Prochazka Kvasicemi Multi-Cache

Na uvodnich souradnicich nehledejte, kes je typu multi! Finalni souradnice ziskate na jednotlivych zastavenich (waypointech), po kterych Vas prijemnou prochazkou (nebo projizdkou na kole) provede listing. Navstivite zajimava mista mestecka Kvasice a na kazdem ze zastaveni najdete ciselnou indicii. Tyto vam na zaver umozni sestavit finalni souradnice krabicky. Chcete-li vedet jak, jak vypada "vzorova" indicie, podivejte se na obrazek SPOILER. Doporucujeme Vam, abyste si listing vytiskli, nez vyrazite "do terenu" a celou prochazku si zpestrili nize uvedenymi informacemi. Na zaver jeste poznamka, ze teren cele prochazky je 1, pouze finalka je avizovany teren 2,5. A ted uz hura do ulic...

Nase putovani zacina u Hrbitovniho kostela Nanebevzeti Panny Marie. Najdete jej na jednom z poslednich vybezku Chribskych vrchu, ktery tvori zapadni okraj mestecka Kvasice. Vznik kostela se datuje do druhe poloviny 12. stoleti a od te doby prosel slozitym stavebne historickym vyvojem.

Nejstarsi dochovanou casti je kostelni lod obdelnikoveho pudorysu, puvodne vystavenou v romanskem nebo predromanskem slohu. Lod mela pouze dve mala okna na severni a jizni strane - okno na severni stene lodi se zachovalo v puvodnim stavu. Postupem casu se kostel stal poslednim zapadnim objektem v obci, koncili zde mestske hradby obepinajici mestecko od tehdejsiho hradu po kostel. Nejvyznamnejsimi stavebne historickymi castmi kostela je zejmena puvodni jizni vstupni portal postaveny v rane premyslovske gotice, jiz zminene romanske okno a narozni kameny neobvykle velikosti. V kostelni lodi se take z casti dochovaly renesencni fresky zobrazujici sv. Vaclava, sv. Jiri a dvoudilny cyklus umuceni sv. Kateriny Alexandrijske.

Dominantou kostela je vez čtvercoveho pudorysu, ktera navazuje na lod kostela ze zapadni strany. Jak doklada napis na renesancnim vstupnim portalu, byla pristavena v roce 1577 za majitele panstvi Kunaty Kurovskeho z Vrchlabi. Vez ma barokni cibulovou ban a puvodne v ni byly umisteny 3 zvony. Za 1. sv. valky byly zvony zrekvirovany a odvezeny do videnskeho arzenalu. Podarilo se zachranit pouze jeden z nich (z roku 1631) a ten se dochoval do dnes.

Strechu kostela puvodne pokryval dreveny sindel. V rijnu roku 1899 vsak vypukl v Horni ulici rozsahly pozar, ktery znicil i strechu a vez kostela. Hned nasledujiciho roku byl kostel opraven.

Tento kvasicky kostel patri pravem mezi nejstarsi dochovane cirkevni pamatky na Morave. Je dokladem nejen stare architektury, ale i historickych udalosti, ktere se ve Kvasicich v prubehu staleti odehraly. Jako kostel slouzil jako farni az do roku 1740, kdy svymi rozmery prestal stacit potrebam obce, proto byl 15. kvetna 1730 zalozen kostel novy - nedaleko kvasickeho zamku.

Poohlednete se na udanych souradnicich po prvni indicii, zapiste si ji a pokracujte ulici Osmek z mirneho kopecka. Az dorazite na hlavni cestu dejte se doleva a pokracujte az k Domovu pro osoby se zdravotním postizenim.

Puvodni Proskowetzova vila, jejiz majitele ji museli nucene opustit po roce 1945 a nyni ziji v Nemecku, slouzila po roce 1954 jako Detsky domov pro deti od 1 do 3 let. Prechodne zde byl take internat pro zakyne zdravotnicke skoly. Pomery po roce 1989 umoznily navrat majetku potomkum Proskowetzovy rodiny, ti se vsak rozhodli, ze vilu ponechaji statu s podminkou, ze bude vyuzita pro socialni ucely. Nedaleko vily se nachazi velka informacni tabule s dobovymi fotografiemi a informacemi o vile i rodine.

