The local railroad (number 242) connects the stations of Dobronín and Polná. It is about 6 km long and its history dates back to 1904.
I. Komunikační otázka
Polná byla roku 1867 povýšena na okresní město a kvůli neustálému rozvoji bylo třeba řešit i komunikační otázku. Vůbec první pokus o zapojení Polné do železniční sítě proběhl kolem roku 1842, kdy byla plánována stavba dráhy spojující Vídeň s Prahou. Ovšem ani jedna z nich nebyla vedena přes samotnou Polnou. Stejně tak mnoho dalších let se nedařilo, až roku 1866 Polná vycítila možnost realizovat napojení na trať Znojma a Jihlavy s Pardubicemi, resp. Kolínem a Mladou Boleslaví. Ovšem po pečlivém prozkoumání plánů byla nakonec zvolena ekonomicky výhodnějších varianta vedení dráhy mezi Jihlavou a Německým Brodem (dnešní Havlíčkův Brod) přes příhodnější terén u Dobronína. Polenští radní se snažili, aby nádraží na katastru obcí Dobronín a Německý Schützendorf bylo velkolepě pojaté a dokonce prosadilo u vedení Severozápadní dráhy, aby neslo název Polná (v roce 1885 přejmenováno na Polná-Štoky).
II. Plánování železnice
První předběžný nákres železniční dráhy zhotovil Břetislav Röhrich v roce 1895. Vypracovaný projekt vznikl o rok později a byl předložen Zemskému výboru. Podle tohoto dokumentu měla mít místní dráha délku 5 850 km s nejvyšším stoupáním 16 ‰ a s největším spádem 15 ‰. Podle předběžného nákladu byla stavba vypočítána na 300 000 zlatých.
V roce 1897 vznikl druhý, přepracovaný, projekt a zasedáním Zemského sněmu království Českého v květnu téhož roku byl projekt dráhy uznán důležitým a následně byla i povolena jeho realizace. Projektování, stavby a provozu místní dráhy se ujalo Železniční oddělení Zemského výboru království Českého. Kromě dvou stanic Polná-Štoky (Dobronín) a Polná město se rozhodlo o zřízení osobní zastávky na 3,5 kilometru s názvem Cihelna Edererů.
III. Příprava
Družstvo pro stavbu místní železniční dráhy začalo jednat jak o vykoupení pozemků, tak i o nákupu potřebných zařízení. Od ÖNWB nakoupilo ojeté kolejnice tvaru „IIn“. Pro lokálku bylo rovněž důležité umístit přípojné kolejiště ve stanici Polná-Štoky s jednou kolejí dopravní a jednou objízdnou. Ke dni 29. 11. 1902 rozhodlo Ministerstvo železnic, že provoz na nové lokálce bude provádět Rakouska severozápadní dráha. V červenci se stanovilo, že provoz bude udržován motorovými parními vozy systému Komarek. Velice zajímavou informací je oslovení starosty Polné Rudolfa Sadila firmou Františka Křižíka, která mu nabídla realizaci elektrického pohonu místní dráhy. Součástí této nabídky byla kromě elektrizace tratě i výstavba elektrárny a dodání elektrických motorových vozů. Byla však zamítnuta z důvodu složitosti a výše stavebních výdajů.
V Polné byla plánována stavba výpravní budovy, staniční skladiště s vyvýšeným nákladištěm, zvláštní vyvýšené nákladiště pro nakládku dřeva, podružné stavení se záchodky a dvorkem, mostní váha, domovní studna, výtopna, vodárna, čistící jáma s vodním jeřábem a kůlna na uhlí. Z pozemních staveb byla nutná příprava zastávky Cihelna Edererů.
IV. Stavba
Firma Dr. A. O. Samohrda z Roudnice nad Labem byla 2. 1. 1904 pověřena Zemským výborem provedením stavby lokálky. Hlavní stavební práce byly zahájeny v březnu 1904 po opadnutí sněhu a vyschnutí pozemků. Materiál byl dodáván českými firmami, mezi které patřily např. Železárny Libšice, Škodovy závody v Plzni a další, pro štěrkování tratě byl využíván drcený kámen z místních lomů, dodávka cihel byla uskutečňována z polenské cihelny Ederer. Pro nepříznivé počasí na jaře roku 1904 postupovaly veškeré stavební práce pomalu. V týdnu od 3. do 9. dubna byly prováděny jen v km 0,6 až 1,6, kde pracovalo denně zhruba třicet nádeníků a osm řemeslníků, celkově s 21 kolečky a 2 povozy. Stavební práce se naplno rozjely v květnu. V červnu došlo k největšímu zpoždění u stavby kamenného propustku na 0,9 km. Aby bylo možno vybudovat základy, musel se částečně vypustit rybník v Dobroníně. Největší objem prací si vyžádalo zřízení vysokého náspu (0,6 – 1 km), kdy muselo být přes údolí postaveno vysoké lešení a z něho byl nasypáván vozíky polní dráhy výkopový materiál. Stejně tak těžké práce si vyžádal úsek 0,3 – 0,75 km u Dobronína, kde si kamenité až skalnaté podloží vynutilo provádět jejich odstřel dynamitem. Stavbu místní dráhy provádělo postupně 39 337 pracovníků, z toho 28 000 ze zahraničí. Místním pracovníkům byl vyplácen denní plat od 1,80 do 3,- korun, u cizích to bylo od 2,40 do 3,80 korun.
