Prochazka Decinskym Lesoparkem
Zveme Vás na procházku tzv. Lesnákem. Putování zacneme na níže uvedených souradnicích,
odkud budeme pokracovat dál po jednotlivých zastaveních,
kde zjistíme indicie potrebné k získání souradnic FINÁLKY .
Podívejme se tedy nejprve trochu do historie,
poté si spolecne projdeme Naucnou stezku Pod Kvádrberkem.
Historie lesoparku na Kvádrberku sahá až do 19. století. V Decíne pusobil v létech 1874-1934 velmi aktivní Zkrášlovací spolek mesta Decína. Tento spolek vybudoval v roce 1879 na vrcholové plošine Kvádrberku vyhlídkovou terasu s pískovcovým obeliskem:Císarskou vyhlídku. Ta byla budována na pocest 25. jubilea císarského manželského páru Františka Josefa I. a Alžbety I. Spolu s touto terasou byla postavena na temeni Kvádrberku promenádní cesta,tzv. Císarská promenáda,která vedla k Leopoldove výšine,a zde byla vybudována vyhlídka Labská stráž (1888-1980).
Od roku 1888 stál na vrcholu Kvádrberku výletní hostinec. Výnosy tohoto hostince pomáhaly zajištovat cinnost Zkrašlovacího spolku. Restaurace byla rozširována a v roce 1902 k ní byl v rámci romantických úprav prenesen renesancní portál. Po stržení budovy kolem roku 1947 zustává stát osamocen na kraji vyhlídky a z duvodu jeho záchrany bude premísten pravdepodobne do muzea nebo do lapidária. Zkrašlovací spolek také krome jiných aktivit stojí za ohromným zámerem vybudovat na jižních svazích Kvádrberku mestský park pro Decín. Myšlenka byla predložena pri spolkovém zasedání 25. 1. 1892. Na jižním svahu se již od roku 1881 nacházelo hrište s malým parkem. Spolek se rozhodl tento park velkoryse rozšírit po celém svahu.
V následujícím roce 1893 vybudoval spolek ve stávajícím parku nové cesty,zasadil stromy. Projekt parku podporovala intenzivne decínská sporitelna,také mestská správa se primluvila 26. 3. 1886 a byla hned ochotna a pripravena pozemky také odkoupila,takže se již 16. cervna mohlo zapocít s pracemi. Nejdríve byly plochy zplanýrovány,provedlo se vytrasování cest a byly zhotoveny 323 m dlouhé odvodnovací kanály. Nyní se mohlo pristoupit k navážení mnoha set fur kvalitní humusní pudy. Ta se vozila ze zahrady mestských jatek a zahrady vily Hienke. V únoru príštího roku se zacalo s presazováním stromu ze starého parku a mestského lesa.
V prvním roce to bylo 1710 kusu,prevážne bríz a jedlí. Stromy byly peclive prorezány,soucasne se provádelo pestení a kultivace trávníku. V roce 1898 je do parku vysazeno ješte více rostlin,které sem byly presunuty z bývalých školek,urcených k zástavbe a také ze zahrad pánu Gróschela a Printzena. U príležitosti padesátiletého jubilea vlády císare Františka Josefa I. byl 2. 11. 1898 zasazen Císarský dub. Protože pametní tabule,která dub oznacovala byla v roce 1918 odstranena,není již dnes možné strom identifikovat.
V dalších létech se pilne pracovalo a park se rozširoval stále více nahoru k východu. V roce 1901 byly plány parku trochu pozmeneny a v roce 1902 se srovnalo posledních 400 m2 pod meštanskou stezkou a cestou Ecce – Homo. V dalším roce byl park konecne dokoncen. Rostliny,stromy a kamennými deskami zpevnené cesty,zdobily park.