V souvislosti s rodinou Proskowetz musime kratce zminit historii kvasickeho cukrovaru, ktery se nachazi hned za vilou. Emanuel Proskowetz spolu s Ferdinandem Urbankem zakladaji cukrovar a tim udavaji novy smer hospodareni ve Kvasicich - prumyslove podnikani v rukou soukromych vlastniku. Cukrovar se stal skvelou pracovni prilezitosti, zamestnaval odborniky, uredniky a bylo take dostatek prilezitosti i pro lidi z okolnich vesnic. V roce 1892 se stal soucasti velke breclavske rafinerie a po roce 1913 byl kvasicky cukrovar vyuzivan pro vlastni podnikovou potrebu - dilny, skladove prostory, kancelare a byty pro zamestnance. Jednim z duvodu zastaveni vyroby cukru ve Kvasicich byla s nejvetsi pravdepodobnosti i vzdalenost od zeleznice. Na rok 2012 je naplanovana demolice casti budov cukrovaru... skoda.

Nezapomente si poznacit indicii a vratte se kousek zpátky k poste. Prvni posta ve Kvasicich stala v Horni ulici c. 80 a byla zalozena v roce 1862 c. k. postmistrem Arnostem Taborskym. Dnesni budova posty byla predana k uzivani 1. cervence 1923. Krome samotne posty byly v budove jeste zrizeny byty.

Na tomto miste si zapiste dalsi indicii a presunte se jen maly kousek dal smerem do centra Kvasic. Na leve strane vidime žlutou stavbu s malymi okenky - budovu byvale sypky. Tato opet ukryva potrebnou indicii a my muzeme pokracovat dale na slozite vypadajici krizovatku v jejim stredu je umistena socha sv. Jana Nepomuckeho. Stoji na trojuhelnikovem ostruvku ohranicenem ze vsech stran silnici, budte tedy opatrni zvlast, pokud putujete s detmi a touzite si sochu prohlédnout pekne z blízka. Na tomto miste musime upozornit na zlutou tripatrovou budovu za vasimi zady - jedna se o puvodni skolni budovu, o ktere budeme mluvit o neco pozdeji. Ale zpet ke sv. Janu Nepomuckemu, ktery ukryva dalsi z indicii.

Sv. Jan Nepomucky je pro Kvasice vylmi výhnamný - je patronem chramu Nanebevzeti Panny Marie ve Kvasicich a je spolecne s Pannou Marii vyobrazen nad hlavnim oltarem. Jan se narodil nekdy pred polovinou 14. stoleti v Nepomuku v jihozapadnich Cechach. Poprve je Jan z Nepomuka zminovan v roce 1369, jako verejny notar v Praze. V roce 1380 zastaval v katedrale Sv. Vita funkci oltarnika, pozdeji sekretare biskupa Jana z Jenstejna a jako farar u Sv. Havla na Starem Meste prazskem. Vyvrcholeni sporu mezi Vaclavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenstejna se stalo Janu z Nepomuku osudnym. Byl zajat spolu s dalsim doprovodem arcibiskupa, veznen a 20. brezna 1393 zemprel na mucidlech. Jeho telo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Arcibiskup Jan z Jenstejna vsak v Rime podava zalobu na Vaclava Iv. Telo Jana z Nepomuku je pozdeji pohrbeno v katedrale Sv. Vita na Prazskem hrade. Dne 19. brezna 1729 papez Benedikt XIII. prohlasil Jana Nepomuckeho za svateho. Jan je pokladan za patrona mlynaru, vodaru, lodniku a zpovedniku. 5 hvezd nad hlavou svetce ztvarnuji svetla, ktera se udajne objevila kolem tela mrtveho. Dalsi znaky, jako krucifix, pripadne palma, ktere Jan drzi v naruci, predstavuji symbol mucednictvi a vitezstvi.

