GC3ACRV ZANIKLÁ VES & ŘOPík MEČÍKOVICE (Multi-cache) in Jihočeský kraj, Czechia created by PŘESEKA

This cache has been archived.

PŘESEKA: ###**ztratila se truhla, zmizela finálka, keš tak přišla o podstatnou část své poetiky - TAKže TO NEBUDU PROTAHOVAT A ukládám ji do archivu**###

Děkuji všem dosavadním návštěvníkům Mečíkovic a úspěšným lovcům této multiny za jejich logy (141 FI) + 12 udělených FB.

Původně jsem zvažoval obnovu této multiny, ale nakonec jsem se (zejména po zjištění, že i zde se finálkaří) rozhodl provoz této keše, po téměř čtyřech letech, definitivně ukončit.

V současnosti tak u mne převážily rozporuplné pocity a nemám chuť investovat do obnovy další čas a prostředky. Nicméně předpokládám, že Mečíkovicím (za čas) věnuji tradičku...

NĚKDY, NĚKDE
OPĚT NA KEŠENOU
SE TĚŠÍ PŘESEKA [8d]

GC3ACRV ▼

A cache by PŘESEKA Message this owner

Hidden : 4/1/2013

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Přijměte naši pozvánku k odlovu této nenáročné lesní multiny, jejímž prostřednictvím vás chceme seznámit s místem, kde stávala dávno zaniklá ves - Mečíkovice. Vesnice byla poprvé písemně zmíněná již v roce 1390 a to jako majetek drobného zemana Mikuláše z Mečíkova. Tento šlechtic měl zřejmě své sídlo přímo na některém z vesnických dvorců nebo v nedalekém mlýně u řeky Malše ( dnešní osada Hamr ). Lokalizaci předpokládaného sídla ani přesnou velikost a uspořádání vsi bohužel neznáme. Ves zanikla v období po roce 1620 a v místě zatím neproběhl archeologický výzkum.

NA ÚVODNÍCH SOUŘADNICÍCH JEŠTĚ KEŠ NEHLEDEJTE ! NA SAMÉM OKRAJI HAMERSKÉHO LESA UVIDÍTE PRVNÍ POZŮSTATEK ZANIKLÉ VSI - STAROU ÚVOZOVOU CESTU A Z OKRAJE LESA SE VÁM, ZA PŘÍZNIVÉHO POČASÍ, OTEVŘE HEZKÝ VÝHLED DO KRAJE.

STAGE 1 - POZŮSTATKY PRVOREPUBLIKOVÉ PEVNŮSTKY:

Na stromě, který roste u jižního rohu zbytku zadní stěny ŘOPíku je, ve výši očí, umístěný malý kovový štítek s vyraženým trojčíslím.

Jednotlivé číslice ze štítku si zapište jako indicie A B C.

Pozůstatky po rozvaleném a téměř zahlazeném druhosledovém ŘOPu, jednom z celkem 24 objektů vybudovaných na tzv. Českobudějovické stavení linii X. b západ, dokládají, že do výhodné polohy, před staletími zaniklé vsi, se v letech 1936 až 1938 ještě jednou vrátil stavební ruch a život, i když již jen ten vojenský. Objekt ŘOP byl vybudován jako dvoustřílnový zesílený typ B ( s o 10 cm silnějšími postřelovanými stěnami ) a byl dokončený ještě před první předválečnou mobilizací, která proběhla v květnu roku 1938. Jeho osud se pak naplnil téměř bezprostředně po okupaci okleštěné České republiky. Již koncem července 1939 byl totiž zničený výbuchem cca 70 kg trhaviny. Na příkaz protektorátních úřadů došlo k vytěžení většiny železných armatur a tyto byly odevzdány pro válečné účely. Železné části z ničených bunkrů byly totiž považovány za majetek okupační armády. Betonová drť z rozbořené pevnůstky pak posloužila ke stavebním účelům.

