Následující informace jsou cerpány z clánku Pomnícek leteckého
neštestí z Vítkovského
zpravodaje 11/2005(D.
Olbertová).
V kronikách se o tomto neštestí nedochovaly zprávy,
prostrednictvím pana Heinze Miliczeka se podarilo kontaktovat
bývalé nemecké rodáky mesta Vítkova. Podle pana Bergera se
letište pri manévrech nacházelo asi 800 metru východne od
stodol na Komenského ulici, kde je dnes benzinová cerpací stanice, na tehdejším Skriváncím
poli se budovala provizorní pristávací dráha. V den, kdy došlo k neštestí pan Karl
Kranitzky, videl, jak pet jednomístných stíhacek s kolmo
vestavenými kulomety pristává na upravené ploše. Následne
preletela pres mesto tri letadla – dvoumístné bojové letouny.
Následne asi se zpoždením jedné hodiny priletelo od západu
(smerem od Budišova n. Budišovkou) další
stíhací letadlo (jednomístné), které letelo velmi nízko nad zemí.
Vál silný severní vítr a viditelnost se znacne zhoršila.
Letouny tehdy pristávaly proti vetru,
pilot musel pred pristáním provést ješte 180°
obrat. Pri tomto manévru mel letoun
pravdepodobne malou rychlost a zrítil do pole na kraji lesa,
jeho pilot C. Kulkasek na míste zahynul.
Kdy byl památník leteckého neštestí presne zbudován
není známo. Pan Gerhard Seidel, syn fotografa Seidela, si pamatuje,
že jeho otec na pomníku osadil fotografii pilota na prelomu
roku 1937 – 1938, jestli byl pomník postaven až za tak
dlouhou dobu po smrti pilota nebo se jednalo jen o jeho renovaci,
již dnes zjistit nelze. Na fotografi byl
podle p. Williho Loserta, portrét pilota v koženém
kabáte
– bunde s koženou helmou na hlave a leteckými brýlemi
posunutými pres cepici.
Fotografii na pomnícku dnes již bohužel
neuvidíte.
Keš velikosti regular je uložena poblíž pomnícku.
Své geovozidlo mužete zanechat na parkovišt (v
letní sezone muže být zpoplatneno), nebo na zacátku prístupové
cesty ke keši viz waypointy. Ke keši se lze
dostat jednak lesem, nebo po okraji pole, po jarním tání
snehu nebo po dešti muže být keš
obtížne prístupná. Radeji pocítejte s tím, že si
ušpiníte boty.