Již 10. listopadu 1904 proběhla závěrečná kolaudace stavebních prací. Závěrečná technicko-policejní jízda proběhla 15. listopadu 1904 parní vozem IXb.405 se dvěma osobními vozy řady BCI. Vlak dosáhl rychlosti 25 km/h a zároveň posloužil jako zatěžkávací test jediné ocelové mostní konstrukce délky dvou metrů v 3,45 km tratě. Druhý den byl navážen provozní inventář - do Polné byly dopraveny dva vozy ze zásobovacího skladu ÖNWB z Rakouska s kompletním inventářem stanice a služebními pomůckami (stoly, židle, lavičky, praporky, lampy, kamna, vědra a další). Téhož dne bylo do skladiště v Polné navezeno první uhlí pro parní vozy. Závěrečná kolaudace lokálky byla stanovena na 12. 11. 1904.
Zastávka „Cihelna Ederer“ byla nakonec přejmenována na Cihelna Polná.
V. Zahájení provozu
V březnu 1904 byla podána objednávka na dva osobní vozy řady BCI, čtyři kryté vozy řady G, čtyři otevřené vozy řady JKo a čtyři plošinové vozy řady Jhe. Po vyrobení byly odeslány do stanice Polná-Štoky a po dokončení trati (16. listopadu) byly dovezeny do Polné. Rovněž byly objednány vozidla pro úpravu tratě (šlapací drezína a dva traťové vozíky). Zemský sbor požádal ředitelství drah o zapůjčení dvou hnacích vozů řady IXb do doby, kdy budou dodány parní vozy Komarek. Po dokončení všech prací a vydání povolení od ministerské komise k provozu místní dráhy, mohl být dne 17. listopadu 1904 zahájen pravidelný provoz lokálky. Jízdní řád byl sestaven Rakouskou severozápadní dráhou a denně čítal pouze tři páry smíšených vlaků. Historicky první pravidelný vlak vyjel 17. listopadu v 5:08 hodin ze stanice Polná město do Polné-Štoků. Tato souprava byla sestavena ze tří vozů osobních a tří nákladních. Teprve druhý vlak byl pojat slavnostně jako vlak zahajovací, kdy se na polenském nádraží shromáždilo velké množství obyvatelstva a význačných hostů a poté se vydali na cestu do stanice Polná-Štoky. Pravidelná nákladní doprava lokálky byla zahájena o den později, tedy 18. listopadu. Jako centrum správy místní dráhy byla zvolena stanice Polná město, kde byl umístěn veškerý personál. Jako zajímavost lze zmínit i cenu přepravného, které bylo na rozdíl od jiných lokálek Zemského výboru podstatně nižší. Cena jízdenky od 17. listopadu 1904 z Polné města do Polné-Štoků byla stanovena pro II. vozovou třídu na 50 haléřů, pro III. na 30 haléřů. Lokálka rovněž poskytovala slevy, tedy dělnické a žákovské jízdenky.
VI. Historické události po současnost
- 1. května 1907 byl kvůli rostoucímu objemu výkonu lokálky rozšířen počet vlaků na pět párů. Tento stav zůstal až do roku 1914.
- Zemský výbor v roce 1907 upustil od nákupu vozů Komarek a tak byly zakoupeny dvě lokomotivy 96.05 a 96.06. Na trati se ale nikdy neobjevily, byly totiž výdělečně pronajímány Rakouským státním drahám.
- V době konání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1908 byly od května do srpna zavedeny zvláštní noční osobní vlaky.
- Soukromá společnost Rakouské severozápadní dráhy je roku 1909 zestátněna a pro řízení provozu je zřízeno nové ředitelství ve Vídni. Ke změnám v řízení provozu lokálky však nedošlo.
- v roce 1910 bylo ve stanici Polná město prodáno cca 22 000 jízdenek a odbaveno 12 000 vozových zásilek, v tomto roce byla rovněž zahájena poštovní přeprava.