Zahlazení odstřelených ŘOPíků a „vytěžení“ železného šrotu měli na starosti obce v jejichž katastru se daný objekt nacházel, ale protože to bez použití sbíječek a jiného speciálního nářadí nebylo nic jednoduchého tak zde ještě i dnes můžeme najít část zachované zadní stěny objektu i s viditelným armováním a také množství větších či menších kusů betonu v okolí. Místo je, zejména při pohledu z lesa, rozpoznatelné jako výraznější vyvýšenina porostlá travou. Ze strany od cesty se místo jeví spíše jako několik metrů široká terénní propadlina se zvýšenými okraji.

Pokud jde o lokace kulometných pevnůstek lehkého opevnění vzor 36, tak tyto byly, stejně jako je tomu v případě Mečíkovic, umisťovány zejména do míst umožňujících vést dalekou palbu a zároveň i dobré přírodní krytí. Jednotlivé objekty byly v postavení, které umožňovalo postřelování důležitých komunikačních uzlů a mostů ( silničních i železničních ). Střelba z jednotlivých objektů většinou ani nebyla navzájem provázaná, v lepším případě se protínala až někde daleko v jejich předpolí. K posílení a podpoře účinné obrany bylo proto nutné jednotlivá stanoviště ŘOPíků ještě propojit zbudováním klasického polního opevnění. K maskování objektů se používaly barevné nátěry a různý přírodní materiál.

Kulometné hnízdo vzor 36 tvořila jediná střelecká místnost do které se vstupovalo dveřmi v týlové stěně. Tyto jednoduché, plechem pobité dubové nebo celoplechové dveře se posouvaly do boků pomocí kolejniček nebo byly na závěsech. Pro vybírání vysrážené vody v objektu sloužila tzv. gula což byla prohlubeň v rohu u dveří kam byla podlaha vyspádována. Odolnost železobetonových stěn a stropu objektu měla její osádku chránit před zásahy palných zbraní až do ráže 75 mm a 81 mm v případě minometného útoku. Tato premisa ovšem platila jen v případě, že by nedošlo k zasažení některé ze střílen nebo vchodu. Síly stěn byly u zesíleného objektu tohoto typu 600 mm na čele, 500 mm na bocích, 300 mm v týlu a strop byl silný 500 mm. Všechny vnitřní stěny měly dřevěný obklad, který sloužil nejen jako tepelná izolace, ale v případě přímého zásahu, i jako ochrana před odlétajícím betonem. Vnější rozměr tohoto zesíleného typu objektu byl 4,6 x 2,7 m. Zasažení objektu znesnadňovalo útočníkům i to, že nad okolní terén pevnůstka vyčnívala necelé 2 metry. V betonu tvarované střílny měly standardní odměr 90° ( 2 x 45° ) a náměr v rozsahu cca 15°. Jejich rozměrné otvory bylo možné uzavírat zevnitř dvěma vodorovně posuvnými ocelovými uzávěry o síle 3 cm s pozorovací štěrbinou. K pozorování okolí bylo možné použit i záklopového periskopu. Ten se vysouval otvorem ve stropě. K upevnění kulometů na sloužily obyčejné dřevěné střelecké lavice na kterých stál kulomet na standardní trojnožce. Až v průběhu roku 1938 vyvinula Královopolská strojírna jednoduchou pevnostní lafetaci na bázi lafety vzor 38, ale k bojovým jednotkám obsazujícím za mobilizace tyto objekty nedorazila ani jedna jediná.

Osádku zdejšího ŘOPu tvořili 4 muži, vždy jeden střelec a pomocník ke každému z kulometů. Nejrozšířenější zbraní byl těžký kulomet vzor 07/24 což byl ve své podstatě inovovaný, původně ještě Rakousko-Uherský, kulomet typu SCHWARZLOSE, ale upravený pro standardní nábojnici Mauser. Pro manipulaci při přesunech nebyl tento kulomet příliš vhodný, ale stabilní umístění v pevnůstkách tuto nevýhodu eliminovalo a naopak dávalo vyniknout jeho velké přednosti, kterou byla velmi vysoká palebná účinnost. Nicméně hlavním důvodem, proč byla většina ŘOPíků vybavena právě touto zbraní byla skutečnost, že v roce 1938 jich měla naše armáda k dispozici úctyhodných 7 144 kusů.

