Decín hlavní nádraží
Když byla v roce 1851 zprovoznena trat z Prahy do Dráždan, stalo se nádraží v Podmoklech první mezistátní prechodovou stanicí parostrojní dráhy v Cechách. Do dvaceti let poté byly Podmokly dopravním uzlem. Dobudování evropské železnicní síte a rust objemu prepravy posílily význam pohranicního prechodu Podmokly (dnes Decín) - Bad Schandau. Nekdejší pražsko-dráždanská dráha dnes patrí do nadrazené dopravní síte celorepublikového významu, nebot je soucástí železnicního tahu, který propojuje evropský jih a jihovýchod se severem (severské prístavy). V nákladní preprave se prechod Decín-Bad Schandau zarazuje k nejzatíženejším pohranicním prechodum na kontinente.
V roce 1842 schválil císar trasu dráhy navrženou inženýrem Janem Pernerem, a ten roku 1845 trat vymeril. V Podmoklech a okolí byly r.1846 zahájeny prípravy stavby vykupováním pozemku a v roce 1847 se zacaly zprístupnovat skalnaté úseky trháním a odrezáváním skal a proražením dvou tunelu:pod Pastýrskou stenou a Cerveným vrchem. V duchu romantismu dostaly tunely podobu gotizujících bran s lomenými oblouky a s cimburím. Staly se charakteristickým prvkem tehdejších Podmokel a oblíbeným motivem výtvarníku, kterí zobrazovali železnici a krajinu Decínské kotliny. Stavba dráhy zamestnala tisíce stavebních delníku, kameníku, tuneláru, zedníku i tesaru a spotrebovala mnoho tun strelného prachu. Výstavba rychle pokracovala, ale prubeh prací narušily události revolucního roku 1848, takže provoz dráhy byl oproti puvodnímu zámeru zahajován po etapách. Práce na zdejším úseku byly v r.1848 již tak daleko, že pri stavbe mohla pomáhat lokomotiva, která se pohybovala po provizorne položených kolejích. Ceskou cást trati stavel rakouský stát pod hlavickou Severní státní dráhy. Výstavbu realizovala prominentní firma bratrí Kleinu a firma Vojtecha Lanny (rízením stavby byl poveren vrchní inženýr státní dráhy K. Köp).
Doprava byla zahájena 6. dubna 1851, kdy proti sobe vyjely z Prahy a Dráždan dva slavnostne vyzdobené vlaky, aby se setkaly na ovenceném podmokelském nádraží. Hranice byla oznacena státními znaky, nechybely slavobrány ani usporádání slavnostní bohoslužby a vysvecení trate. Na pamet této významné události byly vydány pohlednice a grafická alba. První rakouské mezistátní železnicní spojení tak bylo slavnostne otevreno. Vládní dohody mezi Rakouskem a Saskem urcily Podmokly jako spolecnou prechodovou stanici a vymezily místo prekrocení zemské hranice u Dolního Žlebu (provoz dráhy na úseku z Podmokel k zemské hranici byl pronajat Sasku), dále stanovily rešení celních a policejních záležitostí hranicního prechodu a detailne vymezily i oblasti výkonu služby jednotlivých železnicních odvetví.
Z techto duvodu byla podmokelská nádražní budova osove symetrickou stavbou, sloužící potrebám jednak rakouské, jednak saské železnice Bylo tak vystaveno jak puvodní podmokelské nádraží, které se nacházelo v prostoru pred tunelem pod Pastýrskou stenou, tak nová nádražní budova postavená roku 1864.
Druhou trat, která byla privedena do Podmokel, vystavela v roce 1869 Ceská severní dráha, která postavila do roku 1872 také vlastní budovu, priléhající k podmokelskému nádraží. Po roce 1858 se zacalo od Ústí n. L. prepravovat po „podmokelské“ trati a po Labi podkrušnohorské uhlí, které se pro prumyslovou výrobu brzy stalo nepostradatelným zdrojem energie. Protože se stoupající spotrebou uhlí rostla nejen težba, ale i nároky na jeho prepravu, bylo treba propojit železnicní a vodní dopravu.
Když byla založena Spolecnost Duchcovsko - podmokelské dráhy a získala koncesi na spojení dulního území na Teplicku s Labem prostrednictvím podkrušnohorské dráhy (z Duchcova pres Telnici a údolím Jílovského potoka do Podmokel), vybudovala v roce 1871 trat, která se stala údajne nejnákladnejší železnicní drahou v Cechách. První vlak této dráhy prijel do Podmokel 2. ríjna 1871. Ze samostatného nádraží (dnes stanice Decín-západ) byla dráha napojena na „podmokelskou“ trat a vlecnou drahou na rozbeleský prístav s prekladištem. V Podmoklech si vybudovala technickou základnu - železnicní dílny pro údržbu a opravy lokomotiv i vagónu (1871) a výtopnu pro parní lokomotivy. Jméno križovatky „U výtopen“ dodnes pripomíná nejen tuto dráhu, ale vlastne slávu parních lokomotiv vubec.
Celé hlavní nádraží prošlo v roce 2004 kompletní rekonstrukcí, pri které získalo cistší a pro cestující prívetivejší tvár.Byli také instalovány informacní displeje s odjezdy a príjezdy vlaku, vcetne automatického rozhlasového systému HIS Voice, spolecnosti mikroVox. Tomuto systému propujcil svuj hlas herec a režisér Václav Knop, kterého mužete znát napr. jako domácího Jonáše ze seriálu Hospoda.
