Podkaliberni protibetonova strela Rochling Multi-cache

Podkaliberni protibetonova strela Rochling

Vitejte na kratke multine, ktera Vas seznami s tajnou zbrani Wehrmachtu, ktera se testovala prave v techto mistech.

Podkaliberni strela

Co si pod pojmem podkaliberni strela vubec predstavit? Slo o dlouhou, tenkou a velmi rychlou strelu, ktera diky malemu pricnemu prurezu snaze pronikala betonem. Pozadovane stabilizace se dosahlo sipovitym zakoncenim strely. Strela mela velmi tvrdy predek, ktery ji umoznoval vniknout hluboko do betonu. Naloz byla umistena v zadni casti strely. Puvodne se pocitalo s vystrelovanim strel az na hranici stratosfery a nasledne by strela diky vysoke rychlosti a tenkemu telu pronikla v podstate jakymkoliv materiálem i o velmi velke tloustce. Popsana metoda mela jednu zasadni nevyhodu a tou byla presnost, proto se pristoupilo ke zkouskam z klasickeho delostreleckeho postaveni. Zde se ovsem obsluha vystavovala daleko vetsimu nebezpeci ze strany protivnika. V hlavni byla strela tesnena vlozkou, ktera po opusteni hlavne odpadla. To znamena ze z hlavne treba o prumeru 21cm vystreli strela pouze o prumeru 10cm. Rochlingu bylo vice razi, zasadni rozdil byl v druhu strely. U nas byly testovany mensi raze (mluvi se o razi 15cm) takze prumer vlastni strely byl jeste mensi.

Protibetonove strely Rochling

Nemecka firma Rochling se ve 30. letech zabyvala vyvojem munice, ktera by byla schopna nicit mohutne pevnostni stavby. Vysledkem jeji usilovne prace byla znacne protahla podkaliberní strela sipoviteho tvaru. Vyrobena byla z chromvanadiové oceli. V hlavni zbrane byla tato strela upevnena pomoci vodicich krouzku, ktere v okamziku opusteni hlavne odpadly. Ve stejnou chvili se rozevrela ctyri kridelka z pruzne oceli stazena dohromady hnacim diskem (nebo zvlastnim pouzdrem), ktera se vztycovala az po jeho odpadnuti, po opusteni hlavne. Tato kridelka pak strelu behem jejiho letu k cili stabilizovala. Velke zvyseni pocatecni rychlosti strely se kladne projevovalo na zvyseni pruraznosti granatu. Velmi vysoka pruraznost strel Röchling nebyla dana jenom jejich rychlosti (charakteristickou pro podkaliberni munici), ale energii, kterou strela o malem prurezu, velke delce a velmi vysoke hmotnosti, na stenu pevnostniho objektu pusobila. Dopadovou rychlost mohla mit i mensi, nez protibetonove granaty bezne konstrukce, ale zpusobovala vetsi skody.

Zkousky na delostreleckem objektu K-S 11

Nemecka armada provadela v letech 1938-45 na objektech ceskoslovenskeho opevneni celou radu pokusu a testu, ktere mely prokazat kvalitu a moznosti nemeckych zbrani (ikdyz vetsinou ukazala spise kvalitu nasich pevnosti). Zpravidla slo o postrelovaci zkousky delostreleckymi zbranemi. Krome standardnich typu zbrani zavedenych do vyzbroje Wehrmachtu byly k ostrelovani objektu pouzivany i nove, v boji dosud neproverene, zbrane a strelivo. To je pripad i protibetonovych granatu firmy Rochling. K postrelovacim zkouskam patrne doslo ve dvou casovych obdobich. K prvnim pokusnym strelbam proti stenam delostreleckeho srubu K-S 11 „Na svahu" doslo v rijnu 1939. Jedna se zrejme o prvni misto mimo uzemi III. rise, kde probehly overovaci zkousky techto prototypu podkalibernich protibetonovych strel Rochling. Testy pokracovaly i v dalsich letech. Palbu pri nich vedla vetsinou 15cm tezka polni houfnice a mohutnejsi 21cm mozdir s hladkou hlavni. Strilely se granaty ruznych razi, ruzne delky a hmotnosti (i pri stejne razi) a to primou palbou na minimalni vzdalenost. Zde je potreba uvest, ze za normalnich okolnosti (bojove nasazeni objektu) by k takovemu poskozeni objektu nemohlo dojit. Za prve by se utocnici vubec nedostali do tesne blizkosti objektu a za druhe objekt byl pred zkouskami "okraden" o kryci val z kameni a zeminy, tento val by tyto strely zbrzdil a tim jim vyrazne snizil ucinnost. Pro Vasi predstavivost, tento val byl tak velky ze Wehrmacht zde postavil kolejiste aby mohl tuto zeminu a kameni odvozit dal od objektu. Pro umisteni zbrani byly zrizeny rampy, aby draha strel mela potrebnou trajektorii a strely steny zasahovaly pod pozadovanym uhlem dopadu. Ve stenach srubu jsou dodnes dobre dochovane a identifikovatelne granaty, pochazejic z testu strel s inertni i vybusnou naplni. Rozdil je v jejich stavu, v jakem se dochovaly dodnes. Celkem srub zasahlo vice nez sto Rochlingu. Nemci zde pouzili i granaty, ktere byly pozdeji zavedeny do vyzbroje pod oznacenim 21cm Ro.Gr. 42 Be.

Cache

Tuto cahce bude moci odlovit dvema zpusoby. Prvni moznosti je obejit a prohlednut nadzemni casti objektu K-S 11 „Na svahu". Behem prohlidky objektu je potreba najit a spocitat vsechny strely Rochling, ktere zustali do dnesnich dnu ve stenach objektu. Pocitejte pouze strely do vysky cca 2.5 metry od zeme, nelezte na strechu objektu, vsechny strely jsou viditelne ze zeme. Mala napoveda hned ze zacatku je, ze jich tam neni vice nez 10.

A = pocet neposkozenych strel

B = pocet poskozenych strel

C = pocet zbytku strel

D = A+B+C

Pro lepsi rozeznani poskozenych strel a zbytku strel se podivejte na prilozeny obrazek.

Pokud se Vam nebude chtit pocitat nebo Vam zadani neni zcela jasne, mate moznost zjistit pozadovane indicie i z informacni tabule u objektu K-S 11 „Na svahu" viz waypoint INFOTABULE.

A = posledni cislo na 4. radku (pro A dela)

B = prvni cislice na 8. radku (ma B85 stupnu)

C = posledni cislice na 17. radku (hloubky 13C cm)

D = A+B+C

Nezapomente ze D musi byt mensi nez 10.

Vlastni vypocet finalky:

N 50° 05.(A+C)(B+B+C)(B+C)
E 016° 46.(D-C-B-A)(B-B)(B+B+C)



Zdroje: Weby forum.valka.cz, opevneni.cz, historickykaleidoskop.cz, bunkry.cz, bocn.co.uk, patriot.kralicko.cz, wikipedia.org.