Předem upozorňuji, že většinu zde napsaných faktů a zajímavostí jsem vyčetl z knihy "Moravský Krumlov ve svých osudech", ovšem informace nebudou k daným objektům kompletní a v plné šíři, jednak by listing byl enormě dlouhý, jednak by to asi nikoho nezajímalo a nakonec jsem knihu prolétl letmo a zapsal si jen to (doufám) zajímavé.
Taktéž nečekejte nic o krumlovském zámku, ač je také součástí vnitřního města. Zde už informace pěkně zhrnul MikiHamza ve svém ZPJM superbonusu.
Náměstí
Dnes pojmenováno jako náměstí Tomáše Garrigua Masaryka, během 2.světové války neslo název Adolf Hitler Platz a po válce až do roku 1990 bylo centrum města pojmenováno jako náměstí Míru.
Kamenná kašna z konce 17.století
Náměstí mělo svoji dominantu, jíž byla kamenná kašna z konce 17. století, která však bylo během náletu ke konci války zničena. Na jejím místě vyrostla roku 1953 pískovcová socha sovětského vojáka, která byla v roce 1993 odstraněna a nahrazena dnešní kašnou, která je sice funkční, no ze záhadných důvodů ji město nespouští.
Z dalších zajímavostí můžete spatřit uprostřed náměstí, v místě kde se dnes nachází sloup s hodinami, na zemi z dlažebních kostek vytvořený nápis MK v kruhu.
Náměstí ke konci 19.století
V současnosti se na náměstí pořádají pravidelné trhy, v létě přijíždí už několikátým rokem kinematograf bratří Čadíků a před vánoci se koná celodenní kulturní akce Pohádkové vánoce.
V rámci rekonstrukce průtahu města je v plánu i rekonstrukce celého náměstí, nějaké plány se již objevili v novinách, ale těžko říct jak to nakonec všechno dopadne.
Začínáte tedy na náměstí, kde si v klidu sedněte na lavičku, protáhněte se a spočítejte šedé mozaikovité čtverce na náměstí, tvořené šedými kostkami, oddělené černými osami (tvořené černými kostkami) - počet čtverců Vám dá číslo A. Pomocí něj se vydejte na souřadnice nebo kdo je znalý před vstup Knížecího domu:
N 49° 2.945' + A * 6 - (A + A) * 3
E 16° 18.826'
Knížecí dům - muzeum
Aneb "Knižák". Současná budova byla postavena po roce 1614 sjednocením a zásadní přestavbou dvou domů. Pozdější úpravy pocházejí z období po požáru v roce 1690.
Muzeum, které zde sídlí, bylo založeno v říjnu 1907 a původně bylo umístěno na radnici na náměstí. Pro veřejnost však bylo otevřeno až roku 1928, kvůli dlouhodobému shánění výstavních exponátů a také kvůli tomu, že v půlce shánění a evidence zemřel správce muzea, který se o exponáty staral.
Po válce, kdy byla radnice zničena, nemělo o muzejní kousky město zájem a nemělo žádný plán, jak se o ně postarat. O vše se sám staral Josef Kaufman, díky kterému se v roce 1957 přestěhovaly sbírky do Knížecího domu, kde muzeum mělo pro své účely k dispozici celou budovu. V roce 1975 byla celá budova opravena spolu s dvorním traktem a historickým sklepením. A nakonec od roku 1992 je muzeum v přístupné v současné podobě, kdy v přízemí jsou prostory pro podnikání a v prvním a dalších patrech prostory samotného muzea.
Přes všední den je průchod na dvorní trakt přístupný, o víkendu je otevřeno pouze během otevírací doby pekárny Ivanka. Otevírací doba muzea si již budete muset zjistit sami.
Před knížecím domem zjištěte vedle vrat sudý počet geodetických značek, což je číslo B a vydejte se na souřadnice, což je vchod před knihovnou:
N 49° 2.91(2xB)'
E 16° 18.821'
Knihovna
Do roku 1850 zde stála a fungovala městská kasárna, která od tohoto roku byla sídlem okresního a berního úřadu. Budova kasáren však asi nedostačovala a tedy v letech 1897 až 1898 se zde pro potřeby berního a okresního úřadu postavila zcela nová budova, která zde stojí dodnes (s drobnými úpravami provedenými zhruba v roce 1988).
Samotná knihovna začala působit roku 1871 jako čtenářský spolek se sídlem v Růžové ulici, po vzniku Československého státu se už jako veřejná knihovna přesídlila do zasedací síně na radnici na náměstí. Během války se část knih podařilo zachránit přemístěním do soukromých bytů, zbytek však byl zničen v rámci nacistické propagandy. Po válce knihovna sídlila ve druhém patře krumlovského zámku, od roku 51 v budově místního národního výboru a nakonec od roku 1960 v budově bývalého soudu, kde sídlí dodnes. Více se o historii samotné knihovny jako spolku můžete dočíst na jejich stránkách.
