-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Naše cache nás zavede do malebné vísky SEMCICE, nedaleko Mladé Boleslavi.
Nekterým z vás je možná obec známá, bud jste sem chodili do školy, nebo jste zde byli na nekterém nohejbalovém, ci volejbalovém klání, nebo jimi obcas projíždíte, ci tu bydlíte. Tem, kterí Semcice neznají a rádi by se neco dozvedeli, at už z historie, ci
soucasného dení, at navštíví semcické webové stránky...
...Když spadne hvezda...
Když se dnes zamyslíme nad pravým významem slova legenda, každý z nás si predstaví neco jiného.
Jeden - smyšlenou pohádku, která se vyprávela detem pred spaním, druhý – snad tisíckrát prevyprávený príbeh, který se opravdu kdysi stal.
Existuje tisíce príbehu, povestí, báchorek, pohádek a legend. Je pouze na nás, na naší mysli a predstavivosti, zda-li jim uveríme anebo ne.
Budu Vám vyprávet príbeh - legendu z doby založení místní fary, posléze kostela sv. Prokopa.
Príbeh nás inspiroval k založení „cache“ a snad i Vás k necemu inspiruje... :-)
„... dávno tomu již co usedlost Semcice vznikla. Pár stavení, nekolik dvorcu
Vladycích, tvrz, malá náves s potuckem. Obyvatelstvo rolnické pestovalo si obživu na polích, odvádeje každý mesíc desátek vrchnosti. Jednoho vecera rokovalo se o výstavbe fary. Jak tomu v dobách dávných bylo, každý
clovek modliti by se mel, ku prospechu zdraví svého, svých blízkých,
ci dobré úrody.
Byl však ve vsi chlapec co opacne smýšlel a tropil samé lumpárny a nepravosti. Škodil kde mohl - tu neco ukradl, schoval, bez dovolení si pujcil, popral se... Jmenoval se Odolen. Byl jediným synem chudých rolníku, kterí do Semcic z nedalekých horských kraju prišli. Když byl Odolen ješte malý chlapec, otec mu zemrel. Matka od slunka do vecera pracovala na polícku, aby zajistila pro oba obživu. Nemela na syna moc casu. Tak byl chlapec castokrát doma sám a vymýšleje lumpárny zahánel nudu.
Jednou vecer se tak stalo, že chystal se panu mlynári mouku z pytlu vyházeti, když v tom však uvidel na nedalekém malém návršícku, spadnout hvezdu.
Niceho nedbal a nechaje pytlu s moukou utíkal na místo, kam videl hvezdu dopadnout. Hledal bílou zárící hvezdicku a tešil se, až se s ní pochlubí ostatním detem ve vsi. Místo toho však našel jen díru v zemi a uprostred ní nevzhledný kámen. Nechápal, kam se podelo to krásné svetýlko, které videl padat...?
Svetýlko se jiste schovalo pod zem, pomyslel si a kámen, který na míste našel, je klíc, který to svetlo streží. „Mám svoje svetlo a pekne pod zámkem“ zaradoval se...
Až ho bude nekdy potrebovat kámen mu pomuže se k nemu dostat. Pribehl domu a celou noc premýšlel, kam kámen ukryje. Jako nejlepší se mu zdálo místo, na které nikdo moc nechodil - ke starému dubu v lese. Tak bude mimo usedlost, ale zároven blízko, když ho bude potrebovat. Ješte týž den tak ucinil. Cas bežel a v usedlosti se zacala stavet fara. Zrovínka na míste, kam Odolen videl dopadnout hvezdu. Strachoval se, že tím prijde o prístup ke „svému svetlu“ a co když ho bude nekdy potrebovat...?
Ráno následujícího dne vše vypovedel mamince. Maminka chvíli rozmýšlela a pak pronesla moudrá slova, která mela Odolenu navždy zmenit život... „Nad každým takovým místem, kam svetlo z nebe spadne scházejí se lidé. Clovek, který má kámen – klíc k té hvezde je predurcen k tomu, aby se snažil je na správnou cestu navést, radit jim a pomáhat“...
To bylo poprvé, co Odolen premýšlel o tom, co mu maminka rekla.
A verte nebo ne, vzal si to k srdci. Uvažoval o svém jednání a napravil se. A stalo se, že po letech byl Odolen jmenován prvním semcickým farárem. Snažil se pomáhat lidem a ukazoval jim správnou cestu.
Za léta jeho farárského života mnohokrát svuj príbeh vyprável...“ a ten se nesl od ucha k uchu až se donesl k nám a i my ho predáváme dál v podobe naší cache...
Sice uplynulo již 700 let od této události, ale prý za krásných nocí, kdy je nebe plné hvezd a mesíc ukazuje stíny poselství casu minulých, je ze semcického kostelíku slyšet zvláštní zvuky nástroju a detský hlas hledající v podzemí zapomenuté svetlo...
V dekanátu boleslavském se podle zprávy z dob Karla IV. Z roku 1344 uvádí 24 far. Mezi nimi i fara v semcicích, která v té dobe odvádela 19 grošu desátku korune královské. Na hrbitove semcickém se též nalézala v jednom rohu kostnice a ve druhém rohu vež pro zvony.
Nejstarší známý duchovní správce fary osady semcické jest knez Odolen. V husitských válkách fara zašla. Stavba nynejšího kostela sv. Prokopa
zapocala v roce 1749 (ze semcických kronik) .
...zamyšlení autorky...
„Když prý se nekdy vesmír v noci náhle rozsvítí, jakoby podpálen tajemným plamenem – to prý se potkávají hvezdy. Zní to jako zázrak.
Ale i tady na zemi je možno videt krásná a uhrancivá znamení. Když tomu osud chce, aby se potkali dva lidé – mluvívá se o náhode, mluvívá se o štestí... Ale potkají-li se dva lidské životy, jakápak je to asi náhoda? To snad spíš divotvorný zákon.
Ale ta potkávání, at chceme, nebo ne, jsou vlastne vecná. Jako všechny tajemné události na nebi“...
Duležité upozornení: Krabicka slouží pouze k výmene hvezdicek všeho druhu. Samozrejme CWG i travelbugu. Nevkládejte do ní prosím žádné kinderblbosti, at nesnížíte její hodnotu.
Additional Hints
(Decrypt)
I cbgbpr aruyrqrw