Husitska Pribraz Multi-cache

Provedeme vas po jihoceske vesnicce, která ma zajimavou historii sveho kosteliku - Husova sboru.

Vznik Príbraze se datuje do roku 1579, kdy se ješte nazývala Príberazí. My bychom vás však chteli seznámit se zajímavými zápisky místní kroniky:

24. zárí 1922 v 10 hodin dopoledne se konala na trávníku zahrady pana Pruchy c. p. 23 velká slavnost. Knez ceskoslovenské církve zde sloužil bohoslužby u oltáre "hojne kvetinami zdobeného a tam zrízeného" za hojné úcasti jak domácích lidí, tak i z okolí. Pred bohoslužbami byly pokrteny slavnostne 3 deti. . . .

V roce 1925 bylo mnoho jednání, chození a ježdení, mnoho pochybovacu, že kaple zustane nadále nedokoncená. Na konec se prece jenom obcané dockali a v jarních mesících se s pracemi zapocalo. Práce provádel zednický mistr ze Stráže, pan Koranda. Pochybovacu ubylo, pribylo obcanu s potahy a náradím. Celá obec pomáhala.

Po dostavbe se konaly prípravy k otevrení Husova Sboru. Kaple byla sice dostavena, ale clenu církve ceskosolovenské bylo stále málo. Ze strany obecního zastupitelstva se starostou Šenfeldem došlo proto k usnesení, které je tak ojedinelé, že stojí za to, aby bylo uvedeno doslovne:

Je tomu již 7 let, co národ ceskoslovenský zlomil okovy politické, zbavil se nenávidené dynastie habsburské a dosáhl svobody. Nestací nám však svoboda politická, chceme býti svobodni i duchovne. Nesmíme zapomínati, že verným spojencem Habsburku byla rímská církev, jež hruzovláde habsbusrko-nemecké dávala své požehnání.

Obecní zastupitelstvo, aby své národní cti a presvedcení ucinilo za dost, oznamuje vám, obcané a obcanky, že vystupuje z cizácké církve rímské a pristupuje k národní církvi ceskoslovenské. Soucasne vás všechny vyzývá, abyste príklad obecního zastupitelstva následovali a všichni k církvi ceskoslovenské pristoupili.

Nechceme se hlásiti k církvi rímské, jež nám upálila M. J. Husa, M. Jeronýma, jež posílala na nás križáky, aby náš národ vyvraždili, jež nám pripravila Bílou Horu, jejímž návodem bylo popraveno 27 ceských pánu na Staromestském námestí, jež vyhnala ucitele národu biskupa Komenského a tisíce nejlepších Cechu za hranice, jež nicila ceské knihy, jež nám pripravila dobu Temna, jež ve válce svetové schvalovala rakousko-nemecké bratrství, jež ani v osvobozeném státe se nestydí pracovati proti národu a jež se nestydí urážeti našeho milovaného presidenta, který se tolik o náš národ zasloužil.

Vycházíme ze tmy a jdeme ke svetlu, opouštíme lež a jdeme za pravdou, tak jak ucinil Hus a naši predkové. Chceme však mýti náboženství, které by nás povznášelo a neutlacovalo. Chceme jíti za J. Kristem, nazaretským lidumilem, který ucil lásce k Bohu a k bližnímu, jenž pomáhal lidem, ubohým a trpícím, jenž hlásal bratrství, milosrdenství, spravedlnost a obetavost.

Jdemeza prvním presidentem naší republiky, jenž prohlásil, že Rím musí býti souzen a odsouzen. Následujte nás!

Za obecní zastupitelstvo v Príbrazi – V. Šenfeld, starosta v. r.

Tento cin zastupitelstva zapusobil tak, že v dobe otevrení sboru - 8. 11. 1925 – mela církev už 300 clenu. Casne z rána 8. listopadu pricházeli lidé z okolních vesnic k slavnosti presto, že stále poprchávalo. Na kraji vesnice, na silnici od J. Hradce, o pul desáté hodine dopolední, cekalo obecní zastupitelstvo s obetavým panem starostou br. Václavem Šenfeldem a veliké množství lidi na milovaného patriarchu br. doktora Karla Farského. A když vjíždel vuz s bratrem patriarchou do vesnice, všichni prítomní jej pozdravili a hudba zahrála národníhymny...

Tolik z kroniky obce Príbraze.