Draha Ceskeho lesa (1) Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Postací jen letmý pohled na mapu Ceské republiky a každý je utvrzen v jednoznacném záveru: ceské jihozápadní príhranicí od Cerchova po Dylen železnicními tratemi rozhodne neoplývá.
PRI HLEDANI KESE NENI NUTNE VSTUPOVAT DO KOLEJOVEHO TELESA.
Oblasti se dotýkají dve hlavní dráhy: Furth im Wald – Domažlice – Plzen hl. n. a Cheb – Plzen hl. n. – Prha hl. n., které mají být v budoucnu soucástí tretího tranzitního koridoru Nemecko – Polsko/Slovensko.
Zbývající trate náležejí svým charakterem mezi dráhy regionální. Jsou to: Domažlice – Tachov – Planá u Mariánských Lázní, Svojšín – Bor a Pobežovice – Stankov. Výcet kolejí Ceského lesa tady koncí.
Strohost seznamu by mohla leckoho svést k záveru, že kolejová doprava v Ceském lese a jeho bezprostredním okolí hraje roli povestné Popelky. Horskému a podhorskému charakteru kraje vyhovují pochopitelne lépe silnice, at už lepší terénní prizpusobivostí ci vstrícností k individuální doprave. Tyto skutecnosti však nezmenšují postavení železnice v regionu. Svedcí o tom i rozhodnutí zastupitelstva Plzenského kraje, které v polovine roku 2003 schválilo zpracování územne-technické studie na zlepšení infrastruktury tratí pro regionální dopravu v Pošumaví a Ceském lese.
Jedná se o transverzálne vedenou železnici Planá u Mariánských Lázní – Tachov – Domažlice – Klatovy – Horaždovice-predmestí. Práve toto kolejové spojení získalo vstupem Ceské republiky do Evropské unie témer nezastupitelný význam pro rozvoj celé oblasti a jejího komunikacního napojení na sousední Bavorsko.
Proto má železnice v Ceském lese – navzdory své nepocetnosti – pred sebou dobrou šanci zustat nepostradatelným dopravním prostredkem místních obyvatel i stále vetšího poctu návštevníku oblasti. Stejne tak muže revitalizovaná železnice nemálo prispet k dalšímu rozvoji jako spolehlivý dopravce zboží v rámci regionu i za jeho hranice. Má pro tento úkol dobré predpoklady.
Domažlice – Tachov trat c.184
Železnicí, na kterou celý kraj cekal a kterou lze oprávnene nazvat „dráhou Ceského lesa“, se stalo kolejové spojení mezi Domažlicemi a Tachovem. Než ovšem bylo onech 75,5 km železnice zprovozneno, uplynula rada let. Prvotní projekty dráhy v trase Domažlice – Belá nad Radbuzou – Bor – Tachov pocházejí z období krátce po prijetí lokálkového zákona v roce 1880. Navzdory tomu trvalo celých tricet roku, než se kraj mezi Primdou a Cerchovem dockal „své“ železnice.
„Místní dráhou domažlicko-tachovskou, kteráž v cervenci t. r. bude odevzdána verejnosti, dostane se turistovi konecne klíce ku pohranicí ceskobavorskému od Cerchova po Primdu. Nebot pro nedostatek vhodné a laciné komunikace byl Ceský les … dosud velmi málo znám, turisticky nedocenen, a proto aspon ceským turistou zrídka navštevován“. Temito slovy otevírá svuj popis místo podél nové železnice autor clánku v Casopise turistu v roce 1910. Oproti jeho oznámení došlo nakonec ke slavnostnímu zahájení dopravy až v mesíci následujícím, konkrétne dne 1. srpna roku 1910.
Kolejím z Domažlic (respektive až z odbocky Pasecnice, vzdálené témer šest kilometru od Domažlic) pomohla nakonec k životu tzv. státní garance. Zatímco zrodu ostatních lokálek Ceského lesa napomáhala Zeme ceská svojí financní výpomocí, v prípade nejmladší ze zdejších železnic vzal na sebe tuto roli stát. Zeme ceská však také vypomohla koupením kmenových akcií za 1 146 600 K. Za zmínku snad stojí, že svými kilometry zaujímá dráha Domažlice – Tachov první místo mezi státem garantovanými lokálkami u nás.
Dávný autor v Casopise turistu si pochvaloval domažlicko-tachovskou železnici z hlediska turistického. Tento náhled nemohl však patrit pri rozhodování o jejím postavení mezi prioritní. Tím bylo hospodárské povznesení kraje. Tomuto úcelu tato trat vyhovovala nejen ve svých pocátcích, nebot svému regionu sloužila i v dobách, kdy na ni silnicní konkurence zle doléhala. Datum „1936“ na budove hospodárského družstva u pobežovického nádraží dosvedcuje, že jejích služeb bylo využíváno i v techto dobách.
Železnicím Ceského lesa poprál osud bohatý život. Jejich lokálkovou tvár mužeme doplnit ješte o jednu zajímavou položku, a tou je jejich konec jako soukromých subjektu. Když podnikatelská firma Ing. Borkovce a A. Brousila z Prahy venovala po skoncení stavby domažlicko-tachovské dráhy celých 50 K „na práce turistické“ netušila asi, že spolecnost, pro kterou železnici postavila, má pred sebou pouhých 15 roku samostatné existence.
Nový ceskoslovenský stát si brzy uvedomil potrebnost jednolitého, státního železnicního podniku a pustil se záhy do postátnovací akce. Jejím výsledkem se stal zákon císlo 156 ze dne 25. cervna 1925, jímž stát nabyl úhrnem 48 místních drah v Cechách. Byly to trate vzniklé za podpory státu ci Zeme ceské. V oblasti Ceského lesa se tato postátnovací akce týkala drah Domažlice – Tachov, Pobežovice – Stankov a Svojšín – Bor .
Na železnici Planá u Mariánských Lázní – Tachov, vzniklou ze soukromých zdroju, se státní akce z roku 1925 nevztahovala. Tato firma byla znárodnena na podklade dekretu prezidenta republiky a ž v roce 1946.
Doporucuji nepromokave boty.
Additional Hints
(Decrypt)
1975