Odsud se vydame na namesti k Obecniho uradu, cestou projdeme kolem budovy byvale fary (se slunecnimi hodinami, kterym je venovana jina kvasicka keska - GC2JKM1). Budova Obecniho uradu ma take velmi zajimavou historii. Puvodne byla tato stavba svobodnym dvorem Neymanovským (podle posledniho majitele dvora). Kdo dal tento dvur postavit, neni znamo. Prvni zpravy pochazeji az z roku 1588, tehdy dvur koupil Erazim Kokorsky z Kokor od Havla Kurovskeho z Vrchlabi. Spolu s dvorem obdrzel majitel take zvlustni vysady, ktere znamenaly, ze jeho majitel je osvobozen od urcitych zavazku vuci vrchnosti, napriklad ruznych poplatku a robot. Od roku 1625 patril dvur rodine Neymanu az do roku 1768, kdy jej prodali Adamovi z Rottalu. Dvur pozdeji slouzil vrchnosti jako kancelare. V dnesni dobe, jak jiz bylo receno, slouzi prvni poschodi Obecnimu uradu, v budobe se nachazi take knihovna, male muzeum, ordinace praktickeho lekare atd.

Nezapomente na nezbytnou indicii a vykrocte do zameckeho parku, najdete si pohodlnou lavicku a prectete si neco o kvasickem zamku.

Gotickemu hradu, ktery staval na miste dnesniho zamku predchazela rane goticka tvrz o niz jsou prvni pisemne zminky v roce 1353 ve spojeni se starym slechtickym rodem Benesovicu. Vodni tvrz, stejne jako pozdejsi hrad, stala na umele navrsenem naspu, dokola chranena vodnimi prikopy, valy, pozdeji hradbami a z vychodni strany pak rozvodnenou rekou Moravou. Behem husitskych valek v roce 1423 byla tvrz vypalena, kratce na to opet obnovena a prosla promenou v dobre opevnenene hradni sidlo. Samotny hrad mel pudorys dnesniho zamku. Svedci o tom dvoumetrove obvodove zdivo a zbytek okrouhle basty ve vychodni casti narozi budovy. Do hradu se vchazelo ze zapadni strany pres padaci most - v mistech dnesniho vchodu do zamku. Ve druhe polovine 16. stol. doslo k doposud nejvyznamnejsi fazi stavebniho vyvoje objektu - k renesancni prestavbe na renesancni zamek s patrovymi arkadovymi ochozy a novou vezi ve stredu zapadniho kridla. Dalsi velkou prestavbou zamek prosel pocatkem 19. stoleti za hrabat z Lambergu. V teto dobe byl interier zamku prepychove vybaveny. V roce 1820 nechali majitele odstranit posledni zbytky prikopu, valu a hradeb. V dnesni dobe zamek slouzi jako Domov se zvláštním režimem pro seniory.

Po ziskani indicie vztahujici se k zamku se presuneme zpet na namesti. Cestou si zapiste indicii u farniho kostela. Pred nim se posadte na nekterou z lavicek a opet si prectete par zajimavosti o teto mohutne stavbe.

Farni kostel rimskokatolicky byl zalozen 15. kvetna 1730 a nahradil puvodni farni kostel - na hrbitove, ktery svymi rozmery potrebam obce jiz nestacil. Kostel dal vybudovat a financoval pan Joachim Adam hrabe z Rottalu, dedicny pan na Napajedlich, Kvasicich, Zline, Otrokovicich, Tlumacove atd. Kostel je zasvecen Panne Marii Nanebevzate a Janu Nepomuckemu a vysvecen byl 17. cervence 1740.

Postaven je v jednoduchem pozdne baroknim slohu a je povazovan za jednu z nejkrasnejsich staveb moravskeho venkova. Pruceli z obou stran sviraji dve veze s plechovymi banemi a krizi na vrcholcich. Na kuru kostela jsou umisteny dvoudilne varhany se dvema bohate zdobenymi manualy a dilem s pistalami umistenym uprostřed. Kazatelna z tvrdeho dreva je skvostem rezbarskeho umeni. Vlevo od kazatelny muzeme videt krtitelnici.

