Skip to content

studanka pod Barborou Traditional Geocache

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplňeny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Voyager Reviewer - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
Hidden : 12/30/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jednoduchá keš, která Vás zavede k zapomenuté studánce pod Zbýšovem.

Dovolte, abych Vás zavedl k jedné ze Zbýšovských studánek, které se v okolí Zbýšova nacházejí. K této studánce jsem chodil jako malý kluk, ale postupem casu jsem i já na ni zapomnel. Pamet mi osvežil až pan Karel Novotný, který se mi ozval s informací, že se pustili do záchrany této studánky a jestli nemám zájem umístit keš na toto místo. Ochotne jsem souhlasil a zacal se pídit po dostupných informacích k tomuto místu. Studánka je kousek od zahrádkárské kolonie zvané „Barbora“. Behem pátrání jsem zjistil, proc se této kolonii takto vlastne ríká. V míste této kolonie byl totiž puvodne dul s tímto názvem. Rád bych Vás tedy seznámil s historií tohoto dolu.

A proc dostal tento dul název Barbora?
V dávné minulosti si clovek nedokázal radu prírodních jevu vysvetlit jinak, než jako vliv nadprirozených mocností a bytostí. Proto vznikal i jeho požadavek mít k ochrane života i svého patrona. Hornické povolání patrilo odjakživa k velmi rizikovým. Z pocátku nebyl horník pro boj s prírodou dostatecne vybaven vedomostmi o všech prírodních zákonitostech, které v podzemí existují. Vyjímecné podmínky pri dolování v hlubinách zeme vytvárely situace, kdy zustával horník sám proti prírode.

Ve stredoveku hledali horníci pomoc v radách svatých, blahoslavených a mucedníku. V historických hornických zemích se zacala vesmes uctívat jako patronka horníku sv. Barbora.
Sv. Barbora se narodila pravdepodobne v roce 288 v maloasijské rímské provincii Nikomedii, v jejím hlavním meste Bithýnii, dnešním Izmitu v Turecku. Byla vychována v rodine bohatého pohanského kupce Dioskura.

Kolem Barboriny postavy vznikly v prubehu staletí cetné lidové zvyky. Jedním z nejznámejších je rezání vetvicek. Vetvicky z ovocných stromu, uríznuté 4. prosince se dají do vázy a pak o Vánocích rozkvetou. Patronkou horníku se stala Barbora koncem stredoveku, patronát se vztahuje na legendu, že se náhle otevrela skála a poskytla Barbore úkryt na úteku pred zlostí jejího otce.

Vratme se nyní k dolu „Barbora“.
V roce 1782 zahájila oslavanská vrchnost dobývání cerného uhlí v jižní cásti Zbýšova. Ješte v tom roce bylo oslavanské panství jediným místem na Morave se soustavnou težbou cerného uhlí. Oslavanské panství, do kterého patrila i Obec Zbejšov, tehdy vlastnily cisterciacky kláštera Králové na Starém Brne. V tomto prostoru Zbejšova byl v roce 1782 a ražen dul Sv. Barbory a o kus dál smerem severním bylo otevreno kutisko na Dolní a Horní Boude. V teritoriu obce to tehdy byla první dulní díla.
Po zrušení klášteru pripadlo v roce 1783 oslavanské panství císarské komore a v roce 1785 získává do pronájmu oslavanské doly i s lenním právem na vecné casy Johann Baptista Müller. Müllerovo težarstvo pokracuje s težbou na pronajatých dolech, buduje nové doly a v roce 1800 má již doly i s lenním právem ve svém vlastnictví.

V roce 1820 došlo na dole Barbora K dulnímu neštestí, pri kterém prišlo o život 10 delníku a 19 jich bylo priotrávených. Bylo to první vetší dulní neštestí na Morave zaznamenané protokolárne. Na dole Barbora Müllerové težili za pomocí konského žentouru a to až do roku 1857, kdy bylo dolování ukonceno a provozní budovy byly prebudovány na delnické obydlí. Vznikl zde jednopatrový obytný dum se šesti byty. Po dvaceti letech byly ješte dobírány zbytkové barborské uhelné pilíre.

Tento obytný dum je i rodným místem významného obcana, ke kterému se hrde hlásí jak Oslavany, tak i Zbýšov. Na Barbore se narodil dne 11. února 1862 Václav Capek, pozdejší ucitel a rídící ucitel v Oslavanech. Vedle své profesní cinnosti se zabýval prírodními vedami a archeologii. Hlavním oborem byla pro Václava Capka ornitologie a výzkumy zvíreny z doby diluviální. Zajímal se predevším o zpusob života a rozmnožování kukacek. Svou velikou pécí o ptactvo si získal v kruhu ornitologu název „ Otec ptactva“.

Obytná budova na Barbore byla obývána až do šedesátých let 20. století. Ríkalo se zde „Na Barbore“ a nebo proste „Barbora“. Bylo to velice oblíbené vycházkové místo, kde se dalo posedet na lavicce a obcerstvit dobrou vodou z místní studánky. V roce 1969 byla budova i s hospodárskými staveními zbourána a v tomto prostoru vznikla oplocená zahrádkárská osada. Zanikla a došla v zapomenutí i po staletí využívána studánka na Barbore. Tato studánka má kamenný portálek a je 1,5 metru hluboká.

Dekuji paní Plchové, jejíž zápisky jsem mohl použít k vytvorení toho textu.
Preji príjemný odlov.

Additional Hints (Decrypt)

Cnerm.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)