V Geologicke mape je na Mnisské hore 1km zapadne od Ceské Lipy zakresleno teleso sodalitického fonolitu (znelce) dlouhe 800m a siroke 600m, protazeno smerem zapad-vychod.
Podle mapy se severne od telesa nachazi souvrstvi malomocnych priblizne vodorovnych vrstev piskovcu, jilovcu a prachovcu coniackeho ( kridoveho ) stari. Jizne od telesa je mapovan obtižme lokalizovatelny zlom ve stejnem smeru s predpokladanym poklesem severni tektonicke kry.
Ale dost informaci, kterym stejne vetsina z vas nebude rozumnet a pojdme se podivat castecne do historie tohoto zajimaveho kopce.
V jedne mistni kronice jsem se docetl, ze historie tohoto mista se datuje priblizne od druhé poloviny 10. stoleti.
Pocatkem 70. let 10. století byl na Mnisske hore zrizen prvni klaster v Severnich cechach, a to pro benediktiny, ktery zde nechal vystavet opat Blahoslav.
Mnozi krestane se odebrali do tohoto mista , aby tu nasledovali priklad Jezise Krista a svateho Jana Krtitele, v jejichz konani spatrovali zivotni vzor a cestu k pokani. Nekteri z nich sem uprchli pred krutym pronasledovanim ze strany Boleslava II. Zpocatku se k tomuto spolecenstvi pridavali muzi, zeny i cele rodiny. Postupem casu se vsak tito prvni stoupenci zrekli pozemskych radosti, manzelstvi a majetku, aby v samote a tichu otevreli svou mysl Bohu. Prvni organizovane spolecenstvi techto mnichu vzniklo zahy a jejich podstatou byla samota, odrikani, meditace, pust a modlitba.
Protoze vsak kroniky psal v techto dobach kdekdo, casto se stava, ze nektere detaily jsou jine, nektere vymyslene a nektere uplne chybi. Proto jsem se rozhodl patrat dal a zjistit, jak to cele doopravdy bylo.
Zjistene skutecnosti vsak ukazuji toto spolecenstvi ve zcela jinem svetle.
Archeologicky nalez ucineny pri prochazce se psem vse potvrzuje a celou situaci uz jen dokresluje.
Na Mnisskou horu se stahovali lide, kteri krome krestanskeho vyznani jiz nechteli otrocit na polich, chteli se take porozhlednout po krajine, a trochu putovat. Proto zalozili tajny rad Geokaceru. Lide z nej tajne, mimo dohled uradu, rychtaru a udavacu se potulovali krajinou. Na stromech si tvorili specialni znacky tvorene vodorovnymi pruhy, a do map kreslili obzvlast povedené trasy. Bohuzel v te dobe lesnici nemeli pochopeni pro pomalované stromy, a velmi rychle je kaceli. Cela myslenka se pres veskerou snahu radu nepodarilo udrzet a obnovil jí až Klub Ceských turistu v roce 1888, kdy tento klub vzniknul. A diky obetavosti lidi se dari toto rozvijet a udrzovat.
Jako dalsi moznost ukazani mnohych zajimavych mist na uzemi tehdejsi Samovy Rise bylo zakreslovani a zamerovani mist pomoci urcitych vyraznych rysu. Veliky kamen, vyznamny strom, ci kaplicka. Tento zpusob se vsak neosvedcil z duvodu velike potreby papiru, ktery se velmi tezko ziskaval. Myslenka takoveho zpusobu zamerovani a zakreslovani krajiny se prosadila az pri orientacnim behu, ktery se jako prvni bezel v roce 1897 v Norsku, a velmi rychle se rozsiril do celeho sveta.
Dalsi zpravy, krome tehdejsiho znaku, se jiz nepodarilo zjistit, ale mužeme rici, ze na svou dobu byl Rad velmi pokrokovy a polozil zaklady moderni turistice.
V dnesni dobe se na uboci hory nachazi stejnojmene Centrum Mnisska Hora, jejichz cilem a zaroveň pranim je nabidnout vytvoreni prostoru, ve kterem muže clovek najit uvolneni, nove prozitky a poznani. Muže zde meditovat, setkat se s novymi lidmi, sdilet a predavat zkusenosti, objevovat a tvorit.