V roce 1738 byla vystavena mala vez nad kostelem a v ni umisten zvon ke cti sv. Krize a sv. Martina. V banich jsou vlozeny ostatky svatych, drobne predmety a udaje o tehdejsich cenach obili. Vstup do chramu ozivuji barokni sochy sv. Floriana a sv. Donata z roku 1741. Naproti kostela na dome cislo 31 si muzete prohlednout obraz Panny Marie (nedávno zrekonstruovan), ktery zde byl umisten z vdecnosti, ze nedoslo k zadnemu nestesti behem prihody, kdy se pri biti kostelnich zvonu utrhlo srdce jednoho z nich a narazilo do tohoto domu.

Indicii jsme si zapsali cestou z parku a tak nic nebrani tomu, abysme se presunuli jen par kroku dal na autobusove nadrazi. Na nem se kratce zastavime a povime si neco o byvalem kvasickém mlynu, coz je budova vpravo od kostela - ano, ta s tim vysokym kominem. Proc je u mlyna komin, misto mlynskeho kola se dozvite z nasledujicich radku.

Kvasicky mlyn dal postavit kolem roku 1320 pan Benes z Benesova. Celou svou historii stridal mlyn sve majitele, vzdy jako prislusenstvi kvasickeho panstvi. Jen vyjimecne jej vlastnil soukromy majitel a provozovatel. Na mlyn se privadela voda z vedlejsiho ramene reky Moravy, ktera mela v te dobe velmi klikaty - hadovity tok od Kromerize az po Kvasice v celkove v celkove delce 32 km. Pri hlavni regulaci v roce 1904 bylo reciste srovnano a ma jen 9 km! Behem regulace bylo zasypano koryto nahonu z reky Moravy, ktere vedlo pres zamecky park. Po zruseni nahonu nahradily vodni pohon mlyna Dieslovy nasavaci motory, umistene v pristavene strojovne u mlynske budovy. Zaroven ve strojovne vznikla elektrarna, takze jiz od roku 1905 cast Kvasic svitila elektrinou, verejne osvetleni melo 14 poulicnich svitidel. Dieslovy motory se vsak neosvedcily a od roku 1911 byl kvasicky mlyn napojen na parni pohon. V hale strojovny staly dve lokomotivy zn. Leinz, ktere rovnez vyrabely elektricky proud. Prave premena na parni pohon si vyzadala stavbu 33 m vysokeho kominu, ktery stoji dosud jako tichy pametnik.

Najdete a zapiste si indicii a vykrocme k dalsi, ktera je nezbytna pro odhaleni finalnich souradnic krabicky, tato se nachazi v blizkosti Husova Sboru. 15. zari 1920 se konala prvni propagacni bohosluzba Cirkve ceskobratrske ve Kvasicich. Na namesti pod lipou ji slouzil byvali katolicky knez Matej Slavik. Dalsi bohosluzba se konala u kaplicky na Marianove, kterou jsme navstivili pred chvili. V roce 1926 byl zalozen stavebni fond pro vybudovani nebo zakoupeni vhodneho domu ke konani bohosluzeb. V roce 1927 zajistila cirekev pozemek pro stavbu Husova sboru v mistech stareho reciste Moravky, ktera odvadela vodu od mlyna zpet do reky Moravy. V byvalem recisti musela byt navazka k priprave staveniste nekde az 4 m vysoka! Slavnostni zahajeni a otevreni Husova sobru se konalo 6. srpna 1932 divadelni hrou Celibat a nasledne 7. srpna byl sbor otevren biskupem Ferdinandem Stiborem z Ostravy. Nejaky cas nemel sbor lavice a lide si nosili vlastni zidle a lavicky, teprve pozdeji je zhotovil stolar Hlavinka. V breznu 1938 cirkev zakoupila harmonium a v kvetnu byla dokoncena vez sboru. V roce 1943 zaznely na kuru nove varhany. Puvodni stavba nebyla omitnuta, jak ji vidime dnes, ale byla pouze cihlova.

