POZOR!! 18.3.2014 jsme vyměnili zámek (doufáme že naposled). Pokud máte zjištěny indicie a dosud jste u keše nabyli, prosím přečtěte si znovu jak s jednotlivými zjištěnými čísly naložit.
Dačický zámek
Chceme vás tímto pozvat na krátkou procházku kolem dačického zámku a po jeho nejbližším okolí. Na jejím konci už budete znát nějaké střípky z jeho nedávné historie a budete taky vědět, jak odemknout zámek keše, kterou najdete na známých souřadnicích.
Krabička se nachází na uvedených souřadnicích (se souhlasem správy zámku) a je přístupná pouze v době kdy je otevřen zámek (viz. fotohinty), museum nebo v době konání kulturních akcí. Není třeba platit žádné vstupné, ani se někoho o něco prosit. Jediné, co je třeba, je projít všechny stage, abyste získali 4 čísla, potřebná k odemčení kodového zámku.
Zaparkovat své vozidlo můžete na vyznačených parkovištích na Havlíčkově náměstí nebo jeho blízkém okolí, u kašny najdete i stání pro kola.
Jako výchozí bod vaší krátké procházky doporučujeme místo, které na Havlíčkově náměstí rozhodně nepřehlédnete - Mariánský sloup. Nejvýše sv. Marie, pak další svatí -Václav, Prokop a Vojtěch. Pod nimi pak znak Václava Vojtěcha hraběte z Vrbna a Bruntálu (tehdejšího majitele panství) a deska, na které se dočtete (umíte-li latinsky) něco bližšího o opravách tohoto sloupu. Odtud se tedy pokochejte pohledem na průčelí zámku a můžete vejít branou do zámecké zahrady a vydat na stage 1.
V roce 1946 byl Dačický zámek prohlášen státním kulturním majetkem a jeho správa přešla na Národní kulturní komisi. Generální inspektor zámeckých zahrad, jehož „metodické“ pokyny se zde v hojné míře dochovaly, v roce 1948 přikazuje „oplocení zahrady uvést do pořádku, brány a jiné vchody spolehlivě uzavřít a vstup omezit na patřičnou míru“,aby o dva roky později ten samý člověk byl inicátorem úplné likvidace oplocení před zámkem a vykácení kaštanů... Vy před sebou vidíte oplocení nové (z roku 1959) a tak se můžete zkusit alespon v duchu přenést o nějakých 60 let zpět. …
Nevyjasněné kompetence mezi jednotlivými úřady v poválečných letech způsobily, že velká část zámku byla obsazena různými organizacemi. Snásledky této anarchie se správa zámku potýkala ještě hluboko v 50. letech. A tak si při pohledu na průčelí zámku můžete představovat, jak se za okny v poschodí pohybují nájemníci bytů, členové vojenské posádky, soudci, mládežníci a úředníci mnoha dalších organizací, které tu od roku 1945 byly jako doma. Nikdo pořádně neví, komu a platí-li se vůbec nájmy. Vojáci sice s některými pracemi, zejména v parku pomáhali, na druhé straně činila jejich přítomnost značné problémy. V archívech je možno se dočíst : „…Vel. Mjr. Hora postupuje bezohledně… nechá bez dovolení trhati parkety, dělá příčky, nové dvéře bez jaké dohody…“ „Vojáci sypou popel ne do smetníku, který je za budovou, ale u hlavního vchodu na hromadu a proti vchodu na chodníky kolem upraveného trávníku, který je rozježděný“. Nebo také informace správcové zámku paní Hertlové ochování vojáků – vloupání do instalovaných místností, požár, promočení stropu, nepořádek na nádvoří, jízda motorovými vozidly po cestách a přes živý plot, „čemuž zabránit nebylo mnohými domluvami dosaženo“.
Vy ale přes žádný živý plot, ani jiné keře nechoďte a nejezděte. Vydejte se pěkně po zahradních cestách, podél průčelí zámku až na souřadnice stage1.
