Něco o Lomu
Lom odkrývá svrchní část kopaninského a spodní část přídolského souvrství s výborně přístupnou hranicí mezi oběma jednotkami. Nejstarší vrstvy vystupují v severní části lomu. Jsou to převážně deskovité, tmavě šedé jemnozrnné bituminózní vápence s vložkami vápnitých břidlic. Patří vyšší části kopaninského souvrství (obzoru s trilobitem Ananaspis fecunda) a obsahují např. trilobity, ramenonožce, drobná kusadla dravých červu, jehlice kremitých hub aj. Směrem do nadloží vápence světlají a přecházejí do zřetelne vrstevnatých, jemně bioklastických vápencu s velmi hojnými zkamenělinami (trilobiti, ramenonožci aj.)
Vrstevní sled kopaninského souvrství zakončují nápadne hruběji vrstevnaté lavicovité světle šedé vápence, tvořené hlavně organickou drtí (články lilijic, úlomky schránek ramenonožcu aj.) s četnou faunou. Světlé masivní lavice této nejvyšší cásti kopaninského souvrství o celkové mocnosti kolem 6 m nápadně kontrastují s nadložními, tence vrstevnatými vápenci, které již reprezentují bázi následujícího přídolského souvrství.
Počátek nejvyššího silurského stupně přídolu se vyznačuje nápadnou faciální změnou a nástupem sedimentace jemnozrnných (biomikritických) vápencu s tenkými vložkami vápnitých bridlic. Vápence jsou většinou tmavé šedé a vykazují i uvnitř jednotlivých vrstev výraznou laminaci; zbytky fauny bývají koncentrovány jen v některých laminách a způsob zachování i celkové složení fauny indikuje změnu sedimentačního prostředí, patrně spojenou s prohloubením. Vyskytují se zde graptoliti, dendroidi, drobní trilobiti, mlži, ramenonožci, lasturnatky a v mikrofaune i hojní konodonti a schránky chitinovcu. V břidlicných vložkách byly vzácně nalezeny zbytky rostlin rodu Cooksonia, které patří k nejstarší suchozemské flóře s průkazným světovým rozšířením.
Profil je príkladem vývoje svrchního siluru v okrajové cásti dřívějších vulkanických elevací, tj. v místech přechodu melkovodních, ryze karbonátových facií do facií jílových bridlic. Lom je operným stratigrafickým profilem pro vedení hranice mezi svrchnosilurskými stupni ludlowem a přídolem.
Tetín
Obec Tetín se nachází v malebné krajině českého krasu asi 3 km jihovýchodně od Berouna. V okolí obce jsou překrásné lesy, romantická údolí a chráněné území Tetínských skal s bohatou faunou. K Tetínu patří i osada Koda ( cca 2 km), jejíž území je vyhlášeno jako státní přírodní rezervace, a osada Koledník.
Blízko Tetína se pak nachází význačný jeskynní systém Koněpruské jeskyně ( cca 3 km), který je vyhledávaným turistickým centrem. Tetínskému námestí (dříve návsi) vévodí opravený barokní zámeček z 18. století, rybník a fara. Zámeček vystavěla rodina Vojáčku, která patřila k českým buditelum. K rodine Vojáčku se váže i zlidovělá písen „ Nad Berounkou pod Tetínem“. Součástí náměstí je i Tetínské muzeum, kde je možnost se blíže seznámit s historií obce. I v současné době je mnoho zajímavostí, které je možno si procházkou Tetína prohlédnout. K procházkám vybízí i krásné okolí Tetína s dominantou hory Damil. Samozrejmě, že unaveni z prohlížení krás Tetína a jeho okolí se rádi občerstvíte v Tetínské hospodě, umístené v areálu kulturního domu, kde se současne nachází i obecní úrad. Věřím, že návšteva blízkého Tetína Vás v ničem nezklame.
Doporučuji všem co se vydáte na tuhle kešku choďte min ve dvou je to vždy lepší a nepouštějte se do toho pokud se na to necítíte vrátit se můžete kdykoli dále doporučuji vzít si na to řádné vybaveni aby nedošlo k úrazu jen pro pořádek riziko nesete každý sám za sebe!!!!!! Chtěl bych poděkoval Liborovi.29 za jeho pomoc s listingem!!!