Keš není na úvodních souřadnicích, je velikosti small, ale pojme i geocoiny a menší TB. Smenárnu nehodláme donekonečna zásobovat CWG, až jednou dojdou, ztratí keška svoje kouzlo a stane se z ní bežná keška. Přeji hodně štěstí při hledání a mnoho krásných CWG.
Pravidla výměny ve směnárně:
• Lze vymenit, pripadne pouze vlozit, libovolny pocet CWG (i stejných).
• Po vasem odchodu by melo zustat v kesce minimalne tolik CWG, kolik jich tam bylo pred vasi navstevou.
• Samozrejme zde muzete zanechat sve CWG navic bez vymeny.
• CWG vkladejte nejlepe v igelitovych obalech.
• V logu, prosim, uvedte pokud mozno co nejpresnejsi popis vymeny (ktere CWG jste vymenil za ktere, celkovy pocet CWG pri vasem odchodu apod.).
• Nenechavejte v kesce jine predmety nez CWG, GC, TB (spise menší velikosti) !
• CWG se nevyměnují za predmety jako je TB nebo GC.
• Nemate-li zadne CWG na vymenu, jen si je prohlednete a nic nemente!
• Kesku muzete navstevovat opakovane. Opakovane navstevy logujte "Write note".
Základní informace:
1) CWG
Czech Wood Geocoin (CWG) je personalisovaná varianta oficiálních Geocaching Geocoinů, určená zejména pro radost a sběratelské účely. Jedná se o nekomerční a netrackovatelná dřevěná kolečka (sukovníky), na kterých je laserem gravírované logo geocachera nebo teamu. Existují také CWG vydávané pro zvláštní účely, např. eventové CWG. Cena CWG je cca 10 Kč. Podmínky pro použití vzoru CWG a zařazení do oficiálního katalogu
1. budou dodrženy povinné technické specifikace, které jsou znakem série CWG (např. šablona CWG musí být použita bez dalších úprav)
2. od každého CWG budou zaslány 2 ks pro potřeby katalogu
Historie
CWG vytvořili koncem roku 2005 Poník a JPAgeo. Výsledek dlouhého hledání a vymýšlení byl nakonec tak pěkný, že se autoři rozhodli nabídnout své zkušenosti a vzor CWG k využití všem ostatním. A s napětím čekali, jestli se nápad ujme, a vznikne alespoň 10-ti kusová série... Po čtyřech letech už je jasné, že myšlenka CWG se ujala - série má více než 1250 položek a je sběratelsky velmi atraktivní. Teď je nejdůležitější udržet jednotnost série a pomoci všem zájemcům, aby si v případě zájmu mohli pořídit CWG splňující podmínky pro zařazení do oficiálního katalogu Czech Wood Geocoin.
Základní informace o CWG :
• CWG je osobní identifikační předmět geocachera vhodný pro výměnu v keších a ke sbírání
• CWG je dřevené kolečko o průměru 35mm s laserem gravírovaným obrázkem
• na rubu CWG je logo Groungspeak, jehož použití je pro tento účel schváleno
• na přední straně CWG je libovolný obrázek podle přání majitele
• oficiální datum vzniku série CWG je 29.9.2005
• existuje též speciální edice - např. eventové CWG
• vzor a šablony CWG může za dodržení předepsaných podmínek použít každý geocacher z Čech, Moravy, či Slovenska
• výrobu CWG je dnes možno zajistit na mnoha místech .
2) Prosek
Historie
Prosek patří k nejstarším obydleným územím v Praze. Historie území, na kterém se dnes nachází Prosek, sahá až do doby kamenné, a to do 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Název Prosek se objevuje v 10. století n. l. a zřejmě pochází ze slovesa prosekati - svatováclavská legenda hovoří o cestě, prosekané v lesích, po níž bylo neseno tělo knížete Václava přes tehdy rozvodněnou Rokytku do Prahy. Od 10. století zde byla osada a později vesnice. Dominantou Proseka je kostel sv. Václava. Je to trojlodní románská bazilika pravděpodobně z 2. poloviny 11. století s románskými malbami. Prosek byl tehdy jen malou vesničkou kolem kostela uprostřed polí. Bylo tam jen několik ulic a domků kolem dnešní Martinovské ulice a jinak holá pláň bez stromů. Díky druhohornímu moři zde vznikly drobné sloje málo kvalitního uhlí. Původně zde lidé těžili spraš, ale později narazili na zvětralé černé břidlice a jílovce a začali jej využívat na ostře pálenou stavební keramiku. Na Proseku se vyskytují křídové plošiny. Chodby v dnešní době nepřevyšují délku 60-100 metrů od okraje údolí. Na přelomu 14. a 15. století vlastnili osadu majitelé tvrze v Podviní, která ležívala na rozhraní Proseka a Libně. Za husitských válek utrpěl Prosek, jako ostatně řada jiných míst v zemi, velké škody, zejména pak románský kostel. V roce 1600 byla na návsi vedle krčmy vykopána studna. Pro tehdejší obyvatele osady byl tento počin jistě velmi významný, neboť na Proseku bývaly problémy s nedostatkem vody. Přišla však třicetiletá válka a s ní další zmar a pustošení. Švédové vypálili i kostel. Osada zpustla a v roce 1638 zde stály pouze čtyři chalupy, jedna vinice a krčma. Do konce 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému, později byl připojen k libeňskému panství. Do přelomu 19. a 20. století byl velmi řídce osídlen. Prosek se začal prudce rozvíjet až koncem 19.století se vznikem kolonií pro dělníky z vysočanských a libeňských továren. Začátkem 20.století následkem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se začíná Prosek zaplňovat nevzhlednými domky pro vysočanské a libeňské dělníky, stává se periferní dělnickou kolonií. Prosek byl 1. ledna 1922 připojen k Praze. Skutečný zlom nastává v 2. polovině šedesátých let 20. století výstavbou sídliště Severní Město. V letech 1965 až 1966 byla mezi Prosekem a centrem Vysočan vystavěna silnice, zvaná estakáda (arch. L. Feitl 1965-66), pro rychlé dopravní spojení a začala se pomalu rýsovat ta tvář Proseka, kterou známe dnes. V současné době je Prosek vyhledávané sídliště, se vzrostlou zelení v Parku přátelství, dobrým dopravním spojením s vnitřní Prahou, množstvím velkých nákupních center, stále tajemným podzemím a proseckými skálami.