Stage 1 - Tady se rozhlédněte a zjistěte, kolik písmen obsahuje poslední slovo nápisu na malé cedulce na zdi vedle falešných vrat. Dostanete první ze čtyř kodových čísel.
Nyní můžete pokračovat dále – po cestičce podél kamenného schodiště, (tak jako v roce 1946 prezident republiky Dr. Edvard Beneš). Pokud by Vás zajímalo, kam vedou ta malá okénka v přízemí, tak to jsou zámecké sklepy, a kotelna, kde je do dneška umístěn původní kotel ústředního topení (rezavý, nefunkční, ale technická zajímavost to rozhodně je). Ale i tady mohlo být něco jiného :“ONV v Dačicích chce násilím a vyhrožováním přidělit sklepy pod instalovaným traktem zámku n.p. Jednota za skladiště zboží“. Další části sklepů nejsou přístupné, protože v 50. letech vojáci sypali do sklepů odpady a po zaplnění je zazdili. Není divu, že se sklepy hemžily nechtěnými obyvateli. I o boji s nimi promlouvají archivní dokumenty - rozhořčený správce p. Hertl píše n.p. Desinfekta která provedla na zámku deratizaci:
„Fakturu při dobré vůli nemohu proplatit, neboť se pokládám za zdravě myslícího člověka, celý tento případ odevzdám Státní kontrole, a Vám doporučuji byste se nechali prohlédnout na psychiatrickém oddělení, neboť zdravě myslící lidé nemohou požadovat za tak nepatrnou a směšnou práci, která netrvala více než 1 hodinu v nové měně 741 Kčs, když za jedno popisné číslo berete poplatek 12 Kčs, a zámek je také jen jedno popisné číslo. Vaše faktura nemůže být platná již proto, že na tak velkou práci, jak vy počítáte (neboť za tyto peníze já musím pracovat celý měsíc), nemáte ve faktuře rozvedeny práce, ale na co jste nezapomněli, tj.nocležné a stravné Kčs 120... Promyslete si všechno velmi dobře a nech si Vaši zaměstnanci nezahrávají s podvodem, neboť podvést stát je velice trestné a já jako dobrý vlastenec nemohu připustit by stát byl okrádán, neboť peníze státní jsou peníze pracujícího lidu... a s podvodníky pracující třída setsakramensky zatočí". V dalším dopisu pokračuje: „...Nemohu souhlasit s obsahem Vašeho dopisu... Doporučuji Vám byste se vypořádali s Vašimi zaměstnanci, by doopravdy chodili trávit myši a ne nervy občanů...".
Po třech letech, kdy nástupce již zlikvidovaného n.p.Desinfekta kapituloval, byla záležitost uzavřena zaplacením částky 56,- Kčs podle nového ceníku...
Tak a při nakukování do okýnek jste se dostali na konec průčelí zámku na stage2.
Stage 2 - Zde se podívejte na číslo popisné zámku. Ta větší číslice je druhé číslo do kodu. (nyní už znáte první dvě ze čtyř)
Dále zahněte doprava kolem východního křídla po cestě vedoucí do zámeckého parku a půjdete po ní až na Stage3 (po levé ruce budete mít dřevěná vrata parku). Pohled na zámek z těchto míst vám ukáže vše, co až do roku 1959 měla obsazené armáda. Paní kastelánka to s ní neměla jednoduché : „...pokusila jsem se po dobrém přimět OVV k pořádku, ale bylo mi mjr.Dubským řečeno - do pořádku nám nebudete mluvit, budova je naše a vy tam nemáte co dělat... Táži se, jak je možné, aby československý důstojník vyhrožoval, že nás vymění za mladé jen proto, že chceme pořádek kolem státní budovy?"
Stage 3 - Tady si pozorně prohlédněte fasádu zámku a počítejte, kolik zazděných oken uvidíte. Jejich počet vám dá třetí číslo do kodu.
