slovo zakladatele
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
lhotské muzeum
má tři sály
v přízemí je stálá expozice, která návštěvníka provede dějinami obce. Prohlídka začíná u modelu obce z roku 1827. Jednotlivé vitríny jsou pak chronologicky řazeny cestou zpět do minulosti. Časová linka končí jeskyní, kde jsou fosilní nálezy. Pocházejí z doby třicet až padesát tisíc let před Kristem.
v podkroví je expozice s názvem V lesku bronzu. Vystavené předmety zapůjčilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Podle archeologa Chrástka je unikátní předevím dýka typu malé-leváre. (v Karpatské kotlině se nalezli jen čtyři). Archeologové potvrdili, že cena vystavených exponátu se pohybuje řádově ve sta tisících korun.
v prvním patře je přednáškový sál, kde členové spolku přátel historie Ostrožské Lhoty organizují přednášky. Někteří z nich se přitom archeologickými nálezy zabývají desítky let.
"Já už různé nálezy sbírám čtyřicet let. A proč jsem začal? Štvalo mě, jak se všichni okolo vytahovali, kolik mají ve svých obcích nálezů, a ze ve Lhotě nic není. Začal jsem hledat a zjistil, že se toho dá najít spousta. Když jsem chodil po polích, tak se mně někdy lidé smáli, co jsem ztratil. Nejraději hledám na jaře, když je pole rovné a omyté deštěm,“
prozradil jednasedmdesátiletý Miroslav Páč, nejstarší člen spolku archeologů.
ve vitrínách muzea
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
trocha z historie obce
jak šel čas
Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku). První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi. Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).
Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bockajovců.
Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655 zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců,Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.
Samostatná farnost byla v Ostrožské Lhotě zřízena lokálií 21. listopadu 1765 přispěním lhotského rodáka Jana Maluse, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 byla zřízena kuracie a v roce 1867 fara.
Pamětihodnosti
Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v pozdně barokním stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.
Znak a prapor
Vlastní obecní znak a prapor získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995. Znak obce vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století "Na červeném štítě s modrým lemem se nachází stříbrný kostel se dvěma věžičkami, jejichž střechy jsou modré." Prapor se barevně odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku: "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným červenou vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje.
Název obce
Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou: 1371-Velká Lhota, 1405-Lhota Kamenná, 1522-Ostrovská Lhota, 1592-Lhota Ostrovská, 1720-Ostro Lhota, 1751-Ostra Lhota, 1872-Ostrá Lhota, 1906-Ostra Lhota a od roku 1946 již Ostrožská Lhota
Stručný místopis obce
Ostrozská Lhota leží ve východní části Jižní Moravy. Patří do okresu Uherské Hradiště, Zlínského kraje. Leží v nadmořské výšce 207m. K 31.12.2009 měla 1565 obyvatel a je nejvetší ze Lhot v České Republice.
střípky z místího žargonu
Padělky, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zelistě, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradíšťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Zácepuvčí. To všechno jsou názvy tzv. tratí v obci. Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí.
ten kdo připravoval listing s tématem historie ví,
že by se toho dalo napsat ještě spousta
ale dost bylo výuky historie
dost bylo čtení
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
vraťme se do současnosti a tím i k tomu hlavnímu...
jak najít kešku
jak ulovit bodík
Už podle typu cache je všem jasné, že na úvodních souřadnicích krabička není. Najdete ji, vyluštíte-li jednoduchou křízovku připojenou k listingu. Ačkoli je keška přístupná a odlovitelná po celý rok (ve dne i v noci), doporučuji si odlov naplánovat na neděli, na odpolední hodiny (12:30 - 18:00), kdy je muzeum otevřeno, věrte, že stojí za shlédnutí. A navíc, za dobrovolné vstupné vám místní acheologové budou velmi vděčni.
Keška je o muzeu a tak je pojata jako truhlice drobností pro založení muzea "co se našlo v kešce". Pokud se rozhodnete něco vložit, vkládejte JEN věci evokující historii. Ať už materiálem (keramika, dřevo, kov...) nebo svým výrazem (figurky, cetky, staré pohlednice...) v logu pak jen napište, že jste něco vložili. Pokud svůj dárek i označíte visačkou, budete si je i po letech poznávat. Pravidelně je budu vybírat a uschovávat. Vše bych pak přivezl na nějaký event a tak se dárcové budou moci na svoje dárečky opět podívat :o)
Keška je vhodná i pro výměnu TB, GC i CWG.
finálové souřadnice zjistíš tady
N: 48° 58,(Z-2) Y (Z-Y-1)´ E: 17°27,(Z+2) (Y+Z-3) (Y+3)´
a zkontroluješ
připomínám základní kešerské pravidlo "BÝT NENÁPADNÝ"
je zde opravdu velký pohyb mudlo-zvědavců
a tedy i vyzrazení úkrytu
při vracení se od úkrytu nespěchejte
a dobře se maskujte
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
L O V U Z D A R
:o)