a byly provedeny rozsáhlé adaptace. Provoz tohoto divadla byl údajně z technických důvodů ukončen v roce 1992. V roce 1997 započala rekonstrukce budovy Hodolanského divadla, která však byla přerušena katastrofálními povodněmi v témže roce. Finanční prostředky určené na rekonstrukci město stáhlo na konto povodní k zajištění havárií. Poté již na rekonstrukci nezbývaly peníze.

O historii městské části Staré Hodolany by se toho dalo jistě napsat ještě mnoho. Některá fakta se mi bohužel nepodařilo zjistit (např. kdy byla vybudována hodolanská křižovatka), proto bych Vás chtěla poprosit, pokud máte nějaké informace o historii Starých Hodolan, připište je prosím ke svému logu. Děkuji :-)

Děkuji radvojovi za betatest

V keši není tužka!!!