SEDLICKA KRAJKA

V nasi cache GC37YCO jste se mohli neco dozvedet o meste Sedlice (u Blatne) a ze toto mesto proslulo i vyrobou krajek. Myslime si, ze by byla skoda, kdybychom takovou tradici jeste vice nepriblizili.

Dolozena historie krajkarstvi v Cechach pochazi z poloviny 16. stoleti, ktera souvisi s kolonizaci Krusnohori (Jachymov, Bozi Dar). Hlavni oblasti, kde se soustredila vyroba krajek byly oblasti podhorske (Orlicke hory, Krusne hory, Sumava a jizni Cechy, Domazlicko, vamberecke a rychnovske panstvi ve vychodnich Cechach), zde se krajkarstvi stalo vedlejsim prijmem.

K rozvoji krajkarstvi na Sumavě nedoslo v takove rychlosti jako tomu bylo napriklad v Krusnych horach. Hlavnim duvodem bylo predevsim male osidleni Sumavy a jistou prekazkou byl i faktor, ze v tomto kraji se lide zabyvali ruznymi domacimi remesly a tak nemeli potrebu rozvijet nove prichozi remeslo. Krajkarstvi se darilo ve vetsi mire na zapadni strane Sumavy, az behem 19. stoleti se vyroba krajek presunovala na vychod.

Duvod, proc se v Sedlici rozvinula v takove mire vyroba palickovane krajky, musime hledat v hospodarske situaci regionu. Zdrojem hlavni obzivy bylo stale zemedelstvi, ale ve vetsine pripadu prace na poli nestacila k zabezpeceni rodiny. Hledaly se dalsi moznosti privydelku. Jelikoz se v okoli prumysl nerozvinul jeste do takove miry, bylo velice pravdepodobne, ze se lide uchyli k domacim remeslum. Krajkarstvi bylo jednim z hlavnich v teto oblasti.

Sedlice se stala jednim z mest, kde krajkarstvi zapustilo koreny a udrzelo se. Na rozvoji remesla v Sedlici mela nejvetsi podil podpora vrchnosti, ktera se zasadila o zlepseni robotnich podminek v zemedelstvi ve prospech krajkarek. Velky vyznam na rozvoji mistniho krajkarstvi mela dalsi snaha krajkarek se vzdelavat.

Za rozsireni krajkarstvi v prvni polovine 18. stoleti v obci Sedlice u Blatne se zaslouzila majitelka sedlickeho panstvi, hrabenka Ludmila Cerninova z Chudenic.

Hrabenka nasla takove zalibeni v krajkach, ze podporovala jeji dalsi rozvoj. Take se pricinila o to, aby zenam byla zmirnena robota na poli ve prospech vyroby krajek. Toto omezeni roboty melo za nasledek, ze se remeslu zacalo venovat vice lidi.

Dalsi mecenaskou snahy za zachranu remesla byla Vlasta Stranecka, majitelka cekanickeho panstvi. Nehodlala se smirit s upadkem remesla a na vlastni naklady zalozila v Sedlici roku 1899 soukromou krajkarskou skolu. Pani Stranecka si pronajala v Sedlici byt, ve kterem se ucilo, z vlastnich nakladu platila dve ucitelky a vse co bylo potreba pro vyuku. Zajem o navstevovani skoly byl vysoky, v roce zalozeni se prihlasilo 600 krajkarek. Mezi nimi byly i zeny, ktere se zabyvaly vyrobou krajek doma a touzily po vetsim vzdelani v teto oblasti.

Hotove krajky vyrobene ve skole, ale i po domech z okoli Vlasta Stranecka vykupovala a prodavala je prostrednictvim Rakouske spolecnosti pro zensky domacky průmysl ve Vidni. Vykupovanim krajek za vlastni prostredky se pani Stranecka dostala do financni tisne a nebyla schopna zajistit skole odpovidajici odbyt, a tim padem i samostatnou existenci. Roku 1907 doslo k zestatneni skoly, ktere melo zajistit staly prisun objednavek, ktere by zajistily patricne ohodnoceni pro mistni krajkarky. Ale bohuzel se tak nestalo. Za druhe svetove valky skola neprestala fungovat, omezil se pouze sortiment vyrobku. Po skonceni valky skola navazala na obdobi pred druhou svetovou valkou, zajem o palickovane vyrobky se dokonce zvyšil.

Krajkarska skola vystridala nekolikrat misto sveho pusobeni a roku 1957 se nastehovala do nove postavene vlastni skolni budovy.

Roku 1999 doslo i k oficialnimu zruseni Krajkarske skoly v Sedlici jako statni instituce. Duvodem proc se krajkarstvi a jina remesla dostala do existencnich problemu, bylo nejen zavedeni strojove vyroby, ale take zruseni poddanstvi, ktere vedlo k moznosti stehovani lidi do mest i zahranici. Dalsim duvodem upadku sedlickych krajek byla skutecnost, ze se v 19. stoleti zacaly odkladat lidove kroje a krajky tim ztracely dalsi moznost uplatneni. Ale sedlicke krajkarky se dokazaly v prubehu 19. i 20. stoleti zapsat nekterymi svymi vyrobky do povedomi sirsi verejnosti – hlavne svymi cepci. Sedlicke cepce se skladaly z deviti dilu, na kazde casti pracovala jedna krajkarka. Cepce byly tak zadane, ze zakaznici prijizdeli i z odlehlejsich oblasti, aby si nechali upalickovat prave sedlicky cepec.

V Sedlici existovaly tri typy krajkarek. Nejmladsi krajkarky navstevovaly krajkarskou skolu soucasne s povinnou skolni dochazkou, pote se z nich staly krajkarky pracujici v krajkarske dilně a dalsi byly zeny palickujici doma a vecer ve fabrice. Kde se schazely za učelem usetreni vydaju za petrolej na sviceni a za otop a take i pro pobaveni. Cast vydelanych penez krajkarka casto musela vydat za leceni sveho zdravotniho stavu, ktery byl zapricinen nevhodnymi pracovnimi podminkami.

Na vychozich souradnicich kes nehledejte, ta Vas zavede k prodejne Sedlicke krajky.

Listing se upravuje

(Jen pro zajímavost: poznáte, okolo jaké budovy – spojené se Sedlickou krajkou - vás finální souřadnice zavedli?)

V KESI NENI TUZKA!

PREJEME HEZKY LOV!

Pozn.: Když jsme byli v prosinci 2012 vyzvednou kešku a uložit jí ke spánku, byla pryč! Proto prosíme o opatrnost při vyzvedávání a ukládání, protože by nám mohlo zase trvat trochu déle, než bychom tam dali jinou. Chovejte se k ní, jako kdyby byla Vaše. Děkujeme