Sídliště Prosek
Sídliště Prosek je velké pražské sídliště, nacházející se v městské části Praha 9 především ve čtvrtích Prosek a Střížkov, z malé části i ve čtvrtích Letňany a Libeň. Sídliště vzniklo v letech 1964-1971 podle návrhů architektů Z. Kotase, Z. Turzické, B. Kociána a Jiřího Novotného. Bylo zde postaveno 9500 bytů pro cca 32 000 obyvatel. Je součástí pásu sídlišť na severním okraji Prahy někdy označovaného jako Severní Město.
Doprava
Klíčovou dopravní cestou z centra Prahy na Prosek bývala Prosecká ulice směrem od Libně, která dosud vede přibližně v původní trase, avšak její dopravní význam poklesl. Uliční síť proseckého sídliště včetně páteřních komunikací Vysočanská, Prosecká a Lovosická je zcela nová. Pro spojení s Vysočany byla vybudována v roce 1967 Vysočanská estakáda (zvaná též Prosecká estakáda), která kvůli špatnému stavu byla v roce 2002 zbourána až po základy pilířů a znovu postavena. Původní kobylisko-letňanská silnice zcela zanikla v době výstavby zdejších sídlišť a moderních ulic. Pozůstatky po původní silnici jsou Desenská a Příborská ulice. Dopravní obsluhu na novém sídlišti od počátku zajišťovaly převážně autobusy MHD , např. v roce 1974 byla hlavní tratí autobusová linka č. 141 od libeňské zastávka U kříže, ale autobusové spojení existovalo i od Vysočan, Kobylis nebo Vychovatelny. Velké změny nastaly v roce 2008, kdy byla přímo na sídliště Prosek prodloužena linka metra C směrem od Kobylis. V okolí parku Přátelství se nacházejí dvě stanice: Střížkov a Prosek. V rámci stavby metra byla zrekultivována oblast parku Přátelství, který prochází osou sídliště ze severozápadu na jihovýchod v šířce kolem 150 m, a v téže době byly vybudovány dominantní kancelářské budovy Prosek Point u stanice metra Prosek.
Tajemné podzemí
Na první pohled vůbec není zřejmé, že celý pás od Proseka po Hloubětín sloužil po dlouhá léta těžbě. Pod Hloubětínem se těžily od roku 1767 jílovce, břidlice, spraš a uhlí, pod Prosekem pískovec, a celé podzemní bludiště bylo původně dlouhé 5 až 7 km. Legendy hovoří i o podzemní chodbě, vedoucí až do Staré Boleslavi zhruba pod dnes již zaniklou poutní cestou, dodnes vyznačenou řadou půvabných kapliček. Dnes je zachováno jen několik podzemních prostor: Močálka v Proseckých skalách, dlouhá asi 500 m (přírodní rezervaci najdete na okraji svahu do Vysočan pár kroků pod Proseckým náměstím), a legendární Bílý kůň v Hloubětíně.
Zajímavosti
Na Proseku bydlely i známé osobnosti, jako třeba prezident české republiky Václav Klaus, zpěvák Vilém Čok nebo třeba "Kuba" z večerníčku Krkonošské pohádky, herec Jaroslav Satoranský. Spisovatel Eduard Štorch v oblasti Proseku a Libně se svými žáky podnikal archeologické pátrání. Na základě těchto objevů napsal svá díla, například U VELIKÉ ŘEKY. Na polích v prostoru nynějšího proseckého sídliště se konaly v létech 1911÷12 letecké exhibice českého průkopníka letectví Jana Kašpara. Některé ulice na Proseku jsou pojmenovány podle měst na severu Čech. Např. Rumburská, Litvínovská, Harrachovská, Litoměřická, Teplická, Veltruská, Jablonecká, Novoborská , Českolipská , Mimoňská, Lovosická ulice.
Bobová dráha
Prosek Point
Šifra
N 50°(A+B).(A)(B+3-C)(A+B+C)
E 14°(B*5).(B-A)(C*2+A)(C*2)
Závorky mezi sebou nenásobte.
