Dne 25. září 1928 se obecní zastupitelstvo Třince obrátilo na vládu tehdejší Československé republiky s žádostí o povýšení skoro sedmitisícové obce na město. V žádosti bylo mimo jiné uvedeno následující:
… Obec jest sídlem železárského prumyslu Banské a hutní spolecnosti, který v míste zamestnává pres 5 000 delníku. Vzhledem k odbornému vedení tak ohromného závodu, na nemž je obec plne zavislá, není obavy, že by tyto závody v budoucnosti nejakou újmu mohly utrpeti. Obec sama uložila si již dávno povinnosti mesta. Vypracovala generální regulacní plán. Zavádí soustavne kanalizaci, upravuje ulice, z nichž jedna tretina je asfaltovaná …
… Trinec cítá nyní 490 domu, z nichž vetšina jest jednoposchodových a pries 50 dvouposchodových. Stavebni ruch v prítomné dobe jest rovnež znacný a stavejí se budovy takových rozmeru, že by se za ne nemuselo stydet ani velkoměsto. …
A právě v době odeslání této supliky byl před dokončením první třinecký polyfunkční dům č.p. 500 – tzv. „Pětistovka“, který do prostoru mezi Masarykovu třídu (nyní ul. 1. Máje) a levé nábřeží řeky Olše navrhl architekt Karel Valoušek.
Do „nevídané“ čtyřpatrové budovy „takových rozměrů, že by se za ně nemuselo stydět ani velkoměsto“, bylo vedle záložny, prosklené kavárny a restaurace v 1. patře, obchodů a kanceláří umístěno také suterénní kino s kruhovým sálem („Lichtspielteatr“ – tak jak je uvedeno na jedné z dobových fotografií).
Provedení dynamicky členěné dvoutraktové stavby na trojúhelníkovém základu bylo svěřeno třinecké pobočce věhlasné pražské stavební firmy „Václav Nekvasil, stavební a. s.“, která realizovala také řadu staveb v Českém Těšíně – např. Integrovanou střední školu obchodního podnikání na ul. Frýdecké, nebo se podílela na výstavbě některých objektů pohraničního opevnění na Opavsku a Hlučínsku.
„Pětistovka“ si svůj komerční charakter zachovala dodnes. Za více jak 80 let zde měla sídlo řada firem, zanikla záložna, z nevyhovujícího kina se jednou stal „Klub mladých hutníků“, podruhé noční „Classic club“. Také kavárna a restaurace obnovovala svůj vzhled stejně, jako se měnil sortiment v přízemních obchodech.
V současnosti lze spatřit „Pětistovku“ po rekonstrukci provedené v roce 2008, jejímž záměrem byl návrat k původnímu designu objektu z roku 1928. Dokonalost této jedinečné stavby zastupující městskou architekturu 1. poloviny 20. století však nejvíce vyzní na starých dobových fotografiích. Mohutný nadjezd do Třineckých železáren, který byl vybudován v 70. letech, totiž navždy utopil hlavní průčelí objektu „Pětistovky“ do stínu betonových pilířů.
Ke keši:
Úvodní souřadnice vás přivedou před jeden z vchodů do „Pětistovky“, který je zvýrazněn masívním portálem. Na jeho pravé straně je nenápadný štukový reliéfní nápis vztahující se k historii objektu. Pro výpočet finálních souřadnic vás budou zajímat následující údaje:
1. počet řádků celého reliéfního textu = A
2. ciferný součet roku uvedeného v textu = B
Keš se nachází na souřadnicích:
N 49° 40.X´ , kde X = ((B + (4 * A)) * B) + 9
E 018° 40.Y´ , kde Y = (A * A) + (5 * B)
POZOR!!! Dne 14.8.2019 byl upraveny vzorecek k vypoctu finalnich souradnic!!!
Moc dekuji junetovi za provedení betatestu.
