Doubravka Multi-cache

Nenáročná procházka Doubravkou

V lese u hájovny za obcí Újezd u Cerhovic, která podle údajů posledního hajného Fouska byla postavena roku 1837, se nalézá kruhová prohlubeň, uprostřed srovnaná do roviny, o hloubce asi 3 m a průměru asi 20 m. Je obklopena o něco hlubším příkopem, nad ním se vypíná úzký val kruhovitého tvaru. Když byl kolem roku 1850 budován pro hájovnu v náspu tvrze sklep, byl nalezen starožitný zámek od některých dveří ve tvrzi. Z údajů Sedláčkovy knihy "Hrady a zámky" z roku 1889 vyplývá, že v tomto místě stávala od počátku l4. století tvrz. Byla postavena pravděpodobně z drábovských křemenců, které byly vytěženy na nedalekém kopci zvaném Hlava (513 m n. m.). Po těžbě zde zůstaly prohlubně různých tvarů i hloubky, dnes už zcela zarostlé. Lidově se těmto místům říká "hrobišťata". Jsou opředena pověstí, že kdokoliv sem přijde, určitě zabloudí. V podzemí "hrobišťat" prý sídlí lesní duch Hlavín, který na určitá neviditelná místa nastražuje tzv. bludné koření. To vydává omamnou vůni, a kdo se jí nadýchá, určitě zabloudí ve spleti prohlubní. Teprve, když účinek vůně pomine, člověk se z bludného kruhu dostane ven. Bloudění postiženého prý lesnímu duchu Hlavínovi působí náramnou radost a skrytě se tomu z některé prohlubně směje. Původní tvrz Doubravice byla kruhového tvaru. Měla hluboké sklepení, o něco výš obytný prostor a nahoře pozorovací věž. Vstup do tvrze umožňoval přes hluboký obranný příkop pravděpodobně padací most, umístěný z východní strany.

V místě, kde dnes stojí hotel Bouchalka, se vyskytovala ves Doubravice, která se připomíná již v roce 1230. V Sedláčkově knize z roku 1889 se uvádí, že tvrz i vesnice byly v 15. století již pusté. V roce 1400 žil ve tvrzi Hašek z Doubravice. Ten půjčil peníze klášteru v Břevnově a za to dostával doživotně úroky. O něco později se stal držitelem tvrze Michal Chabec. Roku 1405 Michal se svým bratrem Václavem sjednal s cerhovickým farářem Jindřichem z Libědic, že cerhovické faře budou platit desátek z výnosu polností. Od Chabce pak farář Jindřich z Libědic spolu se svými přáteli Zdeňkem z Chajna a Otíkem z Leského koupili popluží v Doubravici. Když farář Jindřich prošel roku 1407 do Vřeskovic na Přešticku, prodali zmínění držitelé doubravické popluží faráři Domašínovi z Domašic. Ten za popluží zaplatil penězi, které mu darovali nábožní osadníci. Roku 1574 prodal Šebestián Pešík zpustlou ves i tvrz Doubravici Jiříku Zajícovi z Hazmburku (Valdeka). Zajíc tento objekt dal připsat ve prospěch kláštera ve Sv. Dobrotivé. Posledními obyvatelkami tvrze byly údajně sestry, které prý zmizely neznámo kam v době třicetileté války (1618-1648). Ovšem, pak zde vzniká rozpor mezi časovými údaji. Jedna verze uvádí, že tvrz měla být pustá již v 15. století, druhá udává existenci sester ještě na počátku 17. století. Co je tedy pravdou? To už se asi nepodaří nikdy zjistit.

V roce 1974 potvrdil ústně hajný Fousek býv. kronikáři Františku Kecksteinovi (*1930), že mezi tvrzí a dnešním hotelem Bouchalka existuje podzemní chodba. Po roce 1945 (přesně nebylo řečeno), když byla Bouchalka v majetku státních lesů, podnikl Fousek s několika odvážlivci ze sklepení Bouchalky průzkum podzemní chodby směrem na tvrz Doubravici. Dostali se prý až 150 m daleko. V chodbě se velmi obtížně dýchalo a byl tam silný zápach po zkažených vejcích. Dále nemohli v postupu pokračovat, neboť chodba byla částečně zavalena a hrozilo nebezpečí sesuvu horniny. A tak se vrátili. Bližší popis hajný Fousek neudal.