Zkrašlovací spolek v Decíne vlastnil bývalý výstavní pavilon Rakouské severozápadní plavební spolecnosti. Rakouská severozápadní plavební spolecnost inkasovala nejprve za jeho prenechání 100 zlatých,darovala však pozdeji peníze spolku. V roce 1893 byl postaven v dolní cásti parku pavilon a jeden z dárcu,generální reditel Otto Libbertz,prinesl hodnotící nápis. O kus výše stál zahradnický domek c. 738,kde se ukládaly zahradnické nástroje. Cást sklepa z tohoto stavení se dodnes zachovala.
Když v roce 1905 zemrel starosta Zkrašlovacího spolku Decín Franz Josst,rozhodli se clenové zrídit mu pomník. Decínský gymnasiální profesor Hans Pachmann vytvoril bronzovou reliefní tabuli v secesním stylu s obrazem zemrelého,kterou umístili do oblouku brány Loretoblick. Slavnostní odhalení se konalo za prítomnosti nového spolkového starosty Alexandra Kassiana,a práve tak mestského starosty a vlastníka lékárny Františka Lufta,30. 9. 1908.
V mestském parku pokracovaly práce pod Kassianovým vedením dále. V roce 1907 byla zrízena dve jezírka o celkové ploše 200 m2. Voda pro ne byla vedena z masívu Kvádrberku jednou starou,cca 100 m dlouhou štolou. V roce 1909 zacaly prípravné práce pro dodatecnou botanickou zahradu a již v cervnu 1910 mohlo být zarízení predáno verejnosti.
Od roku 1911 stojí ve strední cásti parku morový sloup z roku 1672. Pochází puvodne ze starého morového hrbitova (nynejší Vrchlického ulice),pozdeji stál u domu c. 457 v Zahradní ulici,poté u sousedního domu c. 425,až se dostal na své nynejší místo. Drívejší železný kríž byl z vrcholu sloupu odstranen v padesátých letech. Vedle sloupu leží malý kámen s nápisem Zrícení skály 15. 1. 1938,je to upomínka na prírodní katastrofu,která se zde odehrála. Prícinou byl prirozený geologický rozpad a zvetrávání pískovcového masívu hory.
Po druhé svetové válce však mestský park pomalu pustl,rostliny si postupne rozebrali pricinliví zahrádkári.
Zanedbaný lesopark prošel v minulých letech rozsáhlou obnovou,jejímž cílem bylo opravit všechny stavby a cesty a vrátit parku jeho puvodní historickou podobu. Díky úsilí pedagogu Základní školy dr. Miroslava Tyrše zde ve spolupráci s mestem Decín vznikla i nová naucná stezka Pod Kvádrberkem. Mela by sloužit detem jako zpestrení pri školním vyucování a zároven i všem návštevníkum zdejšího parku. Na trase stezky nalezneme 20 malých informacních panelu,umístených u vzácných drevin,a 4 velké informacní panely (dva jsou postaveny u vstupu do parku a dva u rybnícku). Každý se tak muže dozvedet pár zajímavostí o historii Kvádrberku,tamní faune a flóre.
Stage 1: N 50°47.116' E 014°13.359'
Zastavení první
Nacházíme se u detského hrište,kam mimo jiné chodí na procházky trídy z družiny nedaleké základní školy. Je zde také velká informacní tabule,kde se mužeme docíst mnoha zajímavostí týkajících se práve lesoparku. Mužeme si také všimnout,že u nekterých stromu jsou sloupky s tabulkou,na nichž se nachází informace o daném stromu v její blízkosti. Jsou také ocíslovány a oznaceny jako stanovište císlo .. . Krom toho je na všech tabulkách i mapka celé naucné stezky. Nás však bude momentálne zajímat práve detské hrište a to pocet houpacek,které se na nem nachází. Získáme tak indicii A .
Stage 2: N 50°47.106' E 014°13.422'
Zastavení druhé
Pujdeme po jedné z cesticek,které "Lesnákem" vedou,až se dostaneme ke stanovišti císlo 19 ,kde se nachází nám známý Modrín opadavý. Doufám,že nebude nikomu vadit,že stezku procházíme v opacném poradí. Jenže z kopce by to nebylo ono... Ale zpet k modrínu. Krome jiných zajímavých informací jsou zde,stejne jako na ostatních tabulkách,fotografie stromu. Pro získání indicie B potrebujeme zjistit císlo fotografie,na které je práve kvet modrínu.
