Před téměř třiceti lety jsem při návštěvě nového městského ledečského hřbitova zabloudila mimo vyšlapané cesty a ocitla jsem se v zarostlém lesíku plném ostružin a podivných nakloněných a popadaných kamenů. Nedlouho předtím jsme byli se školou na návštěvě Pražského židovského hřbitova, a tak mi bylo celkem jasné, co jsem to vlastně objevila. Jen jsem nemohla pochopit, kde se to tam vzalo, vždyť v Ledči žádní židé nežijí. 
Časem jsem nabrala rozum a našla i příslušné informace. Přesto (nebo možná právě proto) je pro mne prostor židovského hřbitova stále stejně magickou a tajemnou oblastí, jako to bylo při mé první návštěvě.
Ledečský židovský hřbitov
Na území ČR je v současnosti 346 židovských hřbitovů v různém stupni dochovanosti (271 na území Čech a 75 na Moravě a ve Slezsku). Velké procento z nich tvoří menší hřbitovy venkovské, ke kterým se řadí i ten ledečský, největším je Nový židovský hřbitov v Praze (100 000 metrů čtverečních). Židům bývaly k pohřbívání často prodávány nelukrativní pozemky v těžko přístupných polohách na strmých svazích, daleko od sídlišť, nebo i v blízkosti popraviště nebo mrchoviště. Nejstarší dochovaná pohřebiště v Čechách pocházejí ze 14. století.a 15. století.
Ledečský židovský hřbitov byl založen v roce 1601 na západní straně města, poblíž šachet na těžbu stříbra. Celý jeho pozemek měří 1734 metrů čtverečních a rozkládá se na svahu poblíž Hrnčířského potoka. Při studiu situačního plánku z roku 1838 bylo zjištěno, že již v tomto roce tam stála i malá márnice, která sloužila židovské obci pro vykonávání pohřebních rituálů.
Židovský kalendář z r. 1892 – 1893 uvádí, že nejstarší dochovaný náhrobní kámen pochází z roku 1679. V roce 1892 byl již tedy starý 223 let. Při průzkumu v roce 1965 již tento náhrobek nalezen nebyl. Buď se stal po dalších více než 70 letech nečitelným, nebo jej překryla vrstva humusu, popř. jej někdo odcizil. Nejstarší odatovaný náhrobek nalezený při tomto zmíněném průzkumu pocházel z roku 1706.
Na ledečském hřbitově byli pochováváni nejen židé z města, ale i okolních vesnic – Zahrádky, Číhoště a dalších.
Od začátku 2. světové války se již na židovském hřbitově nepohřbívalo. Začal pomalu chátrat a přesto, že byl zapsán mezi kulturní památky, nebyl o něj zájem. Své vykonalo vandalství bezohledných občanů města i zub času.
V sedmdesátých letech minulého století chtělo vedení města hřbitov zrušit. Jednalo se o dvou způsobech – vytrhat náhrobky a navršit z nich mohylu, nebo ty nejcennější přenést na židovský hřbitov v Golčově Jeníkově. K tradiční židovské zásadě nenarušitelnosti hrobů se nepřihlíželo. Nakonec se naštěstí nic z toho neuskutečnilo. Ohradní zeď však přesto vzala za své a část náhrobků byla zavezena při stavbě nového městského hřbitova v sousedství.
V roce 1991 se zde za pomoci Pražské židovské obce a Města Ledeč nad Sázavou začalo s velkou záchranou tohoto historického hřbitova. 
Byla obnovena márnice, hřbitov byl zbaven náletových dřevin a řada povalených náhrobků byla vztyčena.
Dnes je židovský hřbitov v Ledči nad Sázavou nemovitou kulturní památkou chráněnou státem ve vlastnictví Židovské obce v Praze ( viz www.kehilaprag.cz ) a jeho správu má na starosti společnost Matana a.s. - www.pamatky.kehilaprag.cz . Je opět přístupný. Můžete si zde prohlédnout téměř 500 převážně barokních náhrobků. Většina z nich jsou obvyklé deskové náhrobky, vsazené vertikálně do země a označované termínem stéla či maceva. Kromě nich zde však objevíte i unikát - tzv. tumbu z roku 1799, vizuálně připomínající sarkofág.
Texty na náhrobcích jsou psány hebrejsky, případně jidiš, později se navíc objevuje němčina, od 70. let 19. století i čeština. Výjimkou nejsou ani vícejazyčné nápisy. Kromě nich si můžete prohlédnout i nejrůznější ornamentální a vegetativní symboly. Zájemci o symboliku židovských macev najdou určitě spoustu zajímavých informací v knize Ivy Steinové "Maceva - Židovský náhrobek a symbolika jeho výzdoby ve světle tradice“, kterou vydal NPÚ Praha v roce 2011.
Na novějších náhrobních kamenech najdete i jména zdejších židovských občanů, kteří byli 9. června 1942 deportováni do koncentračního tábora. Nikdo z nich se již zpět nevrátil.
