8. srpna 2008 v 10:30 hodin se ve Studénce udála tragická železnicní nehoda. Mezinárodní vlak EC 108 Comenius, jedoucí na trase Krakov – Praha, narazil v železnicní stanici Studénka do konstrukce opravovaného silnicního mostu, která se nekolik sekund pred tím zrítila prímo na železnicní trat.
Pri havárii ci bezprostredne po ní zemrelo na míste 6 lidí a 95 bylo zraneno. Mezi mrtvými byli dva muži (Ceši) a ctyri ženy (tri Cešky a Polka). V nemocnici krátce poté zemrel tretí muž (Ukrajinec), címž pocet mrtvých vzrostl na sedm. Úmrtí osmé obeti (Polka) bylo oznámeno v médiích 30. zárí 2008.
Na míste neštestí vykolejila lokomotiva a první ctyri vagóny, na sousední koleji pak ješte tri vagóny nákladního vlaku. Drážní inspekce vycíslila materiální škody, které utrpela železnice, na 136 milionu Kc (120 milionu pripadlo na soupravu EuroCity, 6 na nákladní vlak a 10 na trat). V této cástce není zapocítána škoda na moste, stejne jako náklady na zprovoznení trate a zajištení docasné náhradní dopravy.
Poškození mostu, vzniklá v dusledku nehody byla tak zásadní, že jeho oprava prakticky nepricházela do úvahy. Nove vyrobený most, témer identický s puvodním, byl otevren 24. cervence 2009, tedy necelý rok po nehode.
Soudní rízení, které má rozhodnout o odpovednosti konkrétních osob za pád mostní konstrukce na železnicní trat, má v pravomoci Okresní soud v Novém Jicíne. Prelícení zacalo 20. cervna 2011 s 10 obžalovanými ze zúcastnených stavebních firem. Soudní rízení nebylo dosud ukonceno.
6. srpna 2011, tri roky po tragédii, byl na památku obetem vlakového neštestí odhalen v míste události pomník.
8. srpna 2008 dopoledne probíhaly prípravy na zasunutí konstrukce mostu. Stavební firma nevyhodnotila tyto cinnosti jako natolik závažné, aby o nich informovala provozovatele dráhy a žádala ho o omezení provozu, takže vlaky po trati jezdily plnou rychlostí. Témer maximální povolenou rychlostí k místu oprav prijíždel i o deset minut zpoždený EC 108 Comenius z Krakova do Prahy s asi 400 cestujícími, tažený lokomotivou 151.018-9. V 10:30 hod. se opravovaný most rozvlnil, sjel z pomocných podper a spadl do kolejište prímo pred výše zmíneným vlakem EuroCity. Strojvedoucí zaregistroval rozkmitání a pád mostu, a v nekolika sekundách, které zbývaly do nárazu, stihl použít rychlobrzdu, zatroubit a utéci z rídícího stanovište lokomotivy do strojovny. Její strední rám je nejpevnejší místo lokomotivy, pod ním má strojvedoucí v podobné situaci nejvetší šanci na prežití. Prežil s lehkými zraneními a jeho jednání odborníci oznacili za nejlepší možné. Podle záznamu rychlosti, získaného pri vyšetrování z lokomotivy, bylo brzdení zahájeno v rychlosti 134 km/h (maximální povolená rychlost v tomto úseku je 140 km/h) a k nárazu došlo po ujetí 452 metru od pocátku brzdení v rychlosti 90 km/h. Lze jednoznacne konstatovat, že díky správné reakci strojvudce se podarilo v nejvyšší možné míre snížit rychlost soupravy. Pri vyšší rychlosti by byly tragické následky železnicní nehody pravdepodobne daleko vetší.
