Havlinda
(pohled do Barákovy ul.-Marie Vydrové-od Modrého mostu hospoda Na severní točně -dobová pohlednice)
Tato multicache vás zavede do Havlíčkovy kolonie,okrajové čtvrti Českých Budějovic,jejíž historie se začala psát na počátku dvacátého století a dosáhla významu mezi dvěma válkami.
Na úvodních souřadnicích kešku nehledejte.Nachází se zde vila Ernestiny Westernové,majitelky jedné z českobudějovických smaltoven,postavená v letech 1912-13.
Vila měla kdysi nádhernou zahradu,ve které byly altány,kulečník,tenisový kurt.Jako malé děti nás do zahrady vodili rodiče v neděli odpoledne.
Dnes je zahrada zcela zničená a za minulého režimu v ní byly postaveny ohavné domy.
Stejně tak se stalo s okolím,kde se stavělo zcela bez citu pro prostor i architekturu.
Historie Havlíčkovy kolonie se začala psát r.1908,kdy vznikl první návrh na zástavbu území zvaného Pumperhölzel-bylo zde pouze několik skladů na dřevo a několik malých rybníčků.
Od roku 1909 zde zahájilo činnost stavební družstvo Havlíček,z čehož bylo odvozeno jméno celé kolonie.Vlastenectví členů družstva v tehdy značně německých Budějovicích připomínají názvy ulic.V nich najdete čtyři reliefy-Karla Havlíčka Borovského,Julia Zeyera,Jana Roháče z Dubé a Svatopluka Čecha.Reliefy jsou na domech v ulicích stejného jména.
reliefy
Na růžku-roh ulic Dukelská a M.Vydrové
Mezi světovými válkami se pokračovalo v zástavbě.V Havlíčkově kolonii působila jedna z nejvýznamnějších budějovických stavebních firem-firma |Petráš.Zakladatel František Petráš si zde postavil v roce 1915 vilu(Stage 2),pro niž najdeme stěží obdobu.Použil na ni prefabrikované cihly-petrášovky,z nichž pak byla vystavěna velká část Havlíčkovy kolonie.
Pěkným příkladem je Haladova vila(naproti prodejně Vesna),v níž je dnes drogerie-dříve pekařství.Na konci Dukelské-tehdy Doudlebské ulice-stojí další vila Františka Petáše .(Stage 3).Rodinná hrobka Petrášů je na hřbitově v Mladém.Postavena je -jak jinak-z petrášovek.
O poměrech tehdejší střední třídy svědčí další vila-vila Plantago,kterou si na Vrchlického nábřeží nechal na počátku 20.stol. postavit učitel Josef Fabián. (Stage 1).
Významně se na podobě Havlíčkovy kolonie podepsal funkcionalismus.(typický znak-plochá střecha).Nejen Petrášova vila II.,ale další domy v okolí jsou vynikajícím příkladem.Nedaleko domu Aloise Zimmermana v Dukelské ulici byl v roce 1933-34 architekty Richardem F.Podzemným a Kamilem Ossendorfem rodinný dům JUDr.Františka Švece(Dukelská 80),který se ze souboru funkcionalistických staveb v Havlíčkově kolonii zachoval téměř v původním stavu.
Do vývoje Havlíčkovy kolonie zasáhla druhá světová válka.24.března 1945 byl proveden nálet na českobudějovický železniční uzel-operace ABLE.54 Liberátorů svrhlo 3 238 pum, mnohé na Havlíčkovu kolonii.Během bombardování a na jeho následky zahynulo 220 lidí.Jako kluci jsme v kráterech po bombách na vojenském cvičišti(dnes areál E-on)lovili čolky.A kolem našeho domu,postaveného v roce 1948,byly vybombardované trosky.Mlýnská stoka byla plná zbraní,které tady odhazovali prchající Němci.Nevybuchlá munice způsobila
i několik těžkých úrazů.
Velké škody utrpěla Havlinda v roce 2002,kdy při povodni byla celá pod vodou až do výše jednoho a půl metru.Tehdy se kluci plavili po ulicích Havlinky v kanoi.
Osou Havlíčkovy kolonie je ulice Marie Vydrové.Zajímavý je vývoj jejího jména.Původně se jmenovala Barákova,podle Josefa Baráka(1833-1883),novináře a jednoho z májovců.
Když byl roku 1962 odsouzen k trestu 15 let komunistický ministr Rudolf Barák(rozsudek zrušen 1968),byla ulice přejmenována na Marie Vydrové podle komunistické předválečné senátorky(1851-1946-od r.1932 senátorka za KSČ,zakládající členka KSČ,dělnice tabáčky v Budějovicích).Tento název má dosud.
Obyvatelé Havlinky jsou sportovně činní-SK Havlinka hraje soutěž hokejbalu,u Malého jezu je hřiště na nohejbal(„mosťáci“- údajně od roku 1922 u železničního mostu ).U Mlýnské stoky je nohejbalové hřiště Dynama.
K samotné kešce:
Abyste našli krabičku,musíte najít všechny čtyři reliefy:
( viz listing)
Svatopluk Čech- ciferace čísla orientačního(bílá tabulka,červené číslice) = A
Jan Roháč z Dubé- číslo orientační domu = B
Karel Havlíček Borovský -číslo orientační domu = C
Julius Zeyer – číslo orientační domu = D
(viz listing)
Vila Plantago(stage 1)
počet oblouků plotu zahrady z Vrchlického nábřeží) = E
Petrášova vila z r.1915(stage2) ciferace čísla popisného(červená tabulka) = F
Petrášova vila z r.1939(stage 3) počet vývodů z komína = G
Výpočet souřadnic:
48° 57.(G+B+D) (C-F) F
14°28. (C-D) (E-C) A
Po nalezení finálky či během luštění se můžete občerstvit v restauraci U Havlíčka,založené na přelomu roku 1931/32.Jako kluk jsem do ní chodil tátovi se džbánkem pro pivo,pak tam chodil mně pro pivo syn Kvet.
A s ním vám přejeme úspěšné hledání krabičky.