Ve všední pracovní den můžete vstoupit i dovnitř a prohlédnout si budovu bývalého soudu i zevnitř, kde uvidíte mimojiné i dochované schodiště.
Přejděte někam, kde uvidíte na roh budovy a najděte na střeše na rohu letopočet 1C94 a pomocí něj dojděte na souřadnice, které Vás dovedou před bývalé vězení:
N 49° 2.913'
E 16° 18.C66'
Jděte po chodníku od knihovny na východ až narazíte na uličku, kterou se dostanete na dané souřadnice.
Vězení
Vězení bylo součástí budovy soudu (dnešní knihovny) a samotná budova stále vězení připomíná, jednak zamřížovanýmy okny a jednak pozůstatky ostnatého drátu.
Zjistěte počet podpěr "čouhajících" ze zdi na jižní straně - D a pomocí něj se vydejte k klášteru sv.Bartoloměje:
N 49° D.925'
E 16° 18.961'
Klášter sv.Bartoloměje
Stavba začala roku 1349, kdy ji započal Čeněk III. z Lipé a poté patřil řádu augustiánů, kteří zde působili. Klášter byl několikrát opuštěn a rozbourán, roku 1682 při pořáru města vyhořel i klášter a původní gotický interiér byl při opravách přestavěn v barokním stylu.
Kvůli zcela zničenému náměstí po náletech Rudé armády bylo potřeba zajistit nové prostrory i pro radnici, proto bylo rozhodnuto, že pro potřeby městských úřadů budou využity prostory kláštera. Současná vnější podoba kláštera pochází z roku 93, kdy byla dokončena vnější obnova.
Barokní sousoší Ecce homo je zde od konce 17.století, avšak jak uvidíte, tak sousoší není zrovna v ideálním stavu, o opravách se už pár let bezúspešně jedná.
Vnitřek kostela je přístupný pouze v létě, kdy se zde konají v neděli mše, budovy kláštera jsou přístupné ve všední den podle otevírací doby úřadu, kde za zmínku stojí vpravo nad schodištěm obraz s panoramatem města.
Ćíslo E - kolik parkovacích míst pro invalidy (podle dopravní značky). S tímto zjištěním se přesuňte na souřadnice informační cedule blízko městské školky:
N 49° 3.025'
E 16° 18.85E'
Špitální kostel Nejsvětější Trojice
Nacházíte se u informační cedule o životě židovské obce v Krumlově. Na tomto místě však do konce 2.světové války stál jeden z kostelů, špitální kostel s kaplí Nejsvětější Trojice.
Tento kostel byl založen před první polovinou 14. století současně se stavbou městského špitálu, který poskytoval dočasné přístřeší poutníkům, lidem na cestách, ale i trvalý, či alespoň dlouhodobější domov starým lidem a chudákům. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. byl roku 1788 kostel uzavřen a nadále v něm již nebyly konány bohoslužby. Nálety Rudé armády ke konci války dokonaly dílo zkázy a kostel byl proto zbourán. O tom, že zde nějaký kostel stál, však není v žádném turistickém průvodci ani čárka.
Kostel Nejsvětější Trojice
Ćíslo F - kolik kulatin (průměr cca 4cm) drží informační ceduli o židovském životě. Po těžkém hledání se vydejte o pár kroků dále na souřadnice před kostel Všech svatých:
N 49° 3.018'
E 16° 18.7F8'
Kostel Všech svatých a Mauzoleum
Stavba farního kostela započala zhruba roku 1248, kvůli předpokladu nárustu obyvatel v důsledku probíhajících přípravných prací na výstavbu nového města. Za vznikem tohoto kostela stál řád německých rytířů, který v té době vlastnil město. Kostel byl zasvěcen sv.Vavřinci.
Jelikož kostel stál v Židovské ulici, byla zde i brána, která byla v čase křesťanských procesí uzavírána, aby Židé nikterak nenarušovali průběh těchto procesí.
Roku 1630 kostel zcela vyhořel, zcela přestavěn a dokončen byl až roku 1660, kdy jej slavnostně znovu vysvětil olomoucký biskup ke cti Všech svatých. Zachována zůstala pouze oblouková klenba a část čtyřhranné věže.
Běhěm války byly kvůli nedostatku surovin byly 1942 sňaty a odvezeny všechny tři zvony (i zvony z kláštera sv.Bartoloměje a kaple sv.Floriána).
Současná vnější podoba byla dokončena roku 2002.
Vedle kostela stojící mauzoleum Karla z Liechtensteina bylo postaveno roku 1789 na příkaz manželky Marie Eleonory. Ve stereometrické stavbě tvaru kvádru s výrazným bosováním na fasádě jsou pohřebni i další z rodu Liechtensteinů.