Jakmile si zapisete nezbytne cislo, vyrazte Husovou ulici, na prvni krizovatce zahnete do leva a uz muzete zahlednout novou Zakladni skolu postavenou v roce 1979, tato opet ukryva dalsi indicii. Prvni zminku o skole ve Kvasicich uvadeji letopisy v roce 1656. Je vsak pravdepodobne, ze prvni skola vznikla asi ve 14. stoleti soucasne se zalozenim fary. Pocatkem 18. stoleti stavala skola v Horni ulici vedle fary (c. p. 84), ktera byla v roce 1722 rozsirena a vznikl take byt pro ucitele. V 80. letech 18. stoleti vsak jiz nedostacovala a z techto duvodu byla zrizena nova skola (c. p. 16 - pozdeji radnice). V roce 1804 bylo do skoly zapsano 202 zaku, ve skutecnosti jich vsak dochazelo pouze 142. V roce 1835 skola vyhorela a v nasledujicim roce obec postavila na stejnem miste novou. V teto dobe se ve skole krome nabozenstvi vyucovaly tri predmety - cteni, psani a pocitani. V roce 1875 navstevovalo kvasickou skolu 509 zaku a vyuku zajistovali 3 ucitele. V letech 1890 - 1892 byla vybudovana zcela nova skola – ano, to je ta budova u sochy sv. Jana Nepomuckeho. V roce 1895 navstevovalo tuto skolu 170 hochu a 143 devcat, byla jednopatrova a vybavena 5ti tridami.

V roce 1924 bylo ke skolni budove pristaveno druhe patro. Za okupace byli ve skole ubytovani nemecti vojaci. Prestoze skolni budova kapacitne i svym zastaralym zarizenim (suche zachody, lokalni topeni atd) po 2. sv. valce nevyhovovala, pristoupilo se ke stavbe nove skolni budovy az ve druhe polovine 70. let 20. stoleti a stara budova skoly slouzila az do roku 1979.

Poté co získáte další indicii projdete doprava kratkym parcikem smerem k hlavni ceste, prejdete po prechode, minete autobusovou zastavku a zastavte se pod mohutnym kastenem u Kaplicky na Marianove zasvecene Panne Marii Pomocne.

Jeji umisteni neni nahodne, povest zaznamenana ve farni kronice vypravi, ze kaplicku nechal postavit v roce 1690 reznik Pida z Kromerize. Prihodilo se mu asi toto: jel z Tlumacova ke Kvasicim na koni, ten se mu splasil tak, ze jej jezdec nedokazal uklidnit. Splaseny kun ho dovezl az k Morave a mily reznik se zalekl, ze s nim kun do reky skoci a oba zahynou. Modlil se tedy k Pane Marii Pomocne a kun jako zazrakem reku preskocil, reznik však zustal v haluzich viseti, brzy vsak spadl na zem a pote, co se vzpamatoval uminil si, ze ke cti Bozi a Panny Marie na tomto miste, asi 100 kroku od reky Moravy, da vystavet kaplicku. Protoze by se vsak kaplicka nachazela v zatopove oblasti, doporucili obcane Kvasic reznikovi jine misto - to kde se kaplicka dnes nachazi. Do kaplicky byl umisten obraz Panny Marie Pomocne a pred timto obrazem se zbozni lide casto modlivali a zazracnym zpusobem nalezali pomoc. Farar Matej Moritz zaznamenal nekolik konkretnich pripadu uzdraveni od ruznych neduhu a nemoci.

Az si kaplicku prohlednete a zapisete si dalsi indicii, pokracujte vedlejsi ulici vlevo od kaplicky, po par krocich minete masný krám, ten nas vsak nezajima tolik jako velka bila stavby vpravo, ktera krome dalsi indicie ukryva mistni hasicskou zbrojnici.

14. cervna 1883 starosta Kvasic Winzenz Chadalik, predlozil obcanum ve Kvasicich toto "Provolani": "... ze ma byt zrizen spolek dobrovolnych hasicu, nasledkem cehoz , kdoz dobrovolne pristoupiti hodla, raciz sve jmeno laskave pripojiti, aby se prvni kroky za tak dulezitym ucelem konati mohly...". Pripojilo k tomuto provolani sve jmeno pres padesat obcanu.