Stage 3: N 50°47.090' E 014°13.444'
Zastavení tretí
Nyní se presuneme na stanovište císlo 17 ,kde objevíme Cyprišek hrachonosný,behem naší cesty první vždyzelený strom. Asi by nás nenapadlo,že puvodne tento strom pochází z Japonska... Od nej se nám také naskytne výhled na spodní cást lesoparku. K tomu se mužeme oprít i o jedno ze drevených zábradlí,kterých je presne C .
Stage 4: N 50°47.050' E 014°13.525'
Zastavení ctvrté
A zase do kopce...:-) Tentokráte až na stanovište císlo 11 ,kde se na velké informacní tabuli nacházející se v blízkosti docteme spoustu zajímavostí o zdejší faune. Zustaneme ale u jedenáctky. Je zde Jedlovec kanadský,o nemž je na tabulce také uvedeno,kdy zacal být vysazován v parcích Evropy. Ciferací tohoto letopoctu se dobereme indicie D
VZHLEDEM K PONIČENÍ TABULKY NA STAGE 4 UPOZORŇUJI NA FOTOHINT!!!
Stage 5: N 50°47.030' E 014°13.646'
Zastavení páté
Již jsme za polovinou...;-) Podíváme se k dalšímu exotickému stromu,který se tady nachází. Tentokráte se jedná o stanovišti císlo 6 a zde rostoucí Metasekvoji cínskou,která je,stejne jako modrín,opadavý jehlicnatý strom. Její druhové jméno nám prozrazuje,odkud pochází,a prestože se jedná o živoucí fosilii,byla objevena až roku 1941. Nedaleko od ní se nachází také jeden Památný strom,který se jmenuje ..... Pokud spocítáme písmena jeho rodového jména,máme indicii E .
Stage 6: N 50°47.015' E 014°13.686'
Zastavení šesté
Nyní prejdeme na stanovište císlo 4 k Liliovníku tulipánokvetému. Zde bouhužel tabulka nedala spát vandalum,proto si informace o tomto stromu,pokud tedy máte zájem,radeji najdete na internetu,prípadne v odborné literature. Nás tedy bude zajímat v blízkosti se nacházející a dnes již notne ponicený pomník skladatele Franze Schuberta. Puvodne se však jednalo o pomník Františka Josefa I.,o cemž hovorí i letopocty na postranních sloupcích. Za první republiky byl však mocnárský pár odstranen a nahrazen reliéfem skladatele. Ten byl pak behem 2. svetové války roztaven. Indicii F získáme práve rozdílem uvedených letopoctu a následnou ciferací.
Stage 7: N 50°47.015' E 014°13.740'
Zastavení sedmé
Na dnešním Masarykove námestí se až do roku 1885 nacházela loretánská kaple,jejíž pozustatky v parku mužeme také najít. Jedná se konkrétne o vyhlídkovou terasu Loretánskou vyhlídku (Loretoblick) a pulkruhovou terasu Loretánské zátiší (Loretoruh),které byly postaveny práve z materiálu ze zborené kaple. My se však podíváme na stanovište císlo 2 ,kde narazíme na Schilleruv dub oznacený pametní deskou,který byl vysazen ke G 00-mu výrocí úmrtí básníka Friedricha Schillera.
A ted už hurá na finálku!!!
I když vlastne ješte ne,nemáme souradnice. Takže jak na ne? Jednoduše. Stací dosadit zjištené indicie do následujícího vzorecku:
N 50°(F)(C+G).(E-B)(C-F)(G)
E 014°(G)(B).(F+E)(C+B)(A+D+E)
Verím,že se vám procházka líbila,objevili jste ješte spoustu dalších zajímavostí,které se sem už nevešly, a poznali jste další malebné zákoutí Decína...
Tak a ted nezbývá než poprát klidný a úspešný odlov...