Kostel Povýšení sv. Kříže s kaplí P. Marie Sněžné
Vynikající barokní stavba sálového kostela na půdorysu rovnoramenného kříže (s příčnou lodí a s pravoúhlým presbytářem), završená vysokou centrální kopulí s lucernou, průčelí ukončuje atika, za níž jsou po stranách dvě zvonice. Autorství plánu kostela není určeno. S prostorem zámku spojuje kostel krytá chodba na pilířových arkádách, přistavená k severní zdi Dlouhé jízdy, z jižní strany přiléhá k chrámu kaple p. Marie Sněžné z 18. století. Renovace fasády byla dokončena 1994.
Kostel dali postavit bratri Maxmilián a Jan Arnošt Thunové jako zámecký kostel (1691) na místě vykoupených a stržených měštanských domů. Poloha staršího kostelíka sv. Kříže, připomínaného roku 1422 jako "zadní" kostel, není známa. Po požáru města (1749) převzal zámecký kostel funkci farního, později děkanského kostela (1824). Nad portálem je pískovcová znaková aliance Maxmiliána Thuna a jeho druhé manželky Marie Lichtensteinové a nad ní velký znak Jana Arnošta Thuna, knížete - arcibiskupa salcburského, s latinským pamětním nápisem o arcibiskupském vysvěcení chrámu (1691). Podobný latinský text je vytesán v pamětním kameni ve východní zdi kostela. Sochařská výzdoba: na atice pět soch - sv. Helena a čtyři andělé se symboly Kristova utrpení , v nikách po stranách portálu sv. Veronika a sv. Maří Magdalena (snad kitzingerovské práce).
Ke stému výročí vysvěcení byl kostel vyzdoben freskami (1791 - 1792, J. Kramolín z Nymburka činný v mnoha českých klášterech). Jejich náměty se vztahují k ukřižování Pána Ježíše (kněžiště) a k svátku povýšení sv. Kříže: kruhová malba ve středu kupole znázorňuje nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, freska v chrámové lodi přestavuje cestu byzantského císaře Heraklia se sv. Křížem na vrchol Kalvárie.
Součástí barokní výzdoby je obraz Zvěstování P. Marii (od roku 1945 byl v konzervační dílně na Šumavě a na své místo se vrátil zásluhou knížecí rodiny Thunů v r. 1992). Nad hlavním oltářem se zdvihá téměř devět metrů vysoký kříž ze salcburského mramoru, do něhož měl být údajně zasazen dřevený krucifix z původního kostela. Do malé krypty byla přenesena po stržení loretánské kaple na náměstí (1885) část ostatku Thunů ze 17. a 18. století a v roce 1995 zde našly místo i ostatky z thunské hrobní kaple sv. Jana Nepomuckého. Kříž v malé zahrádce vedle kostela stával na nábřeží poblíž Labské brány (1831).
A jak na samotnou cache?? Na výchozích souřadnicích najdete tesaný nápis ohledne vysvěcení kostela, díky kterému se doberete souřadnic finálky:
N 37;103.5.2.14;85.4.87.64.53.172
E 184.88.43;103.67.76;35.11.87.72.78
A TED UŽ HURÁ NA FINÁLKU!!