- k nehodám na trati docházelo pouze vzácně, například roku 1912 došlo na přejezdu v km 2,363 ke srážce koňského povozu, při které byla poškozena lokomotiva 4.002 se škodou 60,- K.
- v roce 1914, kdy propukla první světová válka, bylo mnoho zaměstnanců lokálky povoláno do armády, v září 1916 proběhla v Polné na nádraží rekvizice znovů pro válečné účely. Pro zásobování rakouské armády potravinami se lokálka využívala hojně a vykázala díky tomu vyšší zisk.
- od listopadu 1915 se podle nařízení Ministerstva železnic nesměly vytápět osobní vozy těch místních drah, jejichž délka jízdy nepřekročila jeden a půl hodiny, což se dotklo místní lokálky.
- 28. října 1918, kdy byla vyhlášena samostatná Československá republika, dorazil do Polné telegram o založení ČSD a železničáři skládali slib věrnosti nové republice. 30. října byla na železnici zavedena čeština jako služební řeč a němečtí zaměstnanci byly nahrazeni českými.
- v roce 1919 se řízení provozu ujaly ČSD.
- v lednu a únoru 1919 došlo k zavátí tratě třímetrovými závějemi a doprava byla pozastavena na tři dny.
- 1922 - přepraveno 84 000 cestujících, čemuž odpovídal největší roční zisk z osobní přepravy ve výši 123 240,- Kčs. Od tohoto roku došlo však k výraznému poklesu přepravených osob i zásilek, tedy i přijmů, kvůli špatným tarifům i ekonomickým rozhodnutím.
- 1. července 1925 byla lokálka zestátněna a bylo vyhlášeno likvidační řízení. Lokálka se dostala do majetku ČSD.
- od 1. října 1925 zrušena II. vozová třída pro nedostatečné využívání.
- 8. srpna 1925 byl na trati předváděn parní motorový vůz Sentinel-Škoda čísla M 220.001 v rámci zkoušek na tratích ČSD.
- 11. února 1929 bylo ve stanici Polná naměřeno -38 °C. Zima způsobila spoustu provozních problémů.
- kvůli konkurenci silniční motorové dopravy byla roku 1930 na trati zvyšována rychlost z 25 km/h na 35 km/h. O šest let později na 40 km/h.
- v roce 1934 proběhlo velké vojenské cvičení na Českomoravské vrchovině a lokálka se využívala pro zásobování armány potravinami a pro dopravu vojenské techniky.
- 21. 5. 1938 lokálka zajišťovala transport jednotky protiletadlových děl, 23. září nařídila československá vláda všeobecnou mobilizaci čs. branné moci, a proto byla lokálka hojně využívána. Došlo k výraznému poklesu osobní i nákladní přepravy.
- 15. března 1939 při obsazení území německou armádou a následným zřízením Protektorátu Čechy a Morava, bylo nádraží Polná-Štoky převzato německými vojenskými železničáři pro využití hlavní tratě Jihlava - Německý Brod. Došlo k dvojjazyčnému označení stanic i služebních místnostní, vývěsek, tabulí apod a k zavedení protektorátního jízdního řádu.
- od května 1940 byla doprava na lokálce zajisťována 14 smíšeními vlaky. O tři roky později jezdily po trati převážně těžké vojenské vlaky kvůli přestavbě zabezpečovacího zařízení.
- v květnu 1945 docházelo k ozbrojeným povstáním proti okupantům, ve stanici Polná město byly vyvěšeny československé prapory. Po osvobození sovětskou armádou byly na železnici zahájeny personální změny a zajatci německé armády byly převáženi do velkého zajateckého tábora v Dačicích.
- 3. 12 1945 byl zaveden první celostátní jízdní řád ČSD. Kvůli podstatnému zdražení jízdného se snížil počet cestujících.
- od roku 1948 byla doprava zajštěna 20 smíšenými vlaky, jízda trvala 16 minut.
- od 17. května 1953 došlo ke změnám názvů jednotlivých stanic. Polná-Štoky na název "Dobronín", zastávka Polná-cihelna na "Dobronín zastávka" a Polná město na "Polná".
- kvůli značné opotřebovanosti traťového svršku byla roku 1956 naplánována velká oprava. Bylo položeno nové škvárové lože a nové koleje. Ovšem podkladový nekvalitní materiál se podepsal na technickém stavu, jehož nepříznivý stav trvá dodnes.
- s novým jízdním řádem platným od 3. června 1956 byla provedena motorizace lokálky a byl tak ukončen parní provoz. Do Polné byl dodán nový motorový vůz M 131.1533. Jízdní doba mezi koncovými stanicemi činila pouhých 10 minut.
