Kryt Javorka
Výstavba krytu civilní ochrany, který je v České Třebové největší, začala v roce 1976. Jeho plánovaná kapacita byla 900 ukrytých osob, pro něž byl k dispozici zdroj vody, elektrická energie a filtrovaný vzduch. Jedná se o takzvaný „stálý tlakově odolný úkryt“, pravděpodobně stupně odolnosti 4. (stálé úkryty měly odolnost 3. až 5., tedy proti tlaku 50 až 200 kilopascalů).
Vlevo: jeden z hlavních vchodů s dvojicí protitlakových dveří a větrací šachta. Vpravo: pomocný chod ve spodní části se stejným typem dveří a třemi ventilačními rourami.
Hlavní objekt byl postaven jako železobetonový monolit, částečně pod úrovní terénu a náležela k němu ještě povrchová zděná trafostanice. Nadzemní část byla zahrnuta zeminou, tak aby kryt splňoval potřebné parametry odolnosti proti tlakové vlně jaderného výbuchu a pronikavé radiaci. Kryt má půdorys obdélníku, jehož delší strana měří přibližně 40 metrů, na obou kratších stranách je dvojice protitlakových dveří, k nimž se sestupuje po vnějších schodištích, třetí vstup je ze spodní strany (u ventilačních komínů) a zřejmě sloužil k technickým účelům. Samotný úkryt tvoří nenápadný pahorek ve svažitém terénu nad obytnou čtvrtí Javorka a na povrchu jsou z něj vidět pouze zahloubené vchody s ocelovými protitlakovými dveřmi a komíny pro ventilaci a odvod výfukových plynů z dieselagregátu. U tohoto krytu se od počátku počítalo i s jeho civilním využitím a kromě toho bylo na jeho povrchu vybudováno letní kino, jehož pó;dium a vyzděná promítací plocha dodnes stojí na jeho stropě.
Spodní část krytu s větracími komíny a pomocným vchodem. Hranatá budova trafostanice patří také ke krytu, ale souvisí především s jeho civilním využitím (není v odolném provedení).
Dnes je interiér krytu nepřístupný, i když v něm nějako dobu fungoval bar a střelnice. Všechny vnější prvky nesou stopy chátrání a lze předpokládat, že stav interiéru také nebude právě nejlepší. Úřady se pokouší prodat kryt do soukromých rukou, ale zatím neúspěšně. V březnu 2012 byl opět vyhlášen záměr prodeje krytu, ale zájemce si musí připravit nejméně 1.655.205,50 Kč.
Proč jsou kryty právě v České Třebové?
Na branném cvičení v dobách socialismu byli žáci obvykle zklamáni, když po slibovaném přesunu do protiatomového krytu nepodnikli exkurzi do tajemného bunkru, ale byli v plynových maskách a s igelitovými pytlíky na rukách a nohách odvedeni na chodbu, kde soudružka učitelka pověsila ceduli s nápisem „kryt“. Úkrytů bylo ve městech skutečně mnohem méně, než by odpovídalo počtu obyvatel a ve většině menších měst žádné moderní úkryty nebyly. Za prvé nebylo finančně reálné ukrývat tolik lidí do speciálně postavených objektů, a to zvláště v ekonomicky slabé zemi, jakou byla ČSSR (například ve Švýcarsku byl systém podstatně propracovanější). Za druhé to nebylo úplně nezbytné, neboť daleko jednodušší bylo evakuovat obyvatele z měst, která by byla potenciálním cílem úderu a rozptýlit je do vesnic a rekreačních středisek na venkově. Podstatné bylo zajistit provoz úřadů, telekomunikačních středisek, dopravních uzlů a strategických podniků. Obce tedy měly určeny takzvané „korigované počty obyvatel“ - v ohrožených oblastech nižší, na venkově naopak vyšší. Pro osoby, které by zůstaly v důležitých městech, takzvanou „válečnou směnu“, se pak budovaly kryty v továrnách, pod úřady či úplně mimo zástavbu, jako v případě krytu Javorka. Z výše uvedeného také vyplývá vysvětlení, proč například Česká Třebová, která je významným železničním uzlem, má čtyři velké moderní „protiatomové“ kryty, zatímco sousední okresní město Ústí nad Orlicí ani jeden.
Nad letním kinem je velké parkoviště (Waypoint PARK1), parkovat se ale dá prakticky ze všech stran kolem krytu.
Nejbližší okolí keše není hezké. Jednoduše proto, že takto to vypadá kolem každého starého bunkru. Není třeba mi to pořád dokola otloukat o hlavu. Cache je umístěna tak, aby VAŠE RUCE byly při hledání v bezpečné vzdálenosti od sebemenšího odpadku.