Tatry, letecký snímek z roku 1949. Na snímku jsou vidět statky vesnice Tatry, všechny byly v tu dobu, krátce po odsunu Němců, ješte relativně zachovalé.
První zmínky
Panství hořické bylo v letech 1272 – 1290 v moci Jindřicha z Kosové Hory, bratra Přibyslavova, erbu růže; Jindřich je prodal Záviši z Falkenštejna a bratr Závišův Vítek, po popravě bratrově ihned r. 1290 opatu vyšnobrodskému, jemuž je král (ač propadlo) laskavě ponechal. Už předtím bylo zde městečko ze staré dvouřadé vsi, provázející svým dlouhým tržištěm dávnou boletickou cestu. Ve východním konci před panským sídlem stál chrám sv. Kateřiny. K němu příslušely starší české vsi Drahoslavice, Velišov (nyní Vojslav), Tatrov, Všeborov (nyní Šebanov) a novější Konradsdorf, Mutzkern, Reichetschlag. Původní obyvatelé i fara se brzy poněmčili.
O vesnici
Mezi farní vsí Světlík (Kirchschlag) a místem slavných pašijových her, Hořicemi na Šumavě, stával kdysi jako oáza pokoje líbezný lesní kostelík v Trojani (Trojas). Kromě kostelíku se na poutní stezce tzv. Trojanské pouti nacházela v proláklině vesnice Tatry.
Jméno obce Tatry bylo zmíněno na začátku 15. století v jedné listině ve vyšebrodském klášteře.V urbáři kláštera Vyšší Brod z r. 1530 je zde uváděno 10 osedlých a po třicetileté válce jen 8 statku, to znamená, že během nepokojů zde byly pobořeny 2 statky.
Místní kaple byla postavena v letech 1870 - 1872 tehdejším majitelem domu č. 5 zvaného „U Birglů“ pro syna kněze, aby zde při delší návštěvě mohl také sloužit mši svatou.
Na zvonu kaple byl nápis "Odlil mne Johann Felsmann v Grazu roku 1874." Socha Panny Marie na oltáři byla velmi podobná soše v místě zjevení – v Lourdách ve Francii. Růže na soše byly zhotoveny z krepového papíru, vyráběly je místní ženy, které byly v jejich tvoření velmi zběhlé.
V roce 1900 zde bylo 14 domu a mlýn a žilo zde 95 obyvatel.
Obec zanikla v důsledku poválečného nedosídlení pohraničí po vyhnání německého obyvatelstva ze Sudet. Opuštěná stavení byla později bourána, podle údaje v muzeu v Hořicích na Šumavě bylo všech 15 domu neobydlené vsi Tatry srovnáno se zemí kolem roku 1960.
Prolnutí leteckého snímku z roku 1949 se současným. Na prolnutí leteckých snímků z roku 1949 a ze současnosti je vidět, jak by vesnice Tatry mohla vypadat dnes. Nebýt odsunu sudetských Němců a nebýt likvidace statků komunistickou chátrou.
Etymologie
Německé jméno Tattern vzniklo z dativu „zu den Tater(e)n=u Tateru, u Taterovy rodiny (v.v.). Správné české jméno by znělo Tatery.
Zdroj: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny Díl IV.
Místní uspořádání
v r. 1869 pod názvem Tattern osada obce Schöbersdorf v okr. Krumlov,
v r. 1880-1890 pod názvem Tatrov t. Tetriny osada obce Šebanov v okr. Krumlov,
v r. 1900-1910 pod názvem Tattern osada obce Schöbersdorf v okr. Krumlov,
v r. 1921-1950 osada obce obce Šebanov v okr. Ceský Krumlov,
v dalších letech jako osada zanikla - soucást obce Horice na Šumave v okr. Ceský Krumlov
Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 II. díl, 2006