- Správa Pražské dráhy začala roku 1958 pochybovat o ekonomickém výkonnosti lokálky, proti čemuž se zvedla vlna protestů ze strany Polné. Díky podstatným argumentům, které se týkaly dopravní obslužnosti polenských firem (Mlékárny Polná,...) ke zrušení lokálky nedošlo.
- pravidelnou dopravu na lokálce od roku 1968 zajišťovalo 38 osobních vozů, přičemž první vlak vyjížděl z Polné ve 4:13 a poslední přijížděl ve 23:25 hodin.
- k velkému poklesu osobní přepravy došlo od května 1971, kdy ČSAD zavedly novou autobusovou linku Havlíčkův Brod - Polná
- v roce 1975 byla zahájena obnova tratě lokálky - vyčištění štěrkového lože a výměna kolejí. Od května začal vzrůstat objem nákladní přepravy, hlavně z důvodu výstavby vlečky Agrocentra Dobronín.
- od roku 1977 nastala značná redukce vlaků osobní přepravy na lokálce ve prospěch nákladní
- 22. květen 1982 byl posledním dnem provozu osobní přepravy na místní dráze Dobronín - Polná. Byla nahrazena autobusovými spoji, které však železniční dopravu dostatečně nenahradily. Rovněž došlo ke zrušení stanice Polná. Na trati probíhal od té doby provoz vlečky Agrochemického podniku (zrušena 1994).
- po listopadu 1989 zesílily hlasy obyvatelstva po znovuzavedení osobní dopravy na trase Dobronín - Polná, a proto bylo rozhodnuto povolit dočasné obnovení tratě pro osobní přepravu při příležitosti konání "Mrkvancové poutě". Tato akce se setkala s obrovským zájmem cestujících, především díky využití parních lokomotiv.
- roku 2001 byla po dlouhé době obnovena jednání o možném znovuzavedení osobní dopravy na trati, ale kvůli neshodám s ČD ohledně finančního podílení na trati, skončilo nezdarem.
- v poslední době se lokálka využívala především k dopravě vozů na vlečku Agropodniku Dobronín
- od 12.6.2011 jsou v jízdním rádu do Polné opet vedeny príležitostné nostalgické a výletní vlaky
I přesto, že je dráha stále vedena jako provozní, trať je v havarijním stavu a probíhají jednání, zda-li dojde k její obnově nebo úplnému zastavení.
KEŠ / CACHE
VÝCHOZÍ POZICE / STAGE 1:
Pocátecní souradnice N 49° 28.913 E 015° 38.521 oznacují místo na moste, který se nachází na konci obce smerem na Štoky. Vaším úkolem je postavit se k zábradlí v úrovni koleje trate Dobronín - Polná. Zespod vrchní části zábradlí najdete GC znacku s císly, kterou budete potrebovat pro nalezení keše.
The starting coordinates N 49 ° 28.913 E 015 ° 38.521 mark the place on the bridge, which is located at the end of the village towards Štoky. Your task is to stand near the railing (at the level of the track Dobronin - Polna). Underneath the upper part of railing you will find the GC label with numbers, which you need to find the the cache.
STAGE 2:
Souradnice N 49° 28.991 E 015° 38.759 vás dovedou k železnicnímu prejezdu, kde naleznete další GC znacku - a to na dopravní znacce výstražného kríže.
Coordinates N 49 ° 28.991 E 015 ° 38.759 will lead you to the railway crossing, where you can find another GC label - on traffic sign (Warning cross).
FINAL:
Pro zjištení umístení keše, musíte doplnit císla nalezená na obou úsecích do následujících souradnic:
To find the location of the cache, you need to add numbers found on both stage into the following coordinates:
N 49° 28.STAGE1 E 015° 38.STAGE2
UPOZORNĚNÍ / ATTENTION:
V dané lokalite prochází spousta mudlu na procházce (se psy), a proto vzhledem k životnosti úkrytu i samotného provedení dávejte pozor na odhalení. Po zalogování vratte prosím vše na své místo a zamaskujte úkryt. Díky. Nevstupujte do kolejí ani je nikde nepřekračujte!
Very ofter there is lots of pedestrians (with dogs) in locality so pay attention and avoid muggle detection. After loggin in, please return everything to its place and camouflage the shelter. Thank you. During the whole way, do not enter or cross tracks!
Zdroje:
° CILA, Robert. 100 let místní dráhy Dobronín - Polná. 1. vydání. Polná: Linda, 2004. 110 s. ISBN 80-239-4393-6.
° Fotografie: 1, 10 - vlastní, 2 - googlemaps.com, 3, 4 - Vladimír Kusý*, 5, 6, 7 - Muzeum Vysočiny Jihlava (pobočka Polná)*, 8 - Jan Pesula (Sapfan), 9 - Vlastimil Budař (KPZS) /* použito z výše uvedené knihy