Autor pojednání o tvrzi Doubravice, známý svou senzibilní schopností objevovat prameny vody pod zemí, geopatogenní zóny a podzemní chodby, provedl dne 25. května 1992 za doprovodu své ženy Jarmily a Josefa Jíchy z čp. 8., člena obecního zastupitelstva v Újezdě, ověření údajné existence podzemní chodby z bývalé tvrze Doubravice do objektu Bouchalky. Za pomoci pružiny a virgule bylo započato s ověřováním uprostřed rovinky v prohlubni tvrze. Bylo zjištěno, že zde skutečně chodba začíná a směřuje na Bouchalku. Chodba byla sledována po nerovném hřebenu, vždy asi po 50 metrech byla měřena její hloubka. Podle konfigurace terénu se pohybovala od 7 do 13 m. Asi v polovině trasy přišla skupinka na místo, kde byl zřetelný propad chodby, vytvářející písmeno T. Úkaz dával tušit, že je zde jakási odbočka do postranní chodby. Ta byla sledována asi 80 m a končila u strmého svahu v prostoru, který nabízel svým uspořádáním domněnku, že zde stávala lidská obydlí. Pak bylo pokračováno ve sledování chodby přes různé překážky včetně potůčku až do objektu hotelu Bouchalka. Zde se pohybovala hloubka uložení chodby ve 4-5 metrech. Od majitele hotelu Bouchalka pana Altmana se skupina dozvěděla, že skutečně pod nynější kuchyní hotelu bylo při přestavbě hotelu v roce 1968 zasypáno sklepení, do kterého ústily tři chodby, a to ze zámku Hořovice, Zbirohu a tvrze Doubravice. Pan Altman také uvedl, že při stavbě plynovodu v roce 1960 byla v jednom místě chodba směrující na Zbiroh bagrem obnažena a pak zasypána. Všechny tyto údaje byly senzibilně ověřeny hned na místě a shledány zcela pravdivými. Za zmínku stojí, že z bývalé tvrze Doubravice vychází další chodba, směřující ke Komárovu. Dát odpověď, kdy byly tyto chodby budovány a k jakému účelu sloužily, je velmi obtížné. Nabízí se domněnka, že byly budovány k úniku místních usedlíku před násilnickými lidmi.
(Převzato z internetových stránek obce Újezd u Cerhovic.)

K vlastní keši:

Celá trasa i s návratem ke geovozidlu je dlouhá cca 3.5 km, vede po zpevněných či lesních cestách bez většího převýšení a nechá se projet i s trochu terénějším kočárkem. Tím jsme chtěli jenom říci, že cesta přímo za šipkou není vždycky to nejlepší řešení. Ničeho se nebojte, nic složitého vás nečeká. Naším cílem není vás trápit složitým hledáním indicií, krkolomnými výpočty či nějakými jinými "špeky", ale vytáhnout vás alespoň na chvíli do přírody. Kalkulačky či "křemíkovou inteligenci" můžete také zanechat doma, plně vám postačí pouze GPS a kousek papíru s tužkou.
Začátečníky si dovolujeme upozornit, že závorky se mezi sebou nenásobí.

Naše putování začneme na úvodních souřadnicích. Pokud jste přijeli svým geovozidlem nebude asi problém při troše ohleduplnosti ho někde v okolí zaparkovat.

STAGE 1
Výchozí souřadnice jsou zároveň i souřadnice STAGE 1, a tak se tady trochu porozhlédněte - před sebe, za sebe, doleva, doprava a už je vidíte?
Tak si zapište těchto šest čísel "AB CA CB", dosaďte do vzorce
N 49°49.(C)(C)(C-A)
E 013°48.(A+B-C)(A+C-B)(A+C-B)
a máte souřadnice STAGE 2. Naťukejte si je do svých GPS a pomalým krokem vyražte. Vidíte, nic těžkého to nebylo.

STAGE 2
Rozhlédněte se a D=počet oken v horní řadě. Opět dosaďte do vzorce
N 49°49.(A)(C-D)(C-D)
E 013°49.(D)(A)(A-D)
a můžete směle vyrazit dál hlouběji do lesa. Snad nenarazíte na nástrahy lesního ducha a zdárně dojdete na další zastavení.

STAGE 3
Zde zcela jistě objevíte kovovou tabulku s nápisem, připevněnou na kovové tyči. Široko daleko je jediná, a tak byste s identifikací neměli mít problém. Už ji vidíte?
Spočítejte na ni počet písmen s diakritikou (to jsou ta písmena, která mají nad sebou čárku nebo háček), zapište si ho jako E a zjistíte kam dál
N 49°49.(E+D-1)(E-E)(A-E)
E 013°49.(B-E)(B-E)(D)
Máte? Tak lážo-plážo na další souřadnice. Nikam nepospíchejte, nic vám neuteče.

STAGE 4
Stojíte na křižovatce lesních cest. Pořádně se kolem sebe rozhlédněte a rozhodněte se, který strom v lese převládá:

Dosaďte do vzorce
N 49°49.(E)(E+F-1)(F)
E 013°49.(E+F-1)(B)(E+F)
a teď opět pomalu pro krabičku. Na místě není nutné nikde rýt a nikam lézt, stačí jen dobře koukat. Při pohledu do mapy zjistíte, že se pak můžete pohodlně po cestě dostat tam, kde jste své putovaní započali.