Od roku 1953 se správa zámku snažíla o provedení celkové opravy zámku, ale vzhledem k nedostatku peněz to byl zoufalý boj. Tak třeba v únoru 1957 píše p. Hertlová (správce zámku) dopis na odbor kultury KNV v Jihlavě:
„Podle Vašeho sdělení bude pro zdejší zámek přidělena na opravu částka asi 130.000 Kčs. Považuji za svou povinnost upozornit radu KNV, že tato částka je nedostačující... Je holou skutečností a pravdou, že budova zámku z východní, jižní a západní strany nemá vzhled zámku, ale pazderny. Omítka opadána, sklo z oken vypadáno, ježto ve shnilých rámech nedrží. Špatný vzhled budovy je předmětem kritiky turistů i zdejších občanů a mně jako správci je hanba při těchto poznámkách, neboť vypadám, jako bych já nesla vinu na tom, že se neopravuje... Druhá důležitá a žádoucí věc je oplocení prostranství před zámkem na náměstí, které je od jara do zimy pastvištěm husí a slepic...".
Z dochované korespondence vyplývá, že památková péče byla v systému socialistické ekonomiky a plánovaného hospodářství v roli pouhého prosebníka vůči stavebním organizacím, od požadavků na drobné opravy až po opravu fasády... Řada objednávek je odmítnuta „z důvodu nedostatku volné kapacity". Korespondence následuje často v pořadí: objednávka, urgence objednávky, žádost o havarijní výměr, objednávka demolice. Podle ústního svědectví postoj jediného tehdy samozřejmě státního stavebního podniku v Dačicích k opravě zámku byl - přijdeme, až ho budete chtít zbourat.
Vám teď zbývá už jen pár posledních krůčků – přesuňte se podél jižního křídla směrem k poslední stage 4. Pokud jste ještě duchem o několik desetiletí zpět a zdá se vám že slyšíte skřípění okenic nebo vrzání vrat, tak vás vyvedeme z omylu. To z oken v 1. poschodí, kde se od 60. let nacházela lidová škola umění, se linou libé tony akordeonu nebo houslí týraných mladým myjedem nebo Kashou (tehdy ještě bez E). Jste-li na souřadnicích stage 4, tak vězte, že se zde nacházela zámecká studna. Z hlášení ze října 1957 se dozvídáme, že studna za zámkem je 36 m hluboká a je v ní dostatek pitné vody i při suchých letech. Přesto později vojenská správa připojila zámek na městský vodovod a studnu zasypala smetím.
Stage 4 - Popojděte zpět blíže k zámku, abyste měli dobrý výhled. Po levé straně uvidíte opravené hospodářské budovy a na západním průčelí zámku opět spočítejte zazděná okna. Jejich počet vám dá poslední čtvrté číslo do kodu zámku.
FINÁLE – Jestli jsou vrata zámku otevřena., můžete se vydat na finální souřadnice. Na visacím zámku keše nastavíte na kolečkách čísla, která jste zjistili na jednotlivých stage. Logování a výměna předmětů může začít. Až budete hotovi, zacvakněte zámek a kolečky zámku libovolně pootočte, ať to ti ostatní po vás nemají také moc jednoduché.
Celková oprava fasády zámku nakonec proběhla počátkem 90. let. Chceme tímto tady alespoň poděkovat všem těm, pro většinu z nás bezejmenným lidem, kteří se nebáli a zasloužili se o to, že památky nebyly zničeny a zachránili, co se dalo.
Děkujeme paní PhDr. Janě Bisové za svolení použít úryvků z její práce „Správa státního zámku v Dačicích po roce 1945“ a dále panu Mgr. Janu Mikešovi – současnému správci zámku za podporu a svolení umístit cache v objektu.
Dačice Květen 2012
Myjed, KashaE, Numeri