Pocatky cinnosti byli poznamenany svevoli velitele Hannsamanna. Byl nemecke narodnosti a spolek prihlasil bez vedomi a souhlasu clenu k nemeckemu hasicskemu ustredi na Morave (Verband der mähr schless-freiwill Freurwehren). 28. dubna 1885 se vsak vzdal funkce a ukoncil i svou cinnost ve spolku.

Nebylo naradi, hasicich pomucek, ani penez. O zapujceni v te dobe jedine strikacky se hasicstvo ucházelo u majitelky hrabenky z Thunu, ktera strikacku pro haseni ponechava avsak s omezenim, ze hasicska strikacka bude uschovana v zamecke kulne a muze byt odebrana za ucelem uhaseni vznikleho pozaru.

Kdyz byla v roce 1889 zalozena Hasicska zupa kromerizska, stal se jejim clenem i kvasicky sbor. Rok 1892 byl dulezitym meznikem pro hasicske sbory na Morave, nebot zacal vychazet, prvni hasicsky casopis "Ochrana hasicska", ktery spolu s novymi stanovenimi platnymi od 30. 11. 1893 polozil zaklad k dokonalejsi organizaci vsech hasicskych slozek. Da se rici, ze i sbor kvasicky lepe chapal myslenky hasicstvi a s postupnym zlepsovanim materialni zakladny byl schopen cestne plnit sve poslani. Sbor velmi ziskal i tim, ze v roce 1900 byl zvolen jeho starostou Alois Navratil, nadlesni, ktery tuto funkci vykonaval 30 let. 28. ledna 1901 sbor kupuje novou strikacku za 1050 zl. Rozvoj techniky vstupuje i do hasicstvi a pomalu prichazi i do kvasickeho sboru. V roce 1926 byl zakoupen novy dvoukolovy mechanicky posunovaci zebr za 7 000 K, a k ni hadice za 18 000 Kc. Stara dvouproudni strikacka byla dana na protiucet za 10 000 Kc. Nova technika si vynutila i vice poctivejsi pripravy.

V roce 1932 se naplnili plany na postaveni nove hasicske zbrojnice. Byla postavena nakladem 46 333,40 Kc, pricemz clenove sboru pracovali obetave a zdarma.

Jakmile najdete dalsi indicii potrebnou k odhaleni polohy finalni krabicky, muzete pokracovat k poslednimu zastaveni, ktere vede ven z Kvasic smerem na novou dedinu. Budeme se pohybovat po vedlejsi, malo frekventovane ceste, budte presto opatrni, obzvlast, jdete-li s detmi. Pokracujte tedy do kopce, po levé strane minete kopecek Kalvarii, na jehoz vrcholu najdete krome vysilace take zakonceni krizove cesty. Te se venuje jina keska - GC2R3TP Cil naseho putovani se blizi, vpravo jiz vidite usedlost Novy Dvur.

Dvorem rozumime komplex obytnych a hospodarskych budov, kde bydlela a hospodarila nizsi slechta. Majitele sve panske dvory staveli na dulezitych mistech v okoli tvrze (hradu). Novy Dvur stoji pri ceste z Kvasic na Novou Dedinu. Poprve se o nem dovidame v roce 1650. Patrilo k nemu 350 mer pole a 108 mer pastvin. Ve dvore se chovala hospodarska zvirata - prevazne ovce. Z Nového Dvoru se nám naskyta krasny vyhled na cele okoli od Kromerize, Chropyne az po Hostynske vrchy. Při jasnem pocasi lze zahlednout i Jeseniky - zvlast v zime, kdy jsou jejich vrcholky pokryty snehem.

V tuto chvili mate nasbirane veskere indicie a hura na finalku, kterou najdete na nasledujicich souradnicich:

N AB° CD.EFH
E IJ° KL.MNO

Zdroj informaci: P. Klapil, K. Koutnakova: "Kvasice", Alcor puzzle s.r.o, 2005, ISBN: 80-86923-06-1 a internetove stranky Sboru dobrovolnych hasicu Kvasice: http://www.sdhkvasice.cz/