STRUČNÁ HISTORIE VSI MEČÍKOVICE:

Pozůstatky původně středověké lokace vsi Mečíkovic jsou dnes skryté na okraji lesního komplexu zvaného Hamerský les, cca ve vzdálenosti 600 metrů od osady Hamr ležící na levém břehu řeky Malše. Ostatně osudy Mečíkovic a dnešního Hamru byly po většinu času spojené nejenom díky jejich majitelům.

Skutečnost, že se pohybuje v prostoru dřívější vsi odhalí asi jen pozorné oko poučeného návštěvníka. Její pozůstatky jsou v terénu patrné již jen jako různě výrazné terénní deprese. Tyto prohlubně nebo vyvýšeniny, protkané spletitou sítí pomalu zarůstajících starých úvozových cest, nám dávají představu o tom, kde kdysi stávaly domy, kde existovaly studny nebo rybniční hráze. V místech kaskády několika stržených a prakticky již zcela zazemněných rybníčků bývá ještě i dnes voda nebo je připomíná bažinatý terén. Původní cesty, místy hluboce zaříznuté do terénu, dávají tušit, že zde kdysi býval skutečně čilý provoz.

Ve středověku v místech dnešní osady Hamr existoval pouze mlýn, ale Mečíkovice byla regulérní sídelní ves nižšího šlechtického rodu. Mečíkové však někdy po počátku 15. století mizí z písemných záznamů, snad rod v té době vymřel, a ves i s mlýnem se ocitá v majetku několika bohatých měšťanů královských Budějovic. V roce 1486 přechází celé mečíkovické zboží na známého budějovického purkmistra Ondřeje Puklice ze Vztuh. Ten byl v Budějovicích zabit a ves po něm dědí jeho dcera Johanka provdaná později za Linharta Eckerta, který díky jejímu věnu začal užíval predikátu z Ortvínovic, což je mimochodem další ze vsí zaniklých na Českobudějovicku.

V blíže neznámé době, ale zřejmě ještě někdy před koncem 15. století, došlo k majetkovému oddělení vlastních Mečíkovic a mlýna na Malši. U mlýna později vznikl jeden z nejstarších hamrů na železo v lokalitě jižně od Českých Budějovic. Hamr již dnes také neexistuje, na jeho místě je pila, ale přeneseně je po něm pojmenovaná celá osada.

Zmíněný Eckhart z Ortvínovic byl ve své době předním měšťanem budějovickým, ale díky svým mimoměstským statkům se začal řadit spíše mezi příslušníky šlechtického a nikoli měšťanského stavu. To ho zřejmě dovedlo až tomu, že se roku 1517 usadil právě v Hamru a začal se po něm i titulovat jako Linhart Eckhart z Ortvínovic a Hamru. Právě tento zpanštělý měšťan opětovně k Hamru přikoupil i sousední Mečíkovice a z Hamru se tak stalo sídlo malého panského statku. Eckhart v Hamru založil nejenom panské sídlo, ale také poplužní dvůr s pivovarem. Po jeho smrti se, v roce 1537, ujímá dědictví jeho syn Jan Eckhart. Dalším majitelem v řadě je Janův syn Abrahám Eckhart z Hamru a po něm dědí panství Janova sestra Barbora. Od ní získává celé zboží i se vsí Mečíkovice Jindřich Ojíř z Protivce. Ojíř jako majitel sousedního panství, po podpisu kupní smlouvy znějící na 2 300 kop míšeňských zlatých, připojuje v roce 1569 nově získaný majetek k Římovu.

