VH - kostelni Mystery Cache

Jde o nejvyznamnejsi historickou pamatku v obci Velka Hledsebe u Marianskych Lazni, trebaze v roce 2011 dovrsila teprve 100 let. Snad proto zustavala pamatkove opomijena a nedocenovana. Nad obci se tyci jako neprehlednutelny centralni bod obce s vezi, vysokou 42 metru. Kostel postavil v letech 1908-1911 architekt Josef Forberich  z Marianskych Lazni.
Kostel sv. Anny projektoval Josef FORBERICH v pseudoromanskem slohu s umyslem vdechnout novemu kostelu umeleckou starobylost a s ni hlubokou dustojnost a uctu. Roli v jeho rozhodnuti hralo i to, ze ve Velke Hledsebi az do 20.stoleti zadny kostel nebyval.
Josef FORBERICH, novodoby marianskolazensky architekt z pocatku 20. stoleti, stavel lazenske domy v Marianskych Laznich v prisne historizujicim stylu a vytvoril specificka dila, vetsinou v podivuhodnem pohadkovem stylu s mnozstvim prekrasnych architektonickych prvku v oknech, rimsach, s balustradami, hradbami. Tyto prvky vybiral ze vsech dosavadnich stavebnich stylu, propojoval je a casto se u neho objevuji dila, kdy kazde patro je v jinem prevladajicim stylu od novoromanskeho pres novogoticky, k novorenesanci a k novobaroku.
K jeho architektonickemu dedictvi  patri cinzovni vily  Svaty Martin, Snehurka a Sipkova Ruzenka v Ruske ulici, pensiony Regent a Morava proti komplexu Bellevue-Casino, kaplicka Lasky u Lesniho pramene, lazensky hotel  Carlton (dnes SVOBODA) v Chopinove ulici, obecni radnice ve Starych  Usovicich a nelze vyloucit, ze take hledsebska radnice  je jeho projektem.    

Pripravy stavby hledsebskeho kostela
Puvodni vesnicky tachovskeho chodskeho strazniho okruhu (Velka a Mala Hledsebe, Drmoul, Trstenice, Horni Ves) jsou starsi nez se dosud soudilo. Patrily od pocatku pod farnost Trstenice, kde stal a stoji farni kostel sv. Vita. Podle listiny, nalezene v minulosti pri oprave kostelni veze, mel byt zalozen roku 1200 a nejaky cas patril pod klaster Tepla. V trstenickem kostele byli Hledsebsti krteni, oddavani a na hrbitove kolem kostela pochovavani. Po zruseni puvodniho stareho hrbitova kolem farniho kostela byl zalozen novy hrbitov na okraji Trstenic a obe Hledsebe zde mely samostatna oddeleni, a to az do roku 1906. Po staleti chodivali Hledsebsti vice nez jednu hodinu chuze pres Drmoul do trstenickeho kostela na bohosluzby  - v zime, v lete, za jakehokoliv pocasi, o nedelich a svatcich. Pro stare osoby i male deti to byl nemaly vykon.
V druhe polovine 19.stoleti se zrychlil rust poctu obyvatel ve Velke Hledsebi i v Klimentove (zalozenem az koncem 18.stoleti) a zacalo se uvazovat o postaveni kostela v miste. Prvni popud k teto aktivite dal farar Ludwig GROH (pozdeji kanovnik v Praze). Starosta Anton Thummerer  jeho myslenku ihned podporil.
V roce 1901 vznikl spolek pro stavbu hledsebskeho kostela pro obe Hledsebe a Klimentov. Predsedou spolku se stal starosta  Anton THUMMMERER, cleny vyboru radni Anton ARBES, ucitel Josef HARTMANN, kupec Fritz Ingrisch a starosta Klimentova. Za cleny spolku byly ziskany i prominentni osoby jako svetici biskup dr.Vaclav FRIND z Prahy, novy opat tepelskeho klastera dr.Gilbert HELMER, a marianskolazensky mestsky radni Friedrich METZNER, tez majitel domu cp.86 AUSTRIA v Marianskych Laznich (dnes opusteny dum Alfa vedle domu Rozkvet na Mirovem namesti). Obec Velka Hledsebe uzavrela hypoteku na 30000 rakouskych korun, kancelar cisare Frantiska Josefa I. ve Vidni   prispela 1000 K a prazsky spolek svateho Boniface poslal tez 1000 K. Dale prispel hotelier Georg ZISCHKA z Marianskych Lazni, najemce klasterniho kursalu (dnes CASINO), ktery v te dobe (1902-1903) budoval  hotel Krakonos.
Parcelu ke stavbe kostela poskytl Anton SCHWARZ. Byl majitelem hostince "Stadt Marienbad" proti nadrazi a traduje se, ze jeho manzelka Anna vyslovila prani, aby byl kostel zasvecen svate Anne, matce P. Marie.

Stavba a otevreni kostela sv.Anny
Plany pripravil a stavbu v roce 1908 zapocal stavitel Josef FORBERICH. Roku 1908 se konalo slavnostni vysveceni zakladniho kamene tepelskym opatem dr. Gilbertem HELMEREM. Do ctyrhranne krabice byla vlozena zakladajici listina, zaletovana a zazdena v zakladnim kameni. Stavba byla dokoncena v roce 1911 a vysvecena 12. rijna 1911 sveticim biskupem dr. Vaclavem FRINDEM. Podle jine verze svetil hledsebsky kostel tepelsky opat, ktery take zakoupil dum v obci jako budouci faru a  pozdeji daroval obci Velka Hledsebe.
Zprvu byl kostel lokalni,  filialni,  pri farnim kostele v Trstenicich. Mse se tu konaly o nedelich a svatcich. Kdyz byl za prvni svetove valky pridelen trstenicke fare kaplan Viktor Kruttner, dostal bydleni v klasternim dome v Hledsebi a slouzil zde v kostele mse svate. V roce 1933 vznikla farni expozitura a prvnim "expozitem" byl kaplan Wilhelm Polland. S nim si vymenil pozdeji misto kaplan Georg Pleier z Nejdku. Zanedlouho byla expozitura povysena na samostatnou farnost a P. Georg Pleier se tedy stal prvnim hledsebskym fararem. Za valky, v case NSDAP, byl zatcen gestapem a odvlecen do Karlovych Varu. Valku prezil, ale na faru se uz nevratil (po valce pry pusobil jako duchovni v Hessensku). Na jeho misto v Hledsebi nastoupil za valky jako administrator  kaplan Josef Pressner.
Pseudoromansky KOSTEL SV. ANNY zustava architektonicky ojedinelym a stavebne sladenym dilem Josefa Forbericha a v soucasne dobe slouzi ve vysoke frekvenci cirkevnim a kulturnim ucelum.

Zdroj: http://www.hamelika.cz