Kostel pro veřejnost otevřen pouze na mše a o Vánocích, mauzeulum pro veřejnost otevřeno není.
Najděte nově opravenou sochu Jana Nepomuckého a spočítejte počet hvězd ve svatozáří - G. (Úprava 2017 - evidentně pár hvězd chybí, tak to zkrátíme - G = 5). Vyražte na souřadnice kde naleznete evangelickou modlitebnu mezi hasiči a bistrem Eva:
N 49° 2.98(G+1)'
E 16° 18.667'
Evangelická modlitebna
Modlitebna Českobratrské církve evangelické byla založena roku 1967. Z historického hlediska tedy nic zajímavého, avšak tato stavba je na místě tak "zapadlá", že si jí málo kdo všimne.
Zjistěte telefonní číslo (obecné), aby jste se dovolali do budovy s červenými vraty a sečtěte jej. Vyjde Vám sudé číslo H, díky kterému se přesuňte na souřadnice k informační ceduli u parkoviště:
N 49° 2.994'
E 16° 18.H40'
Synagoga
Celá dnešní ulice Palackého byla v minulosti židovským ghettem, kde nechyběly ty nejdůležitější židovské stavby - synagoga, rabinát, škola či dům šamaše.
O místní synagoze se mnoho informací nedochovalo. Byla založena kolem roku 1547 a svému účelu sloužila až do října 1938, kdy byla poničena a vyrabována a do konce války sloužila jako skladiště. Během bombardování náměstí Rudou armádou byla synagoga poničena. Po válce se dokázaly sehnat peníze na její opravu, avšak některému měšťákovi se představa synagogy nezamlovala a proto při úklidech města byla zcela zbourána.
Z informační cedule si můžete přečíst další zajímavá pojednání o židovské čtvrti. V ceduli změněný dům čp. 68 je budova naproti ceduli, kde v přízemí funguje zubní ordinace, tudíž pokud budete mít náladu a štěstí na otevírací dobu, můžete se na vnitřní valené klenby podívat, vstupní místnost slouží jako vstup do čekárny.
Ćíslo I - počet betonových květináčů vedle informační cedule. Které už tam nejsou :-) Takže zkráceně, bylo jich šest. S touto nápovědou můžete vyrazit na souřadnice u hotelu kde naleznete smírčí kámen:
N 49° 2.941'
E 16° 18.I81'
Smirčí kámen
Na tomto místě byl roku 1613 zavražděn samotný rychtář Jiří z Kanclů. Vytesaný nápis:
"Léta 1613 v neděli před svatbou Maří Magdalenou na tomto místě zabit jest slovutný muž Jiří z Kanclů, ten čas rychtář přísežný, od Jana Maurice Foltinaura se štíletem, jehožto duši Pán Bůh rač milostiv býti. Amen."
Číslo J - počet železných roštů hned u zdi pod smírčím kamenem. Vydejte se na začátek schodů za průchodem mezi obchodem Jednota a Prodejna barev na souřadnice:
N 49° 2.905'
E 16° 18.6(4xJ)7'
Hradby
Hradby obklopovaly celé středověké jádro města a součástí byly tři brány: 1) Rakšická, která stála v zatáčce pod dnešním gymnáziem, 2) Tulešická/Hradská/Zámecká, která v upravené podobě stojí dodnes jako jihozápadní součást zámku, 3) tzv. Severní.
Rakšická brána
Kvůli modernizaci města v roce 1850 započalo bourání části hradeb a zchátralé Rakšické brány, její věž však byla zachována až do roku 1903, kdy se již rozpadávala.
Dnes jsou nejvíce zachovalé hradby na severu za hřbitovem a kolem cesty na hřiště, a na jihu, kde byla nedávno provedena oprava.
Zjistěte, z které světové strany vás špicluje kamera a dosaďte si za číslo K: sever - 3, jih - 5, východ - 7, západ - 9.
Pomocí K se vydejte na konečné souřadnice, kde naleznete finálku (hodně přerostlá micro, obsahuje pouze logbook). Normálně běžte po schodech dolů až do poloviny, kde se schody půlí, "brankou" normálně projděte a pak už jen za šipkou, prostor je volně přístupný, i když pozor, v době po skončení školy se tam může někdo potulovat:
N 49° 2. C K ( K + D )'
E 16° 18. K ( K + J ) (E + F - H)'
Zdroje:
Kniha "Moravský Krumlov ve svých osudech" (ISBN 978-80-86249-56-8)
Informační cedule
Památky Krumlova - http://www.mkrumlov.cz/pamatky-mesta.html
Knihovna - http://www.knihovnamk.cz/historie.php
Evangelíci - http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&new_topic=9
Údržba:
2014 listopad 29. - logbook #2