Synové Jindřicha Ojíře z Protivce se po jeho smrti o Řimovské zboží podělili tak, že Hamr a Mečíkovice získal Jáchym Oldřich a ten svůj majetek opětovně oddělil od Řimova jako samostatný statek. Tuto skutečnost potvrzuje, že v roce 1575 se Jáchym Ojíř Protivec píše seděním na Mečíkovicích a o pět let později pak seděním na Hamru. Lze tedy předpokládat, že v počátku této své majetkové držby Jáchym bydlel na některém z dvorců přímo v Mečíkovicích a poté si jako své sídlo vystavěl nebo upravil tvrz v Hamru, kde sídlil až do roku 1596. Poté opět přesídlil, tentokrát už na Římov, který zdědil po zemřelém bratru Ctiborovi z Protivce. Jáchym umírá záhy poté a tak již v roce 1597 poručník jeho nezletilého syna prodává Mečíkovice i Hamr do rukou Jana Jindřicha Záborského z Brloha. A právě tomuto poslednímu šlechtickému majiteli, který sídlil přímo na tvrzi v Hamru více jak dvacet let, byl celý jeho majetek, jako účastníku protihabsburského povstání, zkonfiskován císařem Ferdinandem II. Zpustlé panství v roce 1628 kupuje Jan Oldřich z Eggenbergu a Mečíkovice se opět stávají součástí panství Římov. Spolu s ním později přechází do majetku Jezuitského řádu.

Zatímco Hamr zůstal, od vyplenění císařským vojskem v roce 1618, v troskách tak ves Mečíkovice byla zcela opuštěna a zanikla až někdy ve víru následujících válečných událostí. Přesné datum zániku vsi není známo. Pravděpodobné se tak nestalo v přímé souvislosti s nějakou konkrétní válečnou akcí a ves se vylidnila postupně.

STAGE 2 – Nad jednou z mnoha úvozových cest roste dvojstrom ve tvaru V a na jednom z „dvojčat“ je umístěný bílý kulatý štítek s černým dvojčíslím.

Jednotlivé číslice ze štítku si zapište jako indicie D E.

STAGE 3 – Jedním z výrazných pozůstatků Mečíkovic jsou relikty několika menších rybníčků. Uprostřed zbytku toho nejvýše položeného rybníčku jsou těsně u sebe dva miniaturní ostrůvky se stromy. Na kmeni jednoho z nich je, ve výši očí, umístěný menší hliníkový štítek s vyraženým trojčíslím.

Jednotlivé číslice ze štítku si zapište jako indicie F G H.

FINÁLKA - Vlastní keš naleznete dosazením získaných indicií do tohoto vzorce:

N = 48° 52 . X

E = 014° 29 . Y

X = ( FBA ) - ( GCD )

Y = ( CHB ) - ( EBG )

Indicie ( tak jak jsou zapsané v závorkách ) považujte pro výpočet finálky, po dosazení příslušných číslic, vždy za 1 číslo - tzn. NIC SE mezi sebou NENÁSOBÍ !
Výsledkem pro hodnotu X a Y je v obou případech trojciferné číslo.

Úspěšný lov vám přeje a za dobré maskování skrýše s finálkou děkuje owner PŘESEKA

Poslední podstatná úprava listingu : 29. 3. 2013
Keš byla uložena: 16. 8. 2012

Zdroje: Hrady, zámky a tvrze království Českého, sv.3 Českobudějovicko; Českobudějovicko II. – pravý břeh Vltavy; Římov; Novohradské hory; Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka; časopis Výběr 3/1997 a 1/2008; Velká kniha o malých bunkrech; Nadějný začátek se smutným koncem + www stránky ropiky.net.

Fotografie z listingu: Owner multi-cache. Další šíření fotografií je možné pouze po dohodě s autorem.

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] yroxn gv ancbiv - "cevebqav gehuyn" [EN] fxhyy gryyf - "angheny purfg"

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)

This cache has been archived.

Watch

Geocache Description:

Attributes

Inventory

Bookmark Lists

ZANIKLÁ VES & ŘOPík MEČÍKOVICE Multi-cache

This cache has been archived.

Watch

Geocache Description:

Attributes

Inventory

Bookmark Lists