Naucná stezka U Eremita
Prírodní rezervace U Eremita byla vyhlášena v roce 1984. Chránen je porost s velkým množstvím ruzných druhu rostlin a
živocichu. Hojný je tu predevším tis cervený,na této lokalite evidováno skoro tisíc jedincu.
Tis se zde také prirozene rozmnožuje.Kultivary tisu známe z našich parku,vzájemne se liší tvarem a barvou.V prírode jsou to
kere nebo stromy, které mohou dorust až do výšky 15 m.Nápadné jsou syte cervené, sladké a jedlé plody, které obsahují vždy
jen jedno semeno. Samo semeno však je jedovaté, stejne jako celá zbývající rostlina. Drevo je husté, pevné a težké,
s nafialovelým nebo tmavohnedým jádrem. Pro svou pružnost se používalo k výrobe luku. Tis patrí mezi dreviny, které rostou
velmi pomalu, takže i malé stromy mohou být staré stovky let.
Rezervace zabírá strmý, k severu sklonený zalesnený svah nad Berounkou. Území bylo puvodne využíváno jako pastvina,
zalesnená cást pak k težbe dreva. V 19. století zde byl vysazen smrk a borovice, prirozenou cestou se sem vrátily další stromy
– jedle, lípy, buky, jilmy, habry, jasany a javory.
Podobne jako jinde, i tady došlo v posledních padesáti letech k hynutí jedlí a jilmu. Dnes se zde již drevo neteží a území je
ponecháno k prirozené obnove.
Stezka vede kolem místní speciality – pramene, ze kterého se sráží krehký sladkovodní vápenec (penovec). Ve vápenci
jsou vrstvy zbarvené humusem i pevnejší polohy. Zachovaly se zde ulity mekkýšu a otisky rostlin, casté jsou predevším vetévky
tisu.
Cesta vede svahem po vrstevnici. Na nekolika místech byla stržena a mnoho let bylo celé území pro verejnost uzavreno.
K obnove stezky došlo v roce 1999 a v rámci výchovne vzdelávacího programu Správy Chránené krajinné oblasti Krivoklátsko
zde byla zrízena i naucná stezka.
Tematicky je zamerena na dreviny – na informacní tabuli je uvedeno 39 ruzných druhu drevin.
V informacním stredisku Chránené krajinné oblasti Krivoklátsko v Krivokláte lze také zakoupit pruvodce po NS.
Horniny, se kterými se setkáme na trase naucné stezky, jsou usazeniny, které vznikly v chladném mori pred více
než 570 miliony let, v ére nazývané proterozoikum. Jde o bridlice, pískovce a droby.
I v techto velmi starých horninách byly nalezeny zbytky organismu. Na našem území se nacházely mikroskopické
zkameneliny, puvodne sinice a rasy. Na profilech mužeme pozorovat, jak jsou horniny složené z drobných cástic detailne
provrásneny, a naopak jak horniny hrubozrnejší vrásnení lépe odolávají.
Sklon hornin zhruba odpovídá sklonu svahu. Berounka zde má svuj nárazový breh, svah podemílala a bloky
hornin sklouzávaly dolu.
Po svahu se dolu sune i sut. Postup sesouvání mužeme dobre pozorovat na kmenech stromu. Ty budí dojem, jako by
vyrustaly šikmo ze svahu a teprve pozdeji zacaly rust svisle. Prícina je práve v sesouvání – mladý stromek se naklonil, ale kmen
mel dále tendenci rust svisle. Podle stromu tak nyní mužeme urcit i dobu sesuvu.
Další informace o stezce naleznete zde: U Eremita
K samotné keši:
Na každé tabuli NS najdete dvojici císel na plechových štítcích, která pouze doplníte do finalnich souradnic.
Keš se nachází na:
N50°00.(ABC)-8
E013°51.(DEF)+10