Abyste mohli ledečský židovský hřbitov navštívit, musíte projít okrajem nového městského hřbitova. Ten je otevřen bez omezení.
Poslední souřadnice keše i vlastní schránku naleznete přímo v prostoru židovského hřbitova. Pro jeho návštěvu však platí určitá pravidla. Rozvzpomeňte se proto na dobré „kačerské“ vychování a prokažte úctu mrtvým i živým tím, že se jimi budete beze zbytku řídit.
Pravidla pro návštěvu židovských hřbitovů (včetně ledečského)
- na židovské hřbitovy není přípustné vstupovat pravidelně o sobotách, počínaje již pátečním západem slunce a dále v tzv. vysoké a poutní židovské svátky. Jejich data nejsou stálá a pro každý občanský rok se zde budou aktualizovat.
V letošním roce 2023 jsou židovské hřbitovy uzavřeny v tyto dny:
PESACH - 6. až 13. dubna
ŠAVUOT - 26. až 27. května
ROŠ HAŠANA - 16. až 17. září
YOM KIPUR - 25. září
SUKOT - 30. září až 1. října
Hošana Raba - 6. října
Šmini aceret - 7. října
Simchat Tóra - 8. října
(Zajímá-li Vás, čím je které období významné, napište ownerovi, podělí se s vámi o přesné informace přímo z nejinformovanějších zdrojů.)
- muži (i chlapci) musí mít při vstupu na židovský hřbitov nasazenou pokrývku hlavy (může to být cokoliv – kšiltovka, šátek, kulich, klobouk, kapuce, kapesník …)
- na židovské hřbitovy nesmí vstupovat psi, ani jiná domácí zvířata
- na židovském hřbitově se nesmí jíst, pít, kouřit, hlučet ani jinak nevhodně se chovat (ale to samozřejmě neplatí jen pro židovský hřbitov, nýbrž i pro sousední městský hřbitov).
Vlastní souřadnice uložení keše si budete muset nalézt sami.
Chybějící číslice N 49° AB,CDE , E 015° FG, HIJ určíte s pomocí správných odpovědí na následující otázky:
Modlitebna židovských věřících se nazývá:
a) kostel (A = 5)
b) synagoga (A = 4)
c) katedrála (A = 3)
V judaismu má důležité místo voda. Rituální lázeň se nazývá:
a) tykve (B = 0)
b) hrkve (B = 2)
c) mikve (B = 1)
Jak se nazývá jazyk židovských věřících?
a) hebrejština (C = 4)
b) aramejština (C = 5)
c) chetitština (C = 6)
Co je základním dokumentem judaismu?
a) Bible (D = 3)
b) Tóra (D = 4)
c) Korán (D = 5)
Ke vstupu do ledečského židovského hřbitova se sestupuje po několika schodech.
a) Jsou nanejvýš tři. (E= 8)
b) Jsou právě čtyři. (E = 6)
c) Je jich alespoň pět. (E = 2)
Jak se nazývá grafický symbol judaismu, který byli nuceni nosit občané židovského vyznání v době Protektorátu Čechy a Morava?
a) Davidova hvězda (F = 1)
b) Jakobova hvězda (F = 0)
c) Mojžíšova hvězda (F = 2)
Co přinášeli židé na hroby svých blízkých?
a) květiny (G = 4)
b) větvičky (G = 5)
c) kamínky (G = 6)
Jakým pojmem se označují prostorové náhrobky židovských hrobů:
a) tumba (H = 4)
b) zumba (H = 5)
c) rumba (H = 6)
Věci spojené se smrtí a pohřbem zajišťuje v židovských obcích tzv. Pohřební bratrstvo. Jaké je jeho hebrejské označení?
a) Chevra Kurdiša (I = 1)
b) Chaim Hališa (I = 2)
c) Chevra Kadiša (I = 3)
Ve zdech márnice ledečského židovského hřbitova jsou malá okénka se železnými zdobenými pruty. Kolik je těch prutů v okénku vedoucím z márnice na jihovýchodní stranu?
a) jeden (J = 6)
b) dva (J = 3)
c) tři (J = 0)
Až si budete hřbitov procházet, poohlédněte se po bonusovém čísle, které v budoucnu využijete při hledání poslední schránky série. Pokyny pro jeho hledání najdete na spodní straně víčka keše.
Při samotném hledání schránky nikde nekutejte, nic nepřevracejte, nerozebírejte a hlavně nic nedemolujte. Stačí sáhnout na správné místo.
A ještě malý vzkaz:
Případné dotazy a náměty týkající se židovských památek v ČR obecně, jejich aktuálního stavu atp., lze směřovat na kontaktní e-mail společnosti Matana a.s. : sbh@matana.cz
A ještě malá prosbička na úplný závěr: při vyzvedávání krabky buďte jemní (princip „ježka v kleci“) a při ukládání nazpět ji vraťte zpět na původní pozici („nespokojte se s málem“).
Dodržujte, prosím, pravidla výměny a nebudujte v keši "